Robotaxi na cestě k vám: Proč samořiditelná auta ještě nedobývají silnice?

Robotaxi na cestě k vám: Proč samořiditelná auta ještě nedobývají silnice?
18 / 11 / 2025 Ivo Procházka

Samořiditelná auta postupují kupředu nezadržitelným tempem – ať už kvůli pohodlí řidičů, nedostatku pracovní síly, nebo možnosti doručovat zboží nepřetržitě. I když se automatizace v různých odvětvích rychle rozšiřuje, například ve skladech, povolit autům zcela samostatný provoz na silnicích je o poznání náročnější. Samořiditelná auta musí projít nejen přísnými regulačními testy, ale také přesvědčit veřejnost o své bezpečnosti.

Na první pohled se může zdát, že vývoj autonomních vozidel běží velmi rychle, ale jejich zavádění bude mít podle Hofstadterova zákona delší trvání, než očekáváme. Odborníci předpovídají, že větší rozšíření vozidel z úrovně L0 (žádná autonomie) až po L5 (zcela samostatné vozy bez řidiče za všech podmínek) nastane možná až kolem roku 2035. Praktická autonomní vozidla začínají už na úrovni L4. Více informací a detailní popisy jednotlivých úrovní najdete například ve dokumentu Světového ekonomického fóra.


Moderní automobily se nyní soustředí na pokročilé asistenční systémy řízení (ADAS). Do roku 2030 budou převažovat technologie L2 a L2+ (vyžadující stále ruce na volantu a pozornost řidiče). Někteří výrobci již představili vozy úrovně L3 (auto může v určitých situacích řídit samo, ale řidič musí být připraven zasáhnout) v omezených oblastech, například v Německu, Japonsku či některých státech USA. Vysokou míru autonomie (L4/L5) osobní vozy pravděpodobně nedosáhnou v příštím desetiletí kvůli vysokým nákladům a technologickým překážkám.


V některých zemích, například v USA, podporují pokrok tím, že samořiditelná auta mají výjimky u některých bezpečnostních prvků (třeba zpětná zrcátka) nebo zmírněná pravidla ohledně hlášení nehod. Místní regulátoři si uvědomují, že uvolnění některých předpisů pomůže technologickým firmám ve vývoji těchto inovativních řešení.

 

Tři klíčové oblasti nasazení

Dokument Světového ekonomického fóra identifikuje tři klíčové případy použití a také zdůrazňuje, že zavádění autonomního řízení bude kvůli technologickým, regulačním a ekonomickým výzvám postupnější, než se dříve myslelo:

 

  • Osobní vozidla. Ač objemově největší trh, zavádění autonomního řízení bude pozvolné. Úroveň L4 a výše se díky technickým a regulačním překážkám očekává až tak po roce 2030.
  • Robotické taxi (robotaxi) a robotická kyvadlová doprava (roboshuttles) již fungují v některých městech v USA a Číně. I přes složité specifické městské předpisy a komplikované provozní požadavky začínají města s tímto typem dopravy experimentovat. Do roku 2035 se očekává, že flotily robotických taxi budou fungovat ve velkém rozsahu ve 40 až 80 městech. Čína a USA budou dominovat, s nově se objevujícími příležitostmi v Evropě a na Blízkém východě.
  • Autonomní nákladní vozidla, jejichž vývoj je již v plném proudu (zejména testování a rané komerční využití v USA a Číně), mají transformovat logistiku. Existuje pro ně významný ekonomický argument, založený na zvýšení efektivity díky nepřetržitému provozu, řešení nedostatku řidičů a nižších celkových nákladech. Zavádění autonomních nákladních vozidel se bude lišit podle konkrétního případu použití. U tras střední vzdálenosti mezi uzly (hub-to-hub) se očekává, že v USA budou do roku 2035 tvořit autonomní vozidla téměř 30 % prodeje nových nákladních vozidel. Pro tyto trasy jsou klíčové pevné dálniční trasy umožňující automatizované řízení.

 

Prozatím se technologické společnosti zabývající se autonomním řízením potýkají s problémy na vícero frontách. Jak zajistit dostatek financování, jak zdolat technické překážky zejména při navigaci ve složitých prostředích a při zvládání neočekávaných situací a konečně jak si poradit s předpisy pro nasazení a komercializaci. Neměli bychom zapomenout ani na veřejnost, u které může přetrvávat odpor kvůli obavám o bezpečnost nebo obecné neochotě vzdát se kontroly.

 

Čínské firmy hledají kapitál

O složitosti prostředí se nedávno přesvědčily dvě čínské společnosti Pony.ai a WeRide, které na burze v Hongkongu upsaly nové akcie. Obě firmy momentálně zaznamenávají výrazné ztráty a aktivně shánějí kapitál pro svůj další rozvoj. Proto už dříve vstoupily na americkou burzu. Duální kotace odrážejí širší trend mezi čínskými společnostmi, které kvůli geopolitickému napětí a nejistým regulacím v USA hledají finanční zdroje blíže svému domovu. Nově vydané akcie na hongkongské burze se však příliš nedařilo, obzvlášť po předchozím poklesu hodnoty jejich amerických akcií.

 

Obě společnosti se zaměřují na vývoj autonomního řízení úrovně L4, aby udržely krok s významnými konkurenty, jako jsou Baidu Apollo Go (Čína) a Alphabet Waymo (USA). Tyto firmy již provozují plně autonomní robotická taxi v některých městech v Číně a plánují expanzi na Střední východ, do Evropy i do asijských států, například Singapuru. Ve Spojených státech obě společnosti usilují o navázání partnerství se společností Uber za účelem integrace svých robotických taxi do její platformy. Tento záměr však naráží na překážky v důsledku nedávné americké regulace, která v podstatě znemožňuje využití čínských technologií v propojených vozidlech.

 

Budoucnost v horizontu let

Samořiditelná auta představují zásadní technologický posun, jehož plošné nasazení však brzdí nejen technické a finanční překážky, ale i regulační a společenské výzvy. Zatímco robotaxi a roboshuttles jsou ve vybraných městech již realitou, široké rozšíření autonomních vozidel v běžném provozu lze očekávat až v horizontu několika let. Klíčovým faktorem úspěchu bude nejen další technologický pokrok, ale také schopnost získat důvěru veřejnosti a přizpůsobit legislativu novým potřebám dopravy budoucnosti.

 

Ivo Procházka, odborník na digitální transformaci

 

Foto: Unsplash.com/Hyundai Motor Group