Co přinese spuštění nové burzy v Pekingu?

Co přinese spuštění nové burzy v Pekingu?
9 / 11 / 2021 Viktor Muchin

Čínské regulační orgány zaregistrovaly novou burzu. Bude v Pekingu a po Šanghaji a Šen-čenu půjde o třetí největší akciový trh v Číně. Proč Čína potřebuje novou burzu právě teď a jaké má vyhlídky do budoucna?

Čínský akciový trh se v posledních letech stal druhým největším na světě. V roce 2020 dosáhla celková kapitalizace společností obchodovaných na čínských burzách 80 bilionů jüanů (12 394 miliard USD), což je výrazně méně než na burzách v USA (46 994 miliard USD). Důležitější však je, že se jedná o rychle rostoucí trhy − tržní hodnota zde obchodovaných cenných papírů se za posledních osm let téměř zčtyřnásobila.

 

Total market capitalization of China's stock market from 2012 to 2020 (in trillion yuan):

Zdroj: Statista.com

 

První burzy v Číně

Nejstarším a největším čínským trhem s cennými papíry je šanghajská burza. Ve své současné podobě byla otevřena v listopadu 1990 jako nástupce staré šanghajské burzy, fungující již od 19. století. O něco později, počátkem roku 1991, bylo ve městě Šen-čen postaveno téměř od nuly moderní brokerské centrum.

 

Šanghajská burza je z velké části zaměřena na obchodování s tzv. čínskými blue-chips čili cennými papíry velkých společností, včetně státních podniků. V červenci 2019 však byla otevřena divize pro inovativní firmy a start-upy (Star Market), která má být odpovědí na americký Nasdaq. Na Star Marketu jsou uvedeny společnosti, které již byly uvedeny na zahraniční burzu, a také nadějné a zatím ztrátové firmy. V polovině roku 2021 přesáhla kapitalizace společností obchodovaných na tomto trhu 700 miliard amerických dolarů.

 

V Hongkongu existuje samostatná burza cenných papírů, kde obchoduje mnoho čínských společností, ale stále zde platí specifická legislativa a regulace. Hongkong není z finančního a ekonomického hlediska plnou součástí Číny, naopak je zde svobodnější a otevřenější finanční prostředí.

 

Předchůdce pekingské burzy

V Pekingu byla mezitím v roce 2013 založena organizace s názvem New Third Board. Platforma sloužila jako mimoburzovní obchodní místo pro společnosti nesplňující požadavky trhů v Šanghaji a Šen-čenu. Jednalo se převážně o malé a střední podniky s nejrůznějšími profily. Tržiště bylo rozděleno do několika úrovní podle kvality emitentů, přičemž první, „výběrová“ úroveň, sdružovala nejúspěšnější a zavedené společnosti.

 

Trh se poměrně rozrostl, je na něm kótováno téměř 10 000 společností a jeho celková kapitalizace činí 2 biliony jüanů (300 miliard USD). Až donedávna však New Third Board sloužil jen jako jakási „školka“ pro čínské začínající podniky a úspěchy firem, které zde obchodovaly, nebyly příliš časté.

 

Nová burza sdruží rychle rostoucí a ziskové společnosti

Nová burza bude založena právě na principu New Third Board. Čínský prezident Si Ťin-pching naznačil, že půjde o prohloubení reformy tohoto obchodního prostoru. První přístup získá vybraných 66 společností především z oblasti zpracovatelského průmyslu a komodit. V menší míře budou zastoupeny firmy podnikající v oblasti informačních technologií a zdravotnictví. Většinou půjde o rychle rostoucí a ziskové společnosti, z nichž 70 % mělo v prvním pololetí vyšší čistý zisk než ve stejném období loňského roku (zohledňuje se ovšem silný hospodářský výkyv v roce 2020 jako důsledek pandemie a pozastavení výroby). Díky ohlášenému otevření burzy vyskočily kotace těchto firem (např. výrobce plechů Speedbird) o 20-30 % i více.

 

Proč čínská vláda potřebuje novou burzu?

Oficiálním stanoviskem založení burzy je rozvoj malých a středních podniků, což jsou podle čínských standardů podniky s nejvýše 500 zaměstnanci. Za současných podmínek je pro ně obtížné získat rozvojový úvěr, jelikož velké banky dávají přednost serióznějším zákazníkům a preferenční programy nefungují dostatečně účinně. Prodej akcií by pro ně mohl být dobrou alternativou k rizikovému kapitálu, který je v Číně méně rozvinutý než například v USA.

 

Poslední prohlášení a regulace zástupců čínské politické elity naznačují jistá zklamaní z velkých korporací, nyní se chtějí orientovat více na malé a mladé firmy, co nedisponují mnoha penězi, ale jsou na trhu mnohem flexibilnější a mobilnější. Kromě toho si ČLR bere příklad z Německa a jeho ekonomické filozofie Mittelstand čili podpory vysoce specializovaných malých firem, zaujímajících důležité místo ve výrobním řetězci technologicky nejvyspělejších a nejsložitějších výrobků.

 

Návrat čínských firem na domácí trh

Existuje však ještě jedna úvaha, která se nahlas příliš neprezentuje. V uplynulém roce byly velké podniky (především z IT průmyslu) a politické vedení v neustálém konfliktu. Jedním z důvodu sporu jsou četné nabídky akcií předních čínských soukromých společností na amerických burzách. Formálně je vláda nespokojena s tím, že cizinci mohou získat přístup k údajům čínských uživatelů kvůli uvedení společností na americký trh, ačkoli mohou existovat i jiné důvody, související se současnou pomalou finanční a ekonomickou „válkou“ mezi ČLR a USA.

 

Nejvýraznějším příkladem je zrušení počáteční nabídky čínské společnosti Didi na americký trh kvůli regulačním zásahům. V samotné Americe obchodníci rovněž neradi sledují pronikaní čínských společností na místní akciový trh. Vzbuzuje to v nich dojem ovládnutí akcií a odtržení finančního kapitálu z americké půdy. Otevření nové burzy v Pekingu tak může přesvědčit přední společnosti v Číně, aby se vrátily domů a působily na národních burzách.

 

Poměr úspor a možností investovat v Číně

Nový akciový trh by také mohl být novou volbou pro drobné čínské investory. Soukromý kapitál a burzovní hry v Číně, stejně jako jinde ve světě, zažívají v posledních letech boom. Míra úspor v zemi je velmi vysoká, ale možnosti investovat jsou ve srovnání s vyspělými finančními trhy stále omezené. Není jasné, zda bude soukromý sektor na burze povolen, ale rozhodně je to jedna z probíraných variant.

 

Termín otevření burzy ještě není stanoven

Zatím není známo, kdy nová burza začne fungovat. Větší jistotu přinese zasedání regulačních orgánů na konci září. Analytici Goldman Sachs se domnívají, že spuštění proběhne rychle. Přípravné období bude podle zástupců investiční banky trvat méně než sedm měsíců, které si vyžadovalo spuštění Star Marketu v roce 2019.

 

Existuje však nástin pravidel (stále otevřený k diskusi), podle něhož se předpokládá zavedení 30 % limitu pro růst a pokles akcií během jednoho sezení. Navíc postup přípravy počáteční veřejné nabídky (Initial Public Offering) bude ve srovnání se stávajícími čínskými burzami, kde probíhá složitý proces schvalování regulačními orgány, mnohem jednodušší. V tomto smyslu bude burza více podobná americkým a evropským burzám.

 

Viktor Muchin, ekonom, mezinárodní vztahy, Čínská studia, Zhongnan univerzita ve Wuhanu

 

Použité zdroje:

Jesse Turland. What is the goal of Beijing’s new stock exchange?

Evelyn Cheng. Some Chinese stocks briefly surge 30% as investors bet on a new Beijing exchange opening.      

BBC News. China set to open new stock exchange in Beijing.