Je po globalizaci světové ekonomiky na řadě její regionalizace?

Je po globalizaci světové ekonomiky na řadě její regionalizace?
31 / 3 / 2022 Jan Veselý

Mezinárodní obchod nemusí směřovat jen ke globalizaci. Tři největší ekonomiky světa totiž zvyšují odolnost svých dodavatelských řetězců a ochranu klíčových sektorů a technologií. Téma ekonomické soběstačnosti, autonomie a nezávislosti je zpátky a může vést až k regionalizaci obchodu. Jaké jsou strategie Činy, USA a Evropy? 

V požárech globálních krizí hledají největší ekonomiky světa cesty, jak omezit svou závislost na ostatních a zlepšit odolnost svého hospodářství. Budované strategie mají zajistit větší soběstačnost, ochranu klíčových sektorů a menší závislost na mezinárodním obchodu.   

 

Krize sice nezměnily způsob uvažování, ale významně celý proces urychlují. Současný světový řád byl napsán v prostředí s jednou dominantní ekonomikou, která stála v popředí mezinárodních jednání, a dokázala přivést svět ke shodě na jednotných pravidlech.

 

Ve světě dnes ale máme tři dominantní ekonomiky. Modernizace obchodních pravidel tak může v principu fungování vypadat úplně jinak. Vedoucích hlasů a rozdílných představ o podobě budoucnosti je více a bude těžší nalézat globální shodu. Pravidla různá pro jednotlivé regiony se proto mohou stát novou normou.

 

Světový řád a pravidla mezinárodního obchodu

Aktuální válka na Ukrajině vrhá světlo a potvrzuje princip fungování mezinárodního řádu. S hrůzou zjišťujeme, že "světový soud" chránící práva neexistuje a OSN je pouze organizátorem konferencí. Pravidla hry určují především velké státy, a ty jsou zároveň hlavní zárukou jejich platnosti a dodržování. 

 

S růstem velkých ekonomik, jako jsou Indie a Čína, tak na nás proto nemusí čekat jednotný globální řád. Autorů pravidel přibývá a každý by chtěl svět nebo aspoň svůj region podle vlastních představ. Tento trend ztělesňují strategie USA, Číny a EU s cílem zajistit větší nezávislost na mezinárodním obchodu, také jednostranná regulace digitální ekonomiky nebo vznik regionálních dohod.

 

Strategie I: Čínské paradigma duálního oběhu

Obchodní válka rozpoutaná Donaldem Trumpem a pandemie koronaviru byla pro Čínu velkým šokem. V aktuální pětiletce proto přišel Peking se strategií duálního oběhu. Podstatou plánu je dosažení soběstačnosti v technologickém výzkumu a budování domácího trhu, schopného odolávat vnějšímu politickému nátlaku a ekonomickým šokům.

 

Stěžejní bod čínského ekonomického růstu se tak oficiálně přesouvá od mezinárodního obchodu k lokální výrobě, distribuci a spotřebě, představující domácí oběh. V novém ekonomickém uspořádání má mezinárodní oběh hrát roli sice důležitou, avšak pouze podpůrnou. 

 

Strategie II: Od obchodní války k oddělení dodavatelských řetězců

Amerikou na druhé straně Pacifiku hýbou podobná témata. Prezident Biden řeší od prvního dne ve funkci problémy spojené s globální pandemií koronaviru, která odhalila zranitelnost světových dodavatelských řetězců. Firmám chybějí klíčové součástky, což způsobilo nemalé ekonomické ztráty. 

 

Administrativa Joa Bidena a Kamily Harrisové situaci řeší celovládní prověrkou klíčových sektorů s cílem zajistit odolnost a stabilitu dodávek. Jedná se především o výrobu polovodičových součástek, baterií, dodávek kritického materiálu pro výrobu nebo farmaceutické produkty. USA se podobně jako Číně nelíbí vzájemná závislost a zranitelnost u klíčové výroby a technologií, a proto se snaží o oddělení dodavatelských řetězců. 

 

Zároveň se ukazuje, že obchodní válka nebyl pouze Trumpův rozmar, ale její základ představuje širší nespokojenost s nastavením americko-čínských vztahů a soupeření dvou velmocí o světové prvenství. Konfrontace s Pekingem tak pokračuje, jen se děje systematičtějším a méně emotivním přístupem. 

 

Strategie III: Strategická autonomie EU

Evropské státy se tak ocitly uprostřed amerických a čínských mlýnských kamenů a ukazuje se důležitost vlastních celoevropských řešení. Stále živá je frustrace z Trumpova přístupu k mezinárodnímu společenství, neúspěch vyjednání rovného přístupu na čínské trhy nebo neúspěšný dialog s Ruskem. Na Evropu tak přímo dopadá tíha fragmentace světového řádu.

 

V reakci se EU snaží o dosažení tzv. otevřené strategické autonomie, která má přispět k prosazování našich zájmů v první řadě prostřednictvím mnohostranných dohod. Pokud to ale nepůjde, strategie navrhuje autonomní jednání a jednostranné prosazování vlastních mezinárodních pravidel.

 

Co se týče zajištění klíčových technologií a výroby, EU se, podobně jako USA a Čína, nechává unášet novými globálními trendy. Nedávné výpadky dodávek čipů odhalily zranitelnost dodavatelských řetězců od výroby aut až po zdravotnictví. Automobilová výroba v některých členských státech poklesla až o třetinu, na což EU reagovala investicemi do výzkumu a výroby čipů, s cílem dosáhnout 20 % podílu na světových trzích. Klíčové technologie má zase ochraňovat rámec pro ověřování přímých zahraničních investic.  

 

Jan Veselý, ekonom

 

Použité zdroje:

The State Council of the PRC. China pushes 'dual circulation' to power growth in new development stage.

Xinhua. Explainer: China's new "dual circulation" development paradigm.

The White House. Executive Order on America’s Supply Chains.

European Union. Why European strategic autonomy matters. 

European Comission. Questions and Answers: An open, sustainable and assertive trade policy.