Nové vydání Bieblova literárního skvostu Pojedu jednou na dalekou Jávu

Nové vydání Bieblova literárního skvostu Pojedu jednou na dalekou Jávu
21 / 12 / 2022 Pavel Zvolánek

V předvánočním čase nově vyšly fejetony a básně Konstantina Biebla, inspirované jeho cestou do daleké tropické země. Pod názvem "Pojedu jednou na dalekou Jávu – Suatu Hari Aku akan Pergi ke Jawa yang Jauh" je představila česko-indonéská krajanská nadace Yayasan Bohemindo.  Bieblův umělecký záznam putování do tehdejší Nizozemské východní Indie, uskutečněného koncem roku 1926, se dočkal již dvou knižních verzí. Tato poslední vedle sebe unikátně staví českou podobu i její indonéský překlad, a tak oslovuje čtenáře v obou zemích.

Konstantin Biebl strávil na Jávě pouze měsíc, ale jako jediný z českých básníků svou cestou do vzdálené země dal snům o neznámých krajích skutečnou podobu. Asiaskop se Bieblově exotické inspiraci již podrobně věnoval. Nové vydání na tento literární skvost nabízí nový, neotřelý pohled.

 

Kniha se klubala na svět po dva roky, poznamenané covidovou pandemií.  O její vznik se zasloužili hned tři překladatelé - absolventka indonésistiky Michala Adnyani, Jan Mrázek, působící na National University of Singapore, a indonéský spisovatel Zen Hae. Celé dílo vznikalo na dálku, komunikací vedenou mezi Prahou, Singapurem a Jakartou. Na výsledné podobě je znát, že pro všechny zúčastněné Biebl představuje srdeční záležitost. Jak v doslovu uvádí Zen Hae: „Poháněl nás duch přátelství a obdiv k básníkovi, který přijel až z Čech, aby na Jávě, byť na velmi krátkou dobu, naplnil svou touhu po dálkách a tvorbě. Ale hleďte, jak Jávu vstřebal. Najdeme u něj nejen obdiv k exotismu jávské přírody a jejích obyvatel, ale i obžalobu holandského kolonialismu. Jako spisovatel sám sebe vzývá, aby zažil něco nového, jiného, dočasného, ale to vše v něm zanechává hluboký dojem a obdiv. Věříme ve slova jako věčné entity. Spisovatelé, mluvčí jsou sice mrtví, ale jejich tlumočníci žijí dál, znovu a znovu.“

 

Účast indonéského spisovatele výslednému dílu dodává nový rozměr potkávání se dvou zdánlivě odlišných světů. Zen Hae považuje Biebla za výjimečného zejména tím, že jako jeden z mála zahraničních básníků našel zdroj pro svoji tvorbu v Indonésii. Předchůdcem českého autora na Jávě sice byl jeden z francouzských prokletých básníků Arthur Rimbaud, jeho služba v armádě v tomto regionu se ale v jeho básních neobjevila. O zážitcích z Nizozemské východní Indie však psali autoři nizozemští i beletristé, pocházející ze smíšených manželství.  

 

Pro Michalu Adnyani představovala účast na této knize pokračování její osudové volby. Když začala studovat indonésistiku, ještě pod dívčím jménem Tomanová, svěřila se na první hodině, že si tento obor vybrala, aby mohla do indonéštiny přeložit Biebla. „Když čtete Biebla na Jávě, je to jako být na obědě s básníkovou múzou. Je skvělé sednout si s jeho knihou pod palmu, s výhledem do ulic javánského kampungu nebo do nekonečna Jávského moře.“

 

Jan Mrázek setkání s Bieblem popisuje slovy z jedné autorovy básně: „Já chodím jako po stropě s hlavou dolů“. Mrázek přednáší na univerzitě v Singapuru a na katedře jihovýchodní Asie učí tamní studenty o jejich kultuře. Překládat tvorbu českého básníka do indonéštiny pro něj bylo srovnatelné se snahou převést české písničky do hudby javánského gamelanu. V tvůrčím trojúhelníku se však ukázalo, že zdánlivě nemožný úkol lze zvládnout. Sbližování protichůdných myšlenek tak dává poetický smysl, stejně jako ho nacházel Biebl. A tak je i tento překlad pokračováním básníkovy tvorby. Jeho autoři se během své práce dokázali vyrovnat i se zdánlivě nezdolatelnými překážkami, jako když Jan Mrázek psal svým kolegům o jedné pasáži čínského pohřbu: „Tomu není snadné rozumět ani v češtině.“ Z Jakarty následně došla odpověď od Zena: „Takhle si Číňané představují posmrtný život. Já rozumím.“

 

Jan Mrázek má pocit, že výsledné dílo by se Bieblovi líbilo. Vždyť česká slova se v indonéštině znovu a znovu tropicky zpomalují a prohlubují text svým vlněním. Nyní se do tohoto světa mohou ponořit i čtenáři a společně s překladateli se projít po mostě, který spojuje lidi a jazyky, které se zdají být vzdálené a naprosto odlišné.

 

Knihu „Pojedu jednou na dalekou Jávu – Suatu Hari Aku akan Pergi ke Jawa yang Jauh“ je možné si objednat zde.

 

Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii