Na mobilní sítě 5G sítě si ještě nějakou dobu počkáme
Asi v žádné jiné technologické oblasti nevyniká dichotomie vztahu mezi Západem a Asií (obzvláště Čínou) více než v oblasti sítí 5G. V sítích 5G najdete vše od soupeření přes spolupráci v mnoha různých odstínech včetně marketingu, standardizačních organizací, vývoje a výstavby. Není snad dne, kdybyste o 5G nečetli. V souvislosti s chystanou aukcí na prodej dalších kmitočtů a s tím souvisejícím případným vstupem dalšího operátora na český trh, budeme o sítích 5G slýchávat ještě více. Málokdy jsou však diskuse kolem sítí 5G pevně ukotveny v realitě běžného života.
Sítě 5G pro běžně zběhlého čtenáře ztělesňují technologický pokrok a rozmach globální civilizace. Celý svět opouští různé mobilní standardy a přechází k jednomu společnému, který zároveň galvanizuje soupeření mezi jednotlivými státy. Na poli 5G hraje prim hned vícero hráčů s různými motivy a zázemím.
V Asii najdete především technologické tygry Japonsko, Koreu a Čínu s hráči jako Huawei, ZTE, Samsung nebo progresivními operátory jako DoCoMo, v Evropě pak mezi dodavateli Ericsson nebo Nokii a Vodafone nebo T-Mobile mezi operátory. Jen technologický obr, Spojené státy, je v sítích 5G zatím takovým malým otloukánkem, který všechny své bývalé výrobce telekomunikačních technologií včetně Motoroly, která stála u zrodu mobilních sítí, nechal de facto zkrachovat. V poslední době slýcháváme o Microsoftu, který zamýšlí veškerý provoz sítí 5G odbavovat v datových centrech (viz akvizice společnosti Metaswitch Networks).
Sítě 5G nepředstavují zásadní technologický průlom, jakým byl nástup mobilních sítí před desítkami let. Sítě 5G chápejte jako evoluci již stávajících technologií mobilních sítí směrem ke stále vyšším přenosovým rychlostem a nativní podporou aplikací, které vyžadují nízkou latenci, tj. zpoždění mezi dvěma komunikujícími účastníky. Účastníky mohou být například dvě samořiditelná auta, samořiditelné auto a centrální server spravující mapové podklady.
Vyšší přenosové rychlosti jsou v souladu s fyzikálními zákony popisujícími šíření elektromagnetického vlnění podmíněny vysíláním na vysokých frekvencích. Čím větší je frekvence, tím hůře se však v zastavěném a členitém prostoru šíří a tím více vysílačů na pokrytí daného území potřebujete. Operátoři si obtíže spojené s pokrytím území na vysokých frekvencích poprvé uvědomili při výstavbě sítí 3G. Vyšší hustota vysílačů tehdy výrazně zdražila výstavbu sítě. Žádná populární, na 3G závislá služba se neobjevila, a tak se operátoři začali logicky ptát, kdo rozšiřování sítě zaplatí. Vysoké náklady zapříčinily jejich omezenou dostupnost, protože operátoři omezili výstavbu jen na hustě osídlené oblasti.
S vyššími přenosovými rychlostmi a nízkou latencí však přichází i nemalé požadavky na základní přenosovou infrastrukturu. V sítích 2G běžné mikrovlnné spojení nabízející násobky 2Mbit/s již nestačí. Ke každému vysílači 5G by v ideálním případě mělo být přivedeno optické vlákno, které vysílači poskytne nejenom neomezenou přenosovou kapacitu, ale i nízké zpoždění v přenosové cestě.
Státy, které chtějí úspěšně zavést sítě 5G, musí nejenom rozdělit frekvenční spektrum mezi telekomunikační operátory, ale zároveň operátorům umožnit jejich rychlou výstavbu, tj. rychlé vyřizování stavebních povolení pro instalaci vysílačů 5G a pokládání optických vláken. Kdo se orientuje v osidlech českého stavebního zákona okamžitě nazře, že výstavba plnohodnotných mobilních sítí 5G, které budou podporovat všechny ty v médiích skloňované služby, je v České republice zhola nemožná. Výstavba sítí 5G postupně začne, ale vysoké rychlosti budou v českých sítích dostupné omezeně, protože vyřízení potřebných stavebních povolení pro výstavbu nových vysílačů bude trvat roky.
Obyčejnému uživateli mobilních sítí nástup sítí 5G kromě vyšších rychlostí moc nepřinese. Pokud takový účastník konzumuje většinu obsahu na svém mobilním telefonu, je přínos vyšší rychlosti diskutabilní. Rovněž si nemyslím, že obyčejný uživatel bude za služby sítí 5G ochoten zaplatit více, než platí doposud.
O to více se zvláště dodavatelé snaží přesvědčit veřejnost o potřebě sítí 5G pro aplikace jako jsou samořiditelná auta, virtuální realita, Průmysl 4.0, telemedicína a jiné.
Samořiditelná auta jsou hudbou budoucnosti. Pokud bude samořiditelné auto vyžadovat kontinuální spojení přes síť 5G, z výše uvedeného nazřete, že kontinuálně pokrýt signálem 5G všechny silnice bude velký oříšek i pro bohaté země. V průmyslu se sítě 5G snad uchytí, i když nejspíše jen u velkých výrobních podniků, které budou muset propojit velké množství mobilních zařízení. Zde je ovšem na místě poznamenat, že tyto podniky budou často stavět privátní sítě 5G, které zabezpečí požadované pokrytí vnitřních a vnějších výrobních prostor. Rozvoj aplikací jako telemedicína, virtuální realita a jiných bude hodně záviset na pokrytí signálem 5G v místě, kde budou tyto služby využívány. Jak velká však bude poptávka po těchto službách, nedokáže nikdo říci.
Jelikož nejnovější infrastruktura mobilních sítí umožňuje v jednom zařízení podporovat vícero mobilních technologií v různých frekvenčních pásmech, nasazování technologie 5G tak osobně vidím jako rozumný krok v případě modernizace mobilních sítí. Vše zastarává, i infrastruktura telekomunikačních sítí. Sítě 2G postavené v 90. letech se kolem roku 2010 začaly houfně modernizovat. Následně se v sítích začaly objevovat prvky 3G a 4G/LTE. V následujících letech se operátorům naskytne vhodný okamžik vše zkonsolidovat na jednu platformu pod taktovkou 5G.
Na inovativní služby sítí 5G si však my obyčejní uživatelé ještě hodně dlouhou dobu počkáme. Soupeření mezi státy a dodavateli můžeme v mezidobí i nadále sledovat v mediálním prostoru.
Ivo Procházka, expert prodeje technologické produkce v nadnárodních korporacích