Vystrčilova tchajwanská mise zaujala zahraničí, spor Číny a Indie se opět rozhořel

Vystrčilova tchajwanská mise zaujala zahraničí, spor Číny a Indie se opět rozhořel
4 / 9 / 2020 Sinoskop

O čem psala světová média v souvislosti s Čínou v uplynulém týdnu? Zajímala se především o spor na hranicích s Indií, který o víkendu vyústil v další incident. Pozornost upoutaly protesty etnických Mongolů proti omezovaní výuky v mongolském jazyce, plány Taiwanu na změnu vzhledu cestovních pasů či cesta předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila na Taiwan. Rezonovala také zpráva o nových omezeních pro čínské diplomaty ve Spojených státech. Z dalších zpráv média psala například o čínské pomoci zemím s nízkými příjmy, výstavbě nových jaderných elektráren nebo o plánech na ochranu pekingského kulturního dědictví.

Řada zahraničních médií informovala o cestě předsedy Senátu České republiky Miloše Vystrčila na Taiwan. V tomto kontextu si povšimla především výroků ministra zahraničních věcí Wanga Yi, který nejprve na tiskové konferenci bezprostředně uvedl, že Vystrčil „zaplatí vysokou cenu“ za porušení principu jedné Číny a otevřenou provokaci, později doplnil, že předseda Senátu svou cestou „překročil červenou čáru“ (v čínštině „překročil jste hranici/mez 你过线了!“).  Informovaly o tom server Bloomberg či agentura Reuters. Pochvalně se pak o Vystrčilově cestě vyjádřil Washington Post, který napsal, že Češi Evropě ukazují, jak by měla jednat s Čínou. Podle serveru Financial Times pak návštěva Vystrčila na Taiwanu Čínu rozhněvala.

 

V uplynulém týdnu začal opět gradovat spor Číny a Indie v hraniční oblasti Ladak. Indická armáda obvinila Čínu z toho, že se v sobotu pokusila o okupaci části území. Indičtí a čínští vojenští důstojníci pak ve středu uspořádali mimořádné rozhovory na hranicích, které ale žádný pokrok ve zmírnění napětí nepřinesly. Tématu se věnoval server South China Morning Post. O narušených vztazích mezi oběma zeměmi svědčí také indický zákaz 118 čínských aplikací. Jak uvedl The Guardian, indická vláda obvinila společnosti vlastnící tyto aplikace z krádeže dat.

 

Média zaujala také shromáždění etnických Mongolů v severní Číně proti opatřením, v důsledku kterých by došlo k omezení výuky v mongolském jazyce ve prospěch čínštiny. Protesty studentů a rodičů se o víkendu objevily v řadě čínských měst. Server BBC vysvětlil, že podle nových pravidel by se tři základní předměty ve Vnitřním Mongolsku měly začít vyučovat v mandarínštině, mnoho etnických Mongolů ale takový krok považuje za ohrožení své kulturní identity.

 

Taiwan oznámil záměr změnit vizuální podobu pasů. Podle agentury Reuters se tak ostrov snaží zabránit častým záměnám s pevninskou Čínou. Na nových pasech, které budou vydávány od ledna, dojde ke zvětšení slova „Taiwan“ a odstranění anglického nápisu „Čínská republika“, který nicméně na pasu zůstane v čínském jazyce.

 

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu představil soubor omezení pro čínské diplomaty působící ve Spojených státech. Nově budou například potřebovat od resortu zahraničních věcí povolení, pokud budou chtít navštívit univerzitní kampusy nebo se setkat s úředníky místních samospráv. Podrobnosti přinesl server Politico.

 

Peking informoval o tom, že uzavřel dohody s polovinou z dvaceti zemí s nízkými příjmy, které ve snaze vypořádat se s následky koronavirové pandemie požádaly o restrukturalizaci dluhů. Čína o pomoci vyjednává v rámci schématu skupiny G20 pro zastavení státního dluhu. Informaci přinesl server Financial Times.

 

Čínský kabinet schválil plán na výstavbu dvou nových jaderných elektráren v provinciích Hainan a Zhejiang. Cena projektů, které by měly být dokončeny v letech 2025 a 2026, podle Reuters dosáhne více jak deseti miliard dolarů.

 

Pekingské úřady představily dlouhodobý plán na ochranu kulturního dědictví v srdci čínské metropole, kde se nachází Zakázané město, ale také sídlo komunistické strany. Změny, které by měly být realizovány do roku 2035, mají zdůraznit status Pekingu jakožto „civilizovaného a velkolepého hlavního města s tisíciletou historií.“ Uvedl to server South China Morning Post.

 

Revitalizace by se pak podle téhož serveru mělo dostat povodí Žluté řeky, které prezident Xi Jinping označil za klíčový strategický region.