Otevřel Putin diskusí o hranicích Pandořinu skříňku? Nehodí se totiž ani Rusku

Poprvé od začátku ukrajinské války poskytl v únoru letošního roku ruský prezident Vladimír Putin rozhovor americkému novináři. Hlavním tématem byl konflikt na Ukrajině. Ve snaze obhájit územní zisky a přesvědčit západní veřejnost, aby přestala podporovat Ukrajinu, hovořil ruský prezident dlouze především o historii východní Evropy. Putin se především snažil vysvětlit, že Ukrajina patří mezi „historická území” Ruska, a příčínu konfliktu hledal v éře Kyjevské Rusi v devátém století.

 

Debatou o překreslování hranic dle svého vidění historie sice předal Putin jeho argumenty západním příznivcům, zároveň tím však otevřel Pandořinu skříňku. Vracení hranice do její někdejší, historické podoby vytváří špatný precedent pro další státy s podobnými ambicemi a v konečném důsledku rozhodně není ani v zájmu Ruské federace.

 

Stejně jako západní mocnosti, uzavřelo totiž v 19. století i Rusko nerovné smlouvy s Čínou, svým nejsilnějším sousedem a klíčovým spojencem. Ajgunskou smlouvou podepsanou v roce 1858 a Pekingskou smlouvou z roku 1860 bylo k Ruské říši připojeno více než 1 milión km², které Rusko nehodlá Číně vracet. Rusko sice dořešilo s Čínou poslední hraniční spory už v roce 2008, ale to že mohou být historické požadavky stále živé, ukázala Čína v novém vydání standardizovaných map z roku 2023, ve kterém zanesla ruskou část ostrova Velký Ussurijský zpátky jako čínské teritorium.

 

Reakce čínských médií

Rusko má proto štěstí, že je jadernou mocností a s Čínou momentálně sdílí strategické zájmy. Diplomatické vztahy obou zemí jsou tak na velmi dobré úrovni a historické debaty a územní změny, na rozdíl od ukrajinsko-ruských vztahů, nejsou předmětem jednání. Tomu odpovídá poměrně velmi omezená reakce oficiálních čínských médií na rozhovor. Hlavní zpravodajské weby Xinhua a China Daily pouze stručně zopakovaly výroky ruského prezidenta o hledání mírového řešení a problémovém chování NATO.

 

Dokonce i přední propagandistický portál Global Times, obvykle velmi vokální a kritický k západním mocnostem, se vyjádřil velmi umírněně a nevzbuzoval pozornost přehnanými výroky. Bez větších komentářů přidal pouze, že rozhovor byl potřebný pro vyrovnání světové debaty.

 

Umírněná reakce čínských médií není překvapivá, pro Evropany však nese mezi řádky důležité poselství. I když hlavním tématem rozhovoru byla bezpečnostní situace v Evropě, ruský prezident ani čínská média se příliš nezabývali postojem evropských států. Pozornost byla věnována Rusku, USA a Číně, čímž čínská média ukazují, koho vnímají jako nejdůležitější aktéry řešení krize. 

 

Pro evropské státy je proto na čase, aby tuto situaci začaly měnit a zajistily vnímání Evropské unie jako autority s významným vlivem na řešení konfliktů ve svém sousedství. Zatím však EU není dost jednotná, aby byla schopná vyslat jednoho zástupce se silným mandátem, což brzdí její vliv. Názor EU proto není zásadní a Čína a Rusko se spíš zaobírají postojem USA, největším státem NATO s konsolidovanou a jasnou zahraniční politikou.

 

Naštěstí pro EU má USA k řešení situace podobný postoj, nicméně zájmy obou těchto mocností se v klíčovém bodě liší. Zatímco pro EU je nejdůležitější mír na kontinentu a přijatelné sousedské vztahy s Ruskem, USA může mít jiné priority, třeba vztah s Čínou nebo cokoliv jiného. O řešení krize na Ukrajině a dodržování mezinárodního práva na kontinentu by se proto měly starat především státy EU, aby se při hledání řešení určitě zohlednily jejich zájmy.

 

Kdo rozhoduje o podobě hranic a jaký vliv má Rusko? 

Principy mezinárodního práva sepsali vítězové druhé světové války do Charty OSN. Zachování světového míru a hranic států dostala na starost Rada bezpečnosti, v rámci které získalo 5 vítězných mocností stálé členství a privilegované postavení v podobě práva vetovat jakékoliv rozhodnutí.

 

Tím je však prakticky vyloučena jakákoliv reforma, odpovídající dynamice vývoje světa a mezi stálými členy (USA, Čína, Rusko, Francie, Spojené království) zůstávají mocnosti minulého století. Tak má Ruská federace v OSN stále privilegované postavení, přestože je až 8. největší ekonomikou s podílem pouhých 1,7 % na ekonomickém výkonu světa.

 

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu byly přitom v roce 2023 největšími pěti ekonomickými mocnostmi světa USA (24,6 %), EU (16,8 %), Čína (16,2 %), Japonsko (3,9 %) a Indie (3,4 %). Ty disponují největším množstvím peněz, které lze využít k vymáhání mezinárodního práva, a proto by logicky mohly být vhodnějšími stálými členy Rady bezpečnosti. 

 

Jaké z toho plynou závěry? 

Na konci 2. světové války se podařilo rozšířit dosah mezinárodního práva velmi daleko, ale „světovou vládu” k zajištění trvalého míru se vytvořit nepodařilo. Podle Charty OSN má hlavní slovo Rada bezpečnosti a zajistit dodržování pravidel zůstává v rukou samotných států. Pokud se tak některý rozhodne pravidla porušit, můžou ho zastavit pouze jiné státy, které si to dobrovolně vezmou na zodpovědnost. 

 

Následky této situace můžeme vidět na Ukrajině. Ruská federace formálně blokuje přijetí rozhodnutí Rady bezpečnosti o stažení ruských vojenských sil z Ukrajiny. Tím se snaží zabránit vymáhání mezinárodního práva a obnovení původních hranic Ukrajiny včetně Krymu. 

 

Pro světové mocnosti to nicméně není nepřekonatelná překážka. Evropská unie a USA poskytují Ukrajině finanční pomoc a dodávky vojenského materiálu i bez mandátu Rady bezpečnosti. Tím pomáhají Ukrajině usilovat o obnovu hranic a vymáhají dodržování mezinárodního práva. Stejně se mohou zapojit i menší státy jako Česká republika, pro které je důležité hájit pravidlo neměnnosti hranic. Příkladem je česká muniční iniciativa, kterou se snaží zajistit financování a nákup munice pro Ukrajinu ze třetích zemí. 

 

Zatím to nicméně vypadá, že podpora Ukrajiny nebude dostatečná. Další pomoc z USA je blokována kongresem a estonský ministr obrany Hanno Pevruk varoval, že na muniční iniciativu stále chybí peníze. Možná tak dojde k naplnění Putinových slov a Rusko bude schopné trvale změnit hranice Ukrajiny. Pokud nebude nikdo nové hranice rozporovat, Pandořina skříňka zůstane otevřená. Změna hranic už nebude mezinárodní tabu a čas od času bude třeba investovat do nových map.

 

Jan Kohn Vesely, absolvent oboru diplomacie 

 

Titulní obrázek byl vytvořen pomocí umělé inteligence Bing Copilot