Vietnam vyrazil do boje s obří korupcí, tresty se nevyhýbají ani nejvyšším patrům politiky
Pod názvem Hořící pec vede Vietnam rozsáhlou protikorupční kampaň, která v posledních letech vedla k obvinění tisíců lidí, včetně vysoce postavených politiků. Během uplynulých deseti let bylo disciplinárně potrestáno téměř 200 000 členů komunistické strany, včetně 36 členů ústředního výboru a 50 vojenských a policejních generálů. Rezignovali také dva prezidenti, místopředseda vlády a ministr zahraničí. Během letošního lunárního Nového roku byla zatčena řada vysoce postavených úředníků z ministerstev zdravotnictví, vědy a techniky a průmyslu a obchodu.
Očistné tažení má však i své nechtěné negativní dopady. Úředníci dostávají strach, že by se mohli stát terčem vyšetřování a nejsou ochotni převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí. Hořící pec tak hrozí spálit i funkčnost byrokratického aparátu. Od roku 2020 ze státní služby odešlo 40 000 zaměstnanců, v roce 2022 opustila prestižní pozice na úřadu vlády téměř pětina úředníků. V důsledku tohoto exodu dochází k prodlevám při schvalování projektů, vydávání licencí a opoždění developerských projektů.
Zatím poslední obětí protikorupčního tažení se stala Truong My Lanová. Tato realitní magnátka byla letos v dubnu odsouzena k trestu smrti za největší bankovní podvod ve vietnamské historii, spočívající ve zpronevěře téměř 300 miliard korun. Lanové nepomohlo ani její poukazování na údajně nedostatečné zkušenosti z bankovnictví a neúplné pochopení právních otázek.
Obřímu rozsahu případu, který šokoval domácí veřejnost a je označovaný za milník celého protikorupčního tažení, odpovídají i další rekordní čísla. Částka figurující v kauze Truong My Lanové je největším úplatkem v dějinách země. Před zahájením jejího procesu úřady zajistily více než tisíc nemovitostí, patřících obžalované a do soudní síně bylo předvoláno téměř 2 700 osob, včetně 200 právníků. K zakrytí svého podvodu, založeného na falešných žádostech o úvěr, předkládaných Saigonské komerční bance (SCB), Lanová a její další společníci vyplatili státním úředníkům na úplatcích asi 123 milionů korun. Ty k příjemcům putovaly v běžných polysterenových krabicích, odlišných od krabic na víno či boty, jak je známe v České republice. Tento způsob distribuce všimného se osvědčil již v další známé kauze, kdy jiný z podnikatelů, Phan Van Anh Hu, tímto způsobem předal 4 miliony dolarů.
Poslední obří korupční skandál vyvolal obavy z možného dopadu na vietnamský finanční systém. Pojištění vkladů v tamních bankách je omezeno na přibližně 5 000 dolarů, a tak jakákoliv fáma může způsobit masové vybírání úspor. Vietnamská státní banka proto do SCB převedla zvláštní půjčky ve výši okolo 24 miliard dolarů.
Celý případ je však jen vrcholkem ledovce systematické korupce ve Vietnamu, kde je úplatkářství hluboce zakořeněno v autoritářském systému v čele s komunistickou stranou a se silným propojením byznysu a politiky. Podle indexu vnímání korupce z loňského roku náleží Vietnamu 83. místo mezi 180 zeměmi.
Dřívější shovívavý přístup ke korupci vyplýval z obav, že její odhalování by podkopávalo legitimu režimu. Stranické špičky se proto před rokem 2016 v soudních síních objevovaly jen zřídka. Rozvíjející se soukromý sektor, který by se případně mohl dožadovat reforem, se však neobešel bez přízně nejvyšších funkcionářů, kteří z tohoto systému profitovali natolik, že o bývalém premiérovi Nguyen Tan Dungovi se tvrdilo, že je nejbohatší osobou v zemi. Oproti této skupině funkcionářů, přezdívaných rentiéři, je současný premiér Nguyen Phu Trong ideologicky motivovaným aparátčníkem, který se posledních osm let snaží komunistickou stranu zbavit těch, jenž do ní vstoupili pouze kvůli vzestupu na společenském žebříčku. Komunistická strana již neprosazuje svoji autoritu tím, že působí jako prostředník k cestě k bohatství, nýbrž se snaží udržet svou moc nad soukromým sektorem pomocí strachu z možného trestního stíhání. Jako protikorupční síla se tak zároveň snaží posilovat svoji popularitu mezi veřejností.
Nguyen Phu Trong si uvědomuje, že korupce podlamuje důvěru obyvatelstva, což by mohlo ohrozit další budoucnost vládnoucí komunistické strany, a tak slibuje, že svoji kampaň povede dle zásady padni, komu padni.
Korupční kauzy jsou tak překvapivě předmětem otevřené diskuse a občané jsou dokonce vybízeni,aby se na jejich potlačování aktivně podíleli. Stranický výbor Ho Či Minova města tak například nabídl odměny až do výše asi 400 dolarů těm, kdo nahlásí korupci a pomohou k jejímu objasnění. Podobné pobídky však musí iniciátoři protikorupčního tažení odměřovat na lékárnických vahách, aby se příliš roztopená Hořící pec neobrátila proti nim. Snaha o ozdravění veřejného prostoru by totiž mohla vést k přílišnému zpolitizování obyvatelstva, které zatím dodržuje společenskou smlouvu, směňující pasivitu ve vztahu k veřejným otázkám za udržení si určitého životního standardu, a také by mohla odhalit pro většinu veřejnosti neviditelné rozpory, panující mezi politickými elitami země.
Pavel Zvolánek, publicista a průvodce v jihovýchodní Asii
Titulní fotografii jsme vytvořili s pomocí nástroje umělé inteligence Midjourney.