Čína se stala největším obchodním partnerem EU, Su Ťij čelí novým obviněním

Čína se stala největším obchodním partnerem EU, Su Ťij čelí novým obviněním
21 / 2 / 2021 Asiaskop

O čem psala světová média v souvislosti s Čínou a oblastí východní, jižní a jihovýchodní Asie v uplynulém týdnu? Zaujaly je například údaje Eurostatu, podle kterých se Čína loni stala největším obchodním partnerem Evropské unie. Pozornost se i nadále pojila se situací v Myanmaru, kde pokračovaly protesty proti vojenskému převratu. Prostor dostaly také projev čínského ministra zahraničí před Radou bezpečnosti OSN či zpráva Americké obchodní komory o rizicích spojených s přerušením obchodních kontaktů mezi Čínou a Spojenými státy. Čína rovněž během uplynulého týdne poprvé přiznala ztráty na životech během loňské potyčky mezi indickými a čínskými vojáky. Z dalších zpráv média například informovala o jednání uskupení Quad nebo o plánech, prostřednictvím kterých chce Peking zamezit dalšímu poklesu porodnosti.

Podle údajů Evropského statistického úřadu Eurostat se Čína v roce 2020 stala největším obchodním partnerem Evropské unie. Na prvním místě tak vystřídala Spojené státy. Zatímco vývoz zboží z EU do Číny vzrostl o 2,2 procenta, dovoz z Číny stoupl dokonce o 5,6 procenta. Míra obchodní aktivity mezi EU a zbytkem světa přitom výrazně poklesla. Podrobnosti přinesl server Politico.

 

Situace v Myanmaru, kde armáda provedla na začátku února převrat, i nadále eskaluje. Média v uplynulém týdnu sledovala pokračující protesty a reakci myanmarských bezpečnostních složek, které v pondělí zahájily střelbu do davu demonstrantů. Pozornost se pojila také se zadrženou předsedkyní svržené vlády Aun Schan Su Ťij, kterou vojenská vláda nově obvinila z porušení zákona o přírodních katastrofách. Není ale jasné, čeho přesně se obvinění týká. Situaci monitorovaly servery BBC či South China Morning Post.

 

Server CNBC upozornil na zprávu Americké obchodní komory, podle které by ekonomika Spojených států v případě odloučení od Číny mohla přijít o produkci v hodnotě více jak jednoho bilionu dolarů a v dlouhodobém horizontu také ztratit globální konkurenceschopnost.

 

Čínský ministr zahraničí Wang Yi během středečního brífinku Rady bezpečnosti OSN obvinil rozvinuté země z hromadění vakcín proti koronaviru, kvůli kterému podle něj dochází k nedostatečnému zásobování chudých zemí. Vymezil se také vůči pokusům o politizaci pandemie a zdůraznil, že Čína vývozem vakcín nesleduje žádné geopolitické zájmy. Wangův projev shrnul server South China Morning Post.

 

Server Financial Times informoval o tom, že Čína poprvé přiznala ztráty na životech během krvavého střetu s indickými vojáky ve sporné hraniční oblasti v Himalájích. Tamní státní média uvedla, že během potyčky v červnu loňského roku zemřeli čtyři čínští vojáci.

 

Čtyři týdny po inauguraci amerického prezidenta Joea Bidena jednali prostřednictvím telekonference ministři zahraničí Spojených států, Japonska, Austrálie a Indie v rámci takzvaného Čtyřstranného bezpečnostního dialogu Quad. Představitelé čtveřice zemí se zavázali ke spolupráci se sdružením ASEAN a naznačili tak, že uskupení zůstane klíčovým hráčem v indo-pacifické oblasti. Jednání přiblížil server Nikkei Asia.

 

Server Independent zaujaly ambice Číny v oblasti zvyšování míry porodnosti. Země po více jak čtyřech letech od ukončení kontroverzní politiky jednoho dítě uvažuje o dalších opatřeních, která by mohla zastavit prudký pokles počtu nově narozených dětí. Nová iniciativa se zaměří nejprve na oblast severovýchodní Číny, kde v důsledku odchodu mladých lidí a rodin za lepšími příležitostmi došlo k velkému úbytku obyvatel. Čína v současnosti považuje klesající porodnost za jednu z hlavních hrozeb pro hospodářský pokrok a sociální stabilitu.