V Číně odstartovala politická událost roku, Myanmar hlásí desítky obětí protestů

V Číně odstartovala politická událost roku, Myanmar hlásí desítky obětí protestů
5 / 3 / 2021 Asiaskop

O čem psala světová média v souvislosti s Čínou a oblastí východní, jižní a jihovýchodní Asie v uplynulém týdnu? Zajímala se především o výroční zasedání čínského parlamentu. Nadále sledovala také situaci v Myanmaru, který v uplynulém týdnu prožil dosud nekrvavější den protestů trvajících od vojenského převratu na začátku února. Pozornost upoutalo rovněž obvinění 47 hongkongských aktivistů, kteří se měli provinit proti zákonu o národní bezpečnosti. Z dalších zpráv v médiích rezonovaly zpráva o čínských pracovních programech v provincii Xinjiang, plán Pekingu proočkovat do konce června 40 procent populace nebo čínský úspěch v oblasti snižování uhlíkové intenzity.

Ve čtvrtek bylo v Pekingu zahájeno výroční zasedání čínského parlamentu, které je v Číně nejdůležitější politickou událostí roku. Média se nicméně věnovala spíše pátečním výstupům ze schůzky nejvyšších čínských představitelů. Rezonovalo především oznámení premiéra Li Keqianga. Ten uvedl, že si Čína pro letošní rok stanovila cíl hospodářského růstu na více jak 6 procent. Pozornosti se ale dostalo také legislativě, která navrhuje změny ve volební komisi, vybírající nejvyššího představitele Hongkongu. Podrobnosti přinesly servery IndependentReuters.


Zpravodajský server BBC se věnoval pokračujícím protestům v Myanmaru. Mimo jiné informoval o tom, že se svržená premiérka Aun Schan Su Ťij prostřednictvím videonahrávky objevila před soudem, kde proti ní byla vznesena dvě nová obvinění. Bylo to poprvé od vojenského převratu, co byla Su Ťij spatřena. Situaci v Myanmaru sledoval také server CNN, který přinesl zprávu o zatím nekrvavějším dni protestů, během nichž zemřelo ve středu nejméně 38 lidí. Oběti byly hlášeny napříč zemí poté, co myanmarské bezpečností síly zahájily palbu do davu protestujících.


Hongkongské úřady
v neděli obvinily 47 opozičních osobností z porušování zákona o národní bezpečnosti. Doposud se tak jedná o nejrozsáhlejší uplatnění tohoto zákona, který Peking přijal v loňském roce. Mezi obviněnými, k jejichž zatčení došlo již v lednu, je několik bývalých prominentních zákonodárců, aktivistů a místních radních. Informoval o tom server CNN.


Řada médií, například The Guardian, přiblížila závěry zprávy čínských akademiků z Nankai University. Podle studie, která byla zřejmě zveřejněna omylem, jsou čínské pracovní programy v autonomní provincii Xinjiang alespoň částečně navrženy tak, aby vedly ke snížení hustoty příslušníků ujgurské menšiny. Ačkoliv byla zpráva odstraněna z internetu již v polovině loňského roku, podařilo se zachovat její kopii.


Jak informoval Independent, Čína si klade za cíl naočkovat do konce června proti koronaviru až 40 procent své populace. Podle tamních odborníků ve zdravotnictví bylo do konce února podáno 52,52 milionů dávek vakcíny. Experti dodali, že Čína v současnosti sice v očkování zaostává, důvodem je podle nich ale především to, že má země šíření nákazy převážně pod kontrolou.


Zpráva čínského ministerstva ekologie a životního prostředí zveřejněná v úterý uvádí, že země za posledních pět let snížila uhlíkovou intenzitu o 18,8 procenta. Pokles uhlíkové intenzity tak překonal cíl osmnácti procent, který si Peking stanovil. Server Independent pak v tomto kontextu připomněl, že se prezident Xi Jinping již dříve zavázal k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060.