Co v praxi znamená zrušení statusu zvláštního zacházení pro Hongkong?
Dne 14. července zrušil prezident Donald Trump Zvláštní administrativní zóně Hongkongu (Xianggang tebie xingzhengqu 香港特别行政区) exekutivním příkazem status zvláštního zacházení ze strany USA (Executive Order on Hong Kong Normalization) (1). Ve stejný den také USA přijaly zákon o uvalení sankcí na představitele cizích mocností (Hong Kong Autonomy Act), kteří se podíleli na podkopání hongkongské autonomie, stejně jako na finanční instituce, které mají s dotyčnými osobami výraznou spojitost (2).
Oba kroky jsou reakcí na nově přijatý Zákon o hongkongské národní bezpečnosti (Xianggang guojia anquan fa 香港國家安全法), který 30. června uvedl v účinnost Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců v Pekingu.
Přijetí sporného zákona a jeho kritika
Požadavek na přijetí bezpečnostního zákona je dán článkem č. 23 hongkongské Miniústavy (Xianggang jiben fa 香港基本法) z roku 1997, zákon o národní bezpečnosti je běžnou součástí právního systému většiny států světa. Už v roce 2003 proběhly pokusy tento zákon v Hongkongu prosadit, nicméně po masových protestech přijat nebyl.
Zákon o národní bezpečnosti mimo jiné definuje čtyři trestné činy, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Jako problematický je mezinárodním společenstvím vnímán způsob přijetí zákona v Pekingu a jeho okamžitá platnost, především ale vágní a obecná definice trestných činů, za které hrozí tresty odnětí svobody až na doživotí.
Historické souvislosti zvláštního zacházení
V roce 1997 se při předání Hongkongu Číně pekingská vláda zavázala, že následujících 50 let zachová Hongkongu zvláštní status v rámci politiky “jedna země, dva systémy” (Yiguo liangzhi 一国两制). Tato politika zakotvená v Miniústavě zaručuje, že Hongkong po vymezené období bude zachovávat vysokou míru legislativní a exekutivní autonomie, včetně autonomie obchodních vztahů se zahraničními zeměmi, které mají být nezávislé na vztazích s pevninou.
Po rozsáhlých loňských a letošních protestech proti návrhu extradičního zákona, jež by umožnil vydávat k soudnímu řízení obyvatele Hongkongu do pevninské Číny, SAR Macao a na Taiwan, a po letos přijatém Zákonu o hongkongské národní bezpečnosti, platném od 1. července, se USA rozhodly k protiakci. Pokud Peking nedodržuje své závazky, není důvod oblast Hongkongu dál na mezinárodní scéně vnímat rozdílně od dalších měst na území ČLR. Status přiznaný americkým zákonem z roku 1992 (United States - Hong Kong Policy Act), o zachování zvláštního zacházení s Hongkongem i po předání Hongkongu do rukou ČLR, nemá nyní dle USA smysl dále udržovat.
Dosavadní status a provázání s Čínou
Hongkong patří mezi prominentní mezinárodní finanční centra. Řadí se mezi tzv. bezcelní přístavy, jeho teritorium se považuje za oblast volného obchodu. Dle indexu ekonomické svobody zemí světa (Economic Freedom of the World Index) se Hongkong v posledních letech pravidelně řadí na první místo. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou velmi liberální – žádná omezení pro zahraniční subjekty v podstatě neexistují.
Zahraniční obchod Hongkongu je ve velké míře postaven především na vývozu služeb a reexportech ve spojení s kontinentální Čínou, která je Hongkongu jasně největším obchodním partnerem. Na základě postupného rozšiřování dohody CEPA z roku 2003 o bližší ekonomické spolupráci mezi ČLR a Hongkongem (Mainland and Hong Kong Closer Economic Partnership Arrangement 內地與香港關於建立更緊密經貿關係的安排) je možné v Hongkongu vyrobené zboží vyvážet do ČLR bez cla. Podobně je pro zahraniční investory někdy snadnější proniknout na čínský trh skrze dceřiné firmy v Hongkongu, či ve spolupráci s místními partnery nežli napřímo. Pro informaci, v roce 2019 byla EU druhým největším obchodním partnerem Hongkongu a na třetím místě byly v těsném závěsu USA. (3)
Z dosavadní pozice Hongkongu těžily všechny strany. Jak píše ve svém komentáři Vít Vojta, „slepice, která snáší zlatá vejce, se nezabíjí“. Hongkong ještě začátkem devadesátých let, v době podpisu amerického zákona o zachování zvláštního statusu, produkoval HDP ve výši 27 % celé ČLR, nicméně díky růstu čínské ekonomiky a dalších čínských megaměst jako jsou Šen-čen (Shenzhen 深圳), Peking (Beijing 北京), Šanghaj (Shanghai 上海), Čchung-čching (Chongqing 重庆) a Kuang-čou (Guangzhou 广州) činí toto srovnání s ČLR dnes už jen 3 %. (4)
Většina přímých zahraničních investic plynoucích do a z Číny však i nadále prochází Hongkongem. Zároveň je Hongkong hlavním čínským spojením na světový měnový trh, i proto, že je hongkongský dolar od roku 1983 vázán na dolar americký a je jednoduše směnitelný, což je pro investory významný faktor k zajištění finanční stability.
Zlomový rok 2020, nejen pro Hongkong
Hlavními letošními ekonomickými a politickými tématy jsou eskalující americko-čínská obchodní válka, demokratické protesty v Hongkongu, pandemie koronaviru a podzimní prezidentské volby v USA. Všechna tato témata spolu pak úzce souvisí.
Americkou ekonomiku v důsledku nekompetentní reakce americké vlády těžce zasáhly následky pandemie, volební preference Donalda Trumpa dlouhodobě klesají. Tvrdý postoj k Číně je jedním z hlavních Trumpových předvolebních témat, jako by doufal, že mu ke znovuzvolení napomůže klasická strategie semknutí se vůči vnějšímu nepříteli, v kombinaci s rozšířenými sinofobickými postoji ve společnosti.
Současně na druhé straně pekingská vláda vycítila příhodnou zahraniční a vnitrostátní situaci k prosazení kontroverzního zákona o hongkongské bezpečnosti, ke zvýšení centrální kontroly nad protestující enklávou, neboť Hongkong už nehraje v rámci čínské ekonomiky takovou roli jako dříve, a ostatní světové země aktuálně řeší vlastní problémy, spojené s propadem ekonomiky. Tento akt Pekingu se však dočkal rychlé reakce: prezident Trump prohlásil 14. července na tiskové konferenci, že “s Hongkongem bude nyní zacházeno stejně jako s pevninskou Čínou. Žádná zvláštní privilegia, žádné zvláštní ekonomické zacházení a žádný vývoz citlivých technologií.”
Co pro Hongkong znamená zrušení zvláštního statusu
Na zboží obchodované mezi USA a Hongkongem budou uvalena cla i případné sankce, stejně jako kdyby se jednalo o zboží obchodované s pevninskou Čínou. Nicméně, dle ekonoma Irise Panga, 99 % zboží směřovaného z Hongkongu do zahraničí, spadá stejně do kategorie reexportů „Made in China“, tzn. že se americké celní tarify na zboží vztahovaly i doposud. (5) Nově platí zákaz na export americké produkce zbrojního průmyslu a zvyšují se bariéry na dovoz hi-tech zboží.
Dva dny po vyhlášení exekutivního příkazu na zrušení zvláštního statusu se vyjádřila Americká obchodní komora v Hongkongu (AmCham), největší místní mezinárodní byznysová organizace, že rozhodnutí Spojených států zrušit preferenční obchodní status města poškodí americké firmy. V Hongkongu sídlí více než 1300 amerických firem a 85 tisíc amerických občanů. (6)
Trumpem podepsaný příkaz dále říká, že držitelům hongkongského pasu budou zrušena veškerá privilegia a bude s nimi jednáno jako s držiteli pasů ČLR. V současné době je však proces žádosti o víza do USA pro občany ČLR i Hongkongu velmi podobný, na konzulátech mohou žádat o víza na více vstupů, platná až 10 let. Rozdíl je mezi novináři. Ti s hongkongským pasem mohli žádat až o pětiletá vícevstupá víza, ale novináři z ČLR mohli žádat maximálně o víza jednovstupá, tříměsíční. Na občany Hongkongu se mohou také vztahovat americké sankce zakazující vybraným subjektům zacházet s majetkem či finančními zdroji v USA. Výměnné programy studentů podporované ze strany USA budou přehodnoceny, stejně jako spolupráce ve vědecké sféře, týkající se citlivých oblastí výzkumu. (7)
Hongkong, historická brána spojení Číny se světem, se stal střetem zájmů dvou supervelmocí. Protesty v roce 2019 zapříčinily ekonomickou recesi této zvláštní administrativní zóny a je otázkou, co bude v reálu znamenat zrušení zvláštního statusu ze strany USA. Přidají se k tomuto kroku i další země, jako Austrálie, Velká Británie či Kanada, podobně jako to učinily proti čínské firmě Huawei? Budou USA dále eskalovat obchodní konflikt s Čínou skrze kolizní místo Hongkongu, např. cíleným oslabením místní měny, která je vázána na dolar americký? Jak pronesl Donald Trump na tiskové konferenci, oslabením Hongkongu budou mít USA vlastně jen o konkurenta méně, protože z Hongkongu se stane jen další čínské město. Obě strany na prvním místě zvažují své vlastní zájmy, podobně jako zahraniční subjekty působící v nestabilní oblasti. A proto je možné, že firmy a investoři v budoucnu zváží přesunutí svých byznysových aktivit do politicky stabilnější destinace, kterou je například Singapur.
Mikuláš Nozar, sinolog
Zdroje:
1) https://hk.usconsulate.gov/2020071403/
2) https://www.congress.gov/bill/116th-congress/senate-bill/3798/text
3) https://www.businessinfo.cz/navody/hongkong-cina-zahranicni-obchod-a-investice/
4) https://www.cnbc.com/2020/07/01/chinas-national-security-law-hong-kong-global-financial-center.html
5) https://edition.cnn.com/2020/07/15/business/hong-kong-special-trade-status-us-intl-hnk/index.html