Thajský vítěz voleb znovu ostrouhá, opakuje se scénář z posledních voleb

Nástrojem se jí stalo 250 členů Senátu, jmenovaných juntou jako brzda pro případ jakéhokoliv výsledku, který by byl armádě a roajalistům nepohodlný.

Charismatický dvaačtyřicetiletý absolvent Harvardu Pita Limdžarenrat tak své překvapivé volební vítězství nepromění v konečný úspěch, přestože vede koalici, která má v 500členné dolní komoře většinu 312 křesel. Společně se Senátem mu však k získání majority scházelo 51 hlasů. Navíc Ústavní soud pozastavil jeho poslanecký mandát, dokud nebude rozhodnuto o jeho obvinění z porušení zákona tím, že v době voleb vlastnil akcie mediální společnosti.

Podle další žaloby se pak snaha strany Kao Klai o reformu zákonů lèse-majesté rovná pokusu o svržení celého thajského politického řádu. Právě tento bod proti Pitovi postavil mocné konzervativní kruhy, které tvrdí, že představuje hrozbu pro monarchii. Zdá se, že na premiérský post není průchodný ani jakýkoliv jiný kandidát vítězné strany. V pozměněných kulisách se tak opakují události z roku 2019, kdy Ústavní soud rozpustil na základě chatrných právních důvodů stranu Future Forward, předchůdkyni Kao Klai. To následně vedlo na počátku roku 2020 k masovým protestům, které zpochybnily moc a výsady thajské monarchie.

Současný vývoj je velkým zklamáním zejména pro mladé voliče, kteří jednoznačně hlasovali pro ukončení stavu, nastoleného vojenským pučem v roce 2014. Vítězná strana Kao Klai slíbila svým příznivcům zásadní reformy včetně změny přísného zákona zákona lèse-majesté, výrazné snížení rozpočtu na obranu, a tím omezení role armády, nebo zahájení sociální politiky, zaměřené na vzdělávání, děti, zdravotně postižené a seniory.

K novému pokusu o volbu premiéra mělo dojít tento týden, ale hlasování bylo odloženo na neurčito. V dalším kole by se tak o úspěch měl pokusit jeden z kandidátů strany Pheu Thai, která se umístila na druhém místě. Tato strana je spojená s bývalým premiérem Tchaksinem Šinavatrou, svrženým vojenským pučem v roce 2006, jehož dcera Paetongtarn vedla volební kampaň. Nyní však Pheu Thai může paradoxně těžit ze situace, kterou v minulosti pod jiným názvem zažila na vlastní kůži, neboť od roku 2008 byli odvoláni tři předchozí předsedové vlády propojení s Tchaksinem Šinawatrou.  

Nejvyšší šance ze strany Pheu Thai se dávají developeru Sretthovi Thavisinovi, který je relativně přijatelný i pro konzervativce a mohl by se pokusit vystavět most mezi dvěma zdánlivě nesmiřitelnými tábory. Druhou hlavní alternativou je vytvoření menšinové konzervativní vlády, složené z armádou podporovaných stran. Oba scénáře však mohou přispět k vyhrocení situace v zemi a opět vrátit politiku do ulic.

S podobným vývojem má však Thajsko v posledních letech neblahé zkušenosti. Konflikt mezi Šinavatrovými příznivci a jeho odpůrci, symbolizovaný červenými a žlutými tričky obou táborů, vyvrcholil v roce 2010 tvrdým zásahem armády v centru thajské metropole, během kterého bylo zastřeleno osm desítek civilistů. Přitom v letošních volbách získala Kao Klai v hlavním městě, s výjimkou jediného, všechna křesla.

K prvním shromážděním sympatizantům této strany v Bangkoku již došlo. U památníku Demokracie připomínajícího revoluci z roku 1932, která vedla ke vzniku konstituční monarchie, se sešli studenti a vyzvali thajský lid, aby „povstal a bojoval proti podvracení vůle lidu vojensky jmenovaným Senátem a postavil se těm, kteří jsou u moci, všemi dostupnými prostředky, myšlenkami i činy.“

Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii