Laos je baterie jihovýchodní Asie, nabíjí se z čínské zásuvky

Laos je baterie jihovýchodní Asie, nabíjí se z čínské zásuvky
7 / 10 / 2024 Vít Vojta

Mekong, nejdelší řeka jihovýchodní Asie dává hornatému Laosu dobré podmínky pro rozvoj hydroenergetiky. Sousedství s pěti zeměmi zase umožňuje přenos elektřiny na jejich trhy, a tak 30 % veškerého exportu Laosu tvoří právě prodej elektřiny. Laos je proto nazýván „baterií jihovýchodní Asie“ a jeho exportní potenciál vodní energetiky (70 %), nejlevnějšího a nejstabilnějšího zdroje čisté energie, je zásadní i pro dekarbonizaci regionu. Ale jak si ukážeme dále, ani laoská energetika není bez úskalí.

Laos vyváží až 80 % roční produkce energie zejména do Thajska a Vietnamu. V roce 2022 začal vyvážet i do Singapuru a přenosová vedení do Kambodže se začala pokládat v roce 2023. Strategický začíná být i vývoz do Číny. 

 

Laoský státní provozovatel výroby a přenosu energie Electricite du Laos (EDL) však dlouhodobě vězel v červených číslech, a to zejména kvůli nákladům na údržbu sítě, slabé měně a výkyvům počasí v době sucha, kdy země musela energii dovážet. Laoskou ekonomiku dlouhodobě trápí i vysoká inflace, letos průměrně dosahující 24,8 %. A tak na investice do mezinárodní přenosové sítě laoská EDL nemohla ani pomyslet, nedosáhla totiž na finance. Proto byl vytvořen společný čínsko-laoský podnik EDL-T, kde čínský partner, provozovatel přenosové sítě China Southern Power Grid (CSG) z čínské provincie Yunnan drží od roku 2020 podíl 90 %.  

 

EDL-T, která zahájila distribuci letos v lednu, tak ovládá většinu rozvodu laoské elektrické sítě a chystá se zajišťovat připojení do rozvodných sítí v sousedních zemích. Do mezinárodních aktivit chce v dohledné době investovat 2 miliardy dolarů. S laoským EDL uzavřela v roce 2022 partnerství i společnost Huawei Technologies se záměrem připravit další možnosti obnovitelné energie, nahrazující v době sucha výpadky vodní energie.

 

Do laoských elektráren a přenosové soustavy investují i další čínské společnosti. Pro jednu z největších kaskádových hydroelektráren Nam Ou, ležící nedaleko severního centra Luang Prabangu, zprovoznila PowerChina v roce 2021 sedm přehrad za 2,8 miliard dolarů. Roční výrobní kapacita 5 000 GWh odpovídá malé jaderné elektrárně.

Výstavba přehrad zasáhla v oblasti stovky malých vesnic tamních etnických menšin (Laos jich má 120). Tisíce lidí se tak musely přesídlit výš do hor. Kompenzace byly údajně prováděny nekomplexně a byly sporné, stejně jako některé reakce vesničanů.  

 

Během pěti let vzrostly investice čínských společností do laoské energetiky asi o 30 %. PowerChina vstoupila do Laosu kolem roku 2000 a do roku 2032 plánuje postavit další vodní elektrárnu v západolaoském Pak Lay. Do společnosti, provozující elektrárnu hodlá investovat 60 %, zbývající podíl má získat thajský Gulf Energy Development i proto, že se odsud bude elektřina vyvážet hlavně do Thajska.

 

Další velký energetický investor China General Nuclear Power (CGN) letos podepsal s vládou Laosu dohodu o vybudování základny obnovitelné energie na severu země, zahrnující moderní úložiště větrné, solární a vodní energie. Bude napájet i přilehlou čínskou provincii Yunnan. 

 

Výkyvy produkce a nároky těžařů kryptoměny

Energetická situace Laosu však není ani zdaleka ideální. Ukázalo to i letošní jaro, kdy vyšší poptávka po elektřině kvůli těžbě kryptoměn a nepravidelné srážky vedly k nedostatku elektřiny a ukázaly potřebu budování dalších obnovitelných zdrojů, jejichž poměr by se v laoském energetickém mixu měl zvýšit ze současných 20 % na 30 %. K rozmachu těžby kryptoměn vedl v roce 2021 politický tlak na zřízení datových center, generujících nyní více než třetinu laoské poptávky po energii, souběžně však nižší srážky omezily produkci vodní energie, což vedlo k výpadkům elektřiny. Impulsem byl v roce 2021 čínský zákaz těžby kryptoměn, který čínské „těžaře“ vyhnal z provincií s nižšími cenami elektřiny, kam patřil zejména Yunnan, do Malajsie, Indonésie a právě také do Laosu, pro hledače levných nefosilních zdrojů energie zvláště atraktivního. 

 

Příliv těžařů kryptoměn však Laosu nepomohl, poptávka datových center naopak ještě více zatížila laoskou státní společnost EDL, která se tak od roku 2021 stala čistým dovozcem s potřebou mimořádné kapacity až 600 MW pro dobu energetické špičky, což náklady zadlužené společnosti rychle zdvojnásobilo. V loňském roce začal Laos od kryptoměnových projektů ustupovat a prohlásil, že novým projektům, které teprve zahájily provoz, nebude dodávat energii.  

 

Při poklesu vody během období sucha není Laos schopen uspokojit poptávku a v posledních několika letech dovážel víc energie než v minulosti. Řešením může být výstavba vodních elektráren o výkonu 720 MW, které mají být dokončeny do konce roku 2025. Ke zvýšení stability produkce energie při nepravidelných srážkách chce Laos do roku 2025 zvýšit podíl „nevodní energie“ na 30 % ze současných něco přes 20 %. Bez velkých projektů to ale nepůjde. Zvažují se i projekty spalovacích elektráren, protože uhlí je v regionu stále dobře dosažitelné, ale politický tlak mnoha stran financování uhelných elektráren velmi komplikuje. Místo toho se analyzují hybridní energetické projekty kombinující vodní energetiku se solární a větrnou. 

 

Odlehlé venkovské oblasti Laosu mají stále problémy s připojením ke státní rozvodné síti a často jsou odkázány na lokální zdroje. Nakonec i ve hlavním městě Vientianu, u hraniční řeky Mekongu uvidíte dodnes napájení z dieselových generátorů. I to je minimálně dočasná tržní příležitost.

 

Čínské investice jako hlavní řešení?

V rozvoji laoské energetiky hraje rozhodující roli Čína a její finanční, personální a technologické zdroje. V mezinárodních médiích se často vedou diskuse o velmi citlivé otázce energetické závislosti, která se v tomto případě netýká jen Laosu, ale i jeho odběratelů. Na druhé straně se Laos bez čínských investic propadne do ekonomických problémů a je těžko představitelné, že by kterákoliv jiná země převzala v Laosu čínskou roli. Čína a Laos jsou si historicky blízké díky sousedství a obdobnému socialistickému systému. Laos však patří k nejchudším zemím světa, jeho veřejný dluh dosáhl v roce 2022 podle Světové banky 125 % hrubého domácího produktu a znehodnocování měny zhoršuje ekonomiku. Vývoz elektřiny je kritickým zdrojem cizí měny a čínská podpora je v tomto úsilí zásadní. Kdo jiný si troufne v Laosu tak rozsáhle investovat než sousedící čínský ekonomický gigant, který s Laosem vede mnohoúrovňovou trpělivou komunikaci.

 

Pro západní společnosti je náročný už místní „diversity management“, tedy rozdílný a velmi specifický státní systém, složité vztahy v rámci PR a GR, stereotypy úředních postupů a vysoká míra „pohodářství“ místní populace, se kterou v některých projektech odvážně zápasí australské podniky. Austrálie však do asijsko-pacifické oblasti patří, ekonomicky se navíc s Laosem spojila od roku 2022 i v partnerství RCEP. Evropská unie má v Laosu svůj Chamber of Commerce and Industry, ale účast evropských firem na místním trhu zatím není velká.

 

Na laoském trhu je aktivní zejména Francie, někdejší koloniální metropole oblasti. Po loňských přípravách letos v září slavnostně zahájila činnost French Chamber of Commerce and Industry in Laos (CCIL), kde jsou vedle poradenských firem společnosti zaměřené na solární energetiku, logistiku, finance, hotelový servis či rekrutování místních pracovních sil. Francie se sice přidává k největším pěti investorům v Laosu, ale v porovnání s Čínou nebo i Vietnamem jsou její investice málo patrné.

 

Vít Vojta, sinolog a etnolog

 

Titulní fotografii jsme vytvořili s pomocí nástroje umělé inteligence Midjourney.