Přinese americká čipová blokáda Číně inovační skok?

Na podzim minulého roku přijaly USA tzv. Chips Act, který posunul soupeření Spojených států a Číny na novou úroveň. Jak jméno napovídá, Chips Act cílí na čipy. Zavádí nové regulace a podbízí se investičními pobídkami. Chips Act omezuje export pokročilých čipů a technologií pro jejich výrobu do Číny a nabízí dotace na investice do základního výzkumu a vývoje a výroby čipů ve Spojených státech.

Spojené státy od počátku dominují celému velmi komplikovanému výrobnímu řetězci, který začíná softwarem pro návrh čipů a končí balením čipů do pouzder pro jejich montáž do finálních produktů. Výroba čipů a zvláště těch nejpokrokovějších se, jak čas plynul, soustředila na Taiwanu a v Jižní Koreji, což Spojeným státům začíná způsobovat vrásky na čele.

V geopolitickém soupeření mezi Spojenými státy a Čínou se čipy díky své absolutně nezastupitelné roli v mnoha oblastech, zvláště pak zbraňových systémech a umělé inteligenci, logicky dostávají na samotnou zlomovou linii. A Taiwan se nachází přímo na ni. Samotný Chips Act nebyla izolovaná událost, nýbrž jedna z mnoha kostiček celkové geopolitické mozaiky. Je dobré se připomenou, že i samotná Čína si je velmi dobře vědoma strategické důležitosti čipů a dávno před Chips Act podnikala kroky, aby se osamostatnila a vyvázala z globálních dodavatelských řetězců, kterým dominují Spojené státy.

Ač se ve středu pozornosti ocitají pokročilé čipy od společností jako Nvidia, Apple a dalších, které pohání modely umělé inteligence nebo nejlepší chytré telefony, je svět zcela závislý na levnějších čipech. Ty najdete všude kolem sebe, například v autech, ve spotřební elektronice, letadlech a dalších produktech. Je proto zajímavé, že Chips Act nebyl namířen proti levnějším čipům.

Čína může dále nakupovat technologii pro jejich výrobu, čipy vyrábět a exportovat. Čína již ostatně dlouhou dobu ve výrobě čipů posiluje, zvláště pak právě v kategorii těch levnějších. Zatím nepříliš úspěšně, pokud úspěch měříme z pohledu celkového množství vynaložených prostředků. Chips Act však může Číně paradoxně pomoci. Přinutí ji omezit plýtvání a fokusovat své zdroje, pokud Chips Act vnímá jako fatální ohrožení své bezpečnosti.

Nesmíme ale zapomínat, že ani Spojené státy, ani Evropa, která zrodila svůj vlastní Chips Act, nezahálí, ale budují nové nebo posilují existující výrobní kapacity. Mají se Spojené státy obávat, že bude Čína dominovat jejich výrobě? Asi ne. Má se Čína obávat, že ji Spojené státy kompletně odstřihnou z dodavatelského řetězce? Asi ne. Budou soupeřit, ale zároveň neustále hledat styčné body obchodní výměny.

Obě země správně vnímají kritický nedostatek výrobních závodů a kvalifikovaných odborníků na svém území. Každá se po svém snaží tyto strategické mezery zacelit nebo překazit plány té druhé. Přetahují se odborníci, posiluje se základní výzkum na univerzitách, zakazuje se nákup firem (Intel nemůže převzít Tower Semiconductor), dotuje se výstavba závodů, tlačí se na spřátelené země, aby se připojily a podobně.

Rozvoj čipového průmyslu je zcela závislý na stimulech vlád, speciálně v oblastech vysokého školství, které vychovává odborníky, a podpoře základního výzkumu. Není pravda, že ztráta například čínského trhu poškodí celkové investice do amerického průmyslu. To jen některé velké firmy jako Intel, Qualcomm a další přijdou o příjmy, bonusy managementu a dividendy.

Intel je ostatně pěkný příklad firmy, která pateticky selhává. I když Intel stále dominuje procesorům pro počítače, nezvládl vybudovat konkurenceschopnou výrobu pokročilých čipů a naprosto podcenil specializované čipy pro AI průmysl, jejichž výroba trhá rekordy.

Výroba čipů je děsivě komplexní a v některých částech opravdu hraje kritickou roli levná pracovní síla. Co se výroby samotné týče (tzv. chip fab), není levná pracovní síla důležitá. Kritickou roli hraje vzdělaný personál, který disponuje procesními znalostmi výroby, a těsné provázání na dodavatelské firmy jako ASML nebo Applied materials.

Není důležité, jestli Čína přijde s vlastním litografem, který je pro výrobu čipů naprosto zásadní. Pokud se tak opravdu stane, bude pozadu o několik generací za špičkovými litografy na trhu a bude jen jednou z mnoha kostiček komplexní výrobní mozaiky. Dosud žádná země sama nevybudovala kompletní dodavatelský řetězec výroby čipů. Všechny prospívají díky specializaci a těsné integraci.

Pokud se to Číně všem těžkostem navzdory podaří, posílí svoji nezávislost a pokryje vlastní spotřebu. Úspěch bude vykoupen extrémními náklady, které se do budoucna nevrátí. Jak dlouho svoji nezávislost udrží neustálými enormními náklady na výzkum a vývoj, je však jeden velký otazník.

Ivo Procházka, odborník na digitální transformaci

Úvodní fotografie byla vytvořena nástrojem umělé inteligence Midjourney