Úspěšný Singapur vybírá premiéra harmonickou shodou, ne demokratickou volbou

Před rokem se tak díky tomu i vzdálený, malý Singapur (počtem obyvatel jen asi polovina naší republiky, z toho je přes 80 % etnických Číňanů), dostal na čas do popředí zájmu našich sdělovacích prostředků a možná i veřejnosti. Uplynul rok, a pod záplavou dramatických, teritoriálně bližších a nanejvýš aktuálních události se Singapur z našich sdělovacích prostředků opět postupně vytratil.

 

Neprávem, protože má-li Singapur být jedním z významných asijských obchodních partnerů České republiky, měly by nás zajímat nejen ekonomické parametry, ale i okolnosti, za kterých se Singapur stal tím, čím je: stabilním, ekonomicky mimořádně úspěšným, důvěryhodným obchodním partnerem, neutrálním státem bez národnostních a náboženských konfliktů.

 

Přes vysoké hodnocení je však třeba přiznat, že se vnitropolitické uspořádání Singapuru a správa věcí veřejných od našich představ o ideální společnosti v mnohém liší. Zakladatel Republiky Singapur a dlouholetý ministerský předseda pan Li Kuang-jao, (李光耀 Li Guangyao, Lee Kuan-Yew)[1], kterému Singapur především vděčí za svou současnou prosperitu, byl například přesvědčen, že „ (…) demokracie nemusí vždy nezbytně vést k rozvoji. (…) Země musí především rozvíjet disciplínu, ne demokracii. Přebujelá demokracie vytváří neukázněnost a neřád, které se s rozvojem neslučují.“

Typickým příkladem specifického pojetí demokracie je „předávání štafety“, neboli mezigenerační výměna v nejvyšších patrech singapurské politiky.

 

Singapurská ústava neomezuje počet období, po která může jedna osoba setrvat v nejvyšší stranické či státní funkci, takže Republika Singapur po šedesáti letech své existence prožívá před volbami 2025 mezigenerační výměnu teprve potřetí. Dnes již více než sedmdesátiletý generální tajemník vládní Lidové akční strany (人民行动党, PAP) a premiér Li Sien-lung (李显龙, Li Xianlong, Lee Hsien-loong) zastává dvě nejvyšší funkce plných dvacet let. Jeho otec Li Kuang-jao, který byl u zrodu samostatného státu, „předal štafetu“ vůdci druhé generace Goh Chok Tongovi (吴作栋, Wu Zuodong, Wu Zuo-tung) po 25 letech. Lídr druhé generace „předal štafetu“ současnému generálnímu tajemníkovi a premiérovi Li Sian-lungovi po 14ti letech.

 

Výběru osobnosti, která se postaví do čela nastupující generace, je proto v Singapuru věnována mimořádná pozornost. Jak řekl Li Sien-lung v projevu ke státnímu svátku 20. srpna 2023, „(…) každá výměna generací je vždy riskantní. Zvláště dnes, kdy je všude kolem cítit napětí, kdy je mezinárodní prostředí zmítáno geopolitickou nestabilitou a ekonomickou nejistotou, způsobenou rivalitou mezi USA a ČLR. Musíme být ostražití a nenechat se do tohoto sporu zatáhnout.“

 

Tentokrát se navíc nejedná jen o pouhou výměnu generací, ale i o ústup rodiny Li, která stojí v čele strany i státu s přestávkou mezi léty 1990 až 2004 od vzniku nezávislé republiky v roce 1965 dodnes. Otec a syn Li vedli PAP do voleb celkem 11krát. Li Kuang-jao 6krát a jeho syn 5krát.

 

Jak konkrétně probíhá současný proces výběru vrcholného představitele čtvrté generace (4G), přiblížil Li Sian-lung na tiskové konferenci pořádané v prezidentském paláci 16. dubna 2022:

 

Původně byl do čela nastupující 4G vybrán místopředseda vlády, ministr financí a dříve ministr školství Heng Swee Keat (王瑞杰, Wang Ruijie, Wang Žuej-ťie), který ale v dubnu 2021 překvapivě oznámil, že odstupuje a uvolňuje cestu „mladším a zdravějším“. (Podle nepotvrzených informací se musel kandidatury vzdát pro necitlivý výrok na adresu jedné z národnostních menšin).

 

Ministerský předseda Li Sien-lung pak vedením skupiny, zodpovědné za výběr lídra nastupující generace, pověřil předsedu neziskové organizace SPH Media Trust Khaw Boon Wana. (许文远 Xu Wenyuan, Sü Wen-jüan). Před rokem 2020, kdy odešel z aktivní politiky, zastával v Li Sian-lungově kabinetu postupně funkci ministra zdravotnictví a ministra dopravy. Ten oslovil ministry současné vlády, zasloužilé vysoké státní úředníky, podnikatele, představitele odborů a mluvčího parlamentu. S každým z nich vedl osobní rozhovory. Zajímala ho nejen odbornost navržených kandidátů, ale i jejich osobní vlastnosti, „čistota“ = naprostá bezúhonnost, nezkorumpovatelnost, schopnost otevřené komunikace, tolerance vůči názorům jiných, schopnost stmelovat a ne rozdělovat a podobně.

 

Z 19ti zájmových skupin se jich 15 shodlo na ministrovi financí Lawrenci Wongovi (Lawrence Wong Shyun Tsai, 黄循财 Huang Xuncai, Chuang Sün-cchaj). Li Sian-lung výběr odsouhlasil a 5. listopadu 2023 pak na plenárním zasedání Lidové akční strany oznámil, že bude-li vše v pořádku, využije 70. výročí založení strany (listopad 2024) k „předání štafety“. Lawrence Wong povede stranu PAP do voleb v roce 2025.

 

Lawrence Wong se narodil v roce 1972 v Singapuru do rodiny etnických Číňanů, která se do Singapuru přistěhovala z ostrova Chaj-nan. Pochází ze skromných poměrů. Otec byl drobný obchodník, matka učitelka. Po ukončení střední školy získal stipendium a odejel do USA. Na několika prestižních univerzitách studoval politologii a ekonomii. Po ukončení studia se vrátil do Singapuru. Původně byl zaměstnán na ministerstvu financí, které v té době vedl Li Sian-lung. Od té doby se datuje jejich spolupráce.

 

Než byl v dubnu 2022 postaven do čela „skupiny lídrů 4G“ a než se o dva měsíce později stal vicepremiérem, získal Lawrence Wong praktické vědomosti o chodu státu postupně jako ministr obrany, ministr školství, ministr místního hospodářství a ministr financí. Stejnou praxi měl i jeho předchůdce, vůdce druhé generace Wu Zuo-tung, který vedl, než se stal ministerským předsedou, ministerstvo obchodu a průmyslu, ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo obrany. Vůdce třetí generace Li Sien-lung byl šest let ministrem obchodu a průmyslu a dalších šest let ministrem financí.

 

Systém, který umožňuje trvalou vládu jedné politické strany, ne-li jedné rodiny, a časově neomezuje setrvání jedné osoby v nejvyšší stranické a státní funkci, je podle západních měřítek nedůvěryhodný. Podle ideologů PAP je naopak nepřerušovaná kontinuita politického vedení a odborná způsobilost ministrů základní podmínkou úspěšného chodu státu.

 

PAP se nikdy nemusela obávat o své dominantní postavení, nikdy nemusela vládnout v koalici. Ve všech parlamentních volbách dosahuje bez problémů zákonné dvoutřetinové většiny. Ale kritici si všímají, že všechno není tak růžové, jak to na první pohled vypadá. Volby v Singapuru jsou sice svobodné a volební právo není omezováno, ale podmínky předvolební kampaně jsou nastaveny tak, že není možné označit volby za zcela férové. PAP několikrát potvrdila, že se nerozpakuje v případě nebezpečně zvýšené aktivity opozice zneužít svého dominantního postavení k administrativním opatřením, kterými opozici znevýhodní.

 

Podle jiných komentátorů je ale opozice slabá také z toho důvodu, že nemá motiv. Stabilita, ekonomické úspěchy, společenská rovnováha a prestiž, které se Singapur těší v mezinárodním prostředí, nemotivují obyvatele ke kritice vlády.

 

Budoucnost ukáže, zda výše uvedené hodnocení bude platit i pro Singapurskou pokrokovou stranu (Progress Singapore Party 新加坡前进党, PSP), založenou v roce 2019 skupinou dvanácti politiků, původně členů PAP, obvinujících svou původní stranu, že se „vydala na scestí a zradila principy otců zakladatelů“. V čele skupiny stanul lékař Adrian Tan Cheng Bock (陈清木 Chen Qingmu, Čchen Čing-mu), který byl členem PAP do roku 2011. Ze strany vystoupil, aby mohl kandidovat v prezidentských volbách. Neuspěl a do PAP se už nevrátil.

 

Snažil se vytvořit koalici sedmi malých, v praxi nevýznamných opozičních stran, a když ani tady neuspěl, založil v roce 2019 novou politickou stranu. Jeho Singapurská pokroková strana se účastnila již voleb 2020 a v některých lokalitách zaznamenala určitý úspěch, ale později zažila krizi, když z ní několik zakladatelů vystoupilo na protest proti pronikání vlivu ze zahraničí.

 

Podle prohlášení, které PSP nedávno vydala k novému roku Draka, je připravena jít do voleb 2025 s cílem stát se alternativou, novým hlasem v parlamentu, a v případě, že ve volbách uspěje, je připravena vést národ s cílem vybudovat skutečně demokratický Singapur. Členem této strany je i mladší bratr premiéra, nejmladší syn Li Kuang-jaoa Li Sien-jang (李显扬 Lee Hsien-yang). S Li Sien-jangem se počítalo jako s jedním z kandidátů v nedávných prezidentských volbách, ale Li Sien-jang kandidaturu odmítl údajně se slovy: už bylo dost rodiny Li.

 

Prezidentské volby se v Singapuru konají odděleně od voleb do parlamentu. Úřad prezidenta má funkci především reprezentativní. V multinárodnostním a multináboženském Singapuru má prezident kromě jiného specifický úkol udržovat a posilovat společenskou harmonii. Proto je při výběru prezidentských kandidátů dodržován princip rotace podle etnické a náboženské příslušnosti. Zatímco dosavadní prezidentka Halimah Yacobová je Malajka (s indickým otcem) a muslimka, nový prezident Tharman Shanmugaratnam je Tamil a hinduista.

 

Podle ústavy nesmí být prezident příslušníkem žádné politické strany. PAP si ale udržuje kontrolu nad prezidentským úřadem tím, že preferuje své členy, kteří se členství ve straně včas vzdají. To je i případ současného prezidenta, ekonoma Tharmana Shanmugaratnama, který nastoupil do úřadu 1. září 2023. Než přijal kandidaturu, byl dlouholetým členem vládní Lidové akční strany.

 

Shodou okolností se poslední prezidentské volby v Singapuru konaly krátce po odjezdu naší delegace. Přijetí českého premiéra bylo jednou z posledních protokolárních povinností odstupující prezidentky Haliman Yacobové.

 

Ivana Bakešová, sinoložka a historička

 

[1] [1] Etničtí Číňané žijící v Singapuru pocházejí převážně z jižní Číny. Proto většinou převádějí čínské znaky svých jmen do latinky na základě výslovnosti běžné v některém z jihočínských dialektů. Aby nedocházelo k omylu, snažím se jako první uvádět jméno v té podobě, v jaké se vyskytuje v anglicky psaných textech singapurské provenience nebo, v případě již známých a u nás zavedených jmen, v české transkripci. V závorce připojuji čínské znaky, závaznou transliteraci pinyin, odvozenou od standardní tzv. mandarínské čínštiny a nakonec, u jmen u nás zatím neznámých, českou transkripci, která nejlépe vystihuje fonetickou podobu jména.

 

Titulní fotografie: The Straits Times