Řád Přívětivých oblaků: od Beneše přes Kuberu až k Vystrčilovi

Řád Přívětivých oblaků je civilní řád, který uděluje prezident Čínské republiky od roku 1941 státním úředníkům za mimořádné zásluhy o stát a cizím státním příslušníkům za rozvoj vztahů s Čínskou republikou (do roku 1949 na pevnině, od roku 1949 na Tchaj-wanu). Řád má celkem 9 tříd a držitelů je několik set.

 

Kubera a Vystrčil: dva předsedové Senátu s tchajwanským řádem

Řád Přívětivých oblaků vešel u nás ve známost v roce 2020 u příležitosti plánované cesty předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. Cesta se neuskutečnila, neboť Jaroslav Kubera krátce před odletem náhle zemřel. Bezprostřední příčinou smrti bylo podle senátorovy rodiny rozčilení vyvolané dopisem, kterým velvyslanectví ČLR v Praze Kuberovu cestu na Tchaj-wan ostře zkritizovalo.

 

Problematickou cestu uskutečnil až nově zvolený předseda Senátu Miloš Vystrčil na podzim 2020. Při té příležitosti převzal z rukou prezidentky Čínské republiky Cchai Jing-wen Řád Přívětivých oblaků in memoriam pro Jaroslava Kuberu.

O pět let později, v květnu 2026, odletěl předseda Senátu Miloš Vystrčil na Tchaj-wan podruhé. I on si z Tchaj-wanu přivezl Řád Přívětivých oblaků, který převzal z rukou prezidenta Laj Čching-te.

 

Řád Blahodárných oblaků pro prezidenta Beneše

Rozdíl v názvu je způsoben rozdílným překladem znaku 卿. V roce 1947 novináři preferovali přídavné jméno blahodárný. Kromě přídavného jména přívětivý se setkáváme i s termíny příznivý, přející nebo azurový. V čínštině se název řádu neměnil. Zaujala nás historická souvislost: na seznamu nositelů Řádu přívětivých (blahodárných) oblaků překvapivě nacházíme kromě jmen obou předsedů Senátu Parlamentu ČR ještě jedno české jméno – jméno československého prezidenta Edvarda Beneše.

 

V archivu Kanceláře prezidenta republiky se nachází dokument, ze kterého se dozvídáme, že dne 8. ledna 1947 nově akreditovaný velvyslanec Čínské republiky Lone Liang 梁龍 předal u příležitosti předání pověřovacích listin v Habsburském salonku Pražského hradu prezidentu Benešovi zároveň velkokříž zvláštní třídy Řádu Blahodárných oblaků. Podle citovaného dokumentu obdrželo čínské řády dalších deset osobností: ministr zahraničí Jan Masaryk, ministr obchodu Hubert Ripka, bývalý velvyslanec v Číně Stanislav Miňovský a další. Typ těchto řádů nebyl specifikován.

 

Podle velvyslance Lone Lianga chtěl prezident Čankajšek propůjčením Řádu Blahodárných oblaků vyjádřit prezidentu Benešovi poděkování za morální podporu Číny ve válce proti japonské agresi. Zároveň šlo o reciprocitu za propůjčení Řádu Bílého lva generalissimu Čankajškovi.

 

Řád Bílého lva pro generalissima Čankajška

Historická literatura se o tom nezmiňuje, ale ze zpráv velvyslance Stanislava Miňovského vyplývá, že prezident Beneš propůjčil Řád Bílého lva generalissimu Čankajškovi dokonce dvakrát. Poprvé v roce 1942 u příležitosti příjezdu československého vyslance do Čchung-čchingu, podruhé v roce 1944 u příležitosti povýšení čs vyslanectví na velvyslanectví. Podle jiné verze to bylo u příležitosti 5. a 7. výročí incidentu u Mostu Marka Pola. Obě vysvětlení jsou možná, neboť se zmíněné události časově překrývají.

 

Ze zpráv vyslance Miňovského vyplývá, že vztahy mezi oběma zeměmi zdaleka nebyly tak srdečné, jak se mohlo zdát z prostého faktu opětovného předání nejvyššího státního vyznamenání. Protože spojení Čchung-čchingu se světem bylo v roce 1942 krajně nespolehlivé, nepodařilo se řád do Číny ve stanovené době doručit a vzhledem k Čankajškově ješitnosti a chorobné podezřívavosti nepřicházelo v úvahu již odsouhlasený termín odložit. Proto nezbylo, než aby vyslanec předal Čankajškovi svůj vlastní řád.

 

To vyvolalo u diplomatického protokolu pochybnosti o hodnotě řádu. Diplomatický protokol vyslance upozornil, že generalissimu lze udělit pouze nejvyšší stupeň řádu, a odmítl nabízený řád přijmout.

Diplomatický protokol pojal podezření, že navrhovaný typ řádu není ten nejvyšší, hlásil Miňovský do Londýna: "Považoval jsem za nutné vysvětlit, že hodnota řádu, který československá vláda hodlá generalissimu udělit, není dekorativní, nýbrž symbolická, protože se udílí pouze těm, kdož dokázali, že jsou ochotni obětovat své životy za svou vlast. Po značném úsilí se mi podařilo zodpovědného úředníka přesvědčit." (VÚA-VHA, fond MNO-L 30/25, zpráva vyslance Miňovského z 22. 8. 1942)

 

Kde jsou řády dnes

Až donedávna byl jeden z řádů Bílého lva propůjčených Čankajškovi prezidentem Benešem vystaven v impozantním Památníku generalissima Čankajška v centru Tchaj-peje. Nepodařilo se zjistit, zda to byl ten, který byl původně určen vyslanci Miňovskému, nebo řád z roku 1944. V každém případě tam byl ještě při mé poslední návštěvě Tchaj-peje. Kde je řád nyní, kdy je památník přejmenován a artefakty připomínající diktátora zodpovědného za léta kuomintangského teroru odstraňovány z veřejného prostoru, nevím.

Řád Blahodárných oblaků, který v roce 1947 propůjčil prezidentu Benešovi generalissimus Čankajšek, je uložen ve Vojenském historickém muzeu v Praze na Žižkově – v návštěvníkům běžně přístupné vitríně.

 

Další nositelé nejvyšší třídy řádu

Z nositelů řádu nejvyšší třídy z řad cizinců lze kromě tří českých jmen připomenout bývalou předsedkyni Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiovou, dlouholetého premiéra Japonska Šinzó Abeho nebo posledního íránského šáha Mohammada Rezu Pahlavího. Z řad občanů Čínské republiky pak generalissima Čankajška, současného prezidenta Laj Čching-te nebo legendárního zakladatele firmy TSMC Morrise Changa.

 

Ivana Bakešová, sinoložka a historička

Pozn.:

Stanislav Miňovský působil v letech 1942–1944 jako vyslanec, od roku 1944 do 1946 jako velvyslanec československé exilové vlády v Londýně u vlády Čínské republiky v prozatímním hlavním městě Čchung-čchingu

Miňovský byl vyznamenán Řádem Bílého lva za zásluhy prokázané během odbojové činnosti v Jugoslávii a v Maďarsku v roce 1939.