Globální dodavatelské řetězce je potřeba udržet v provozu, řekl v Davosu čínský premiér
Čínský premiér Li Qiang ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že čínská ekonomika je otevřená podnikání a stále s velkým potenciálem pro zahraniční investice, protože čínská střední třída podle prognóz rychle poroste. Výročního setkání se má tento týden zúčastnit více než 2800 vrcholných představitelů 120 zemí, včetně více než 60 hlav států.
V klíčovém půlhodinovém projevu k obchodním lídrům na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl premiér Li, že čínská ekonomika se odrazila a posunula nahoru a pro rok 2023 se odhaduje růst o 5,2 %, což je více, než byl vládní cíl kolem 5 %. Prohlásil také, že čínská ekonomika dosahuje stabilního zlepšení, zvládá vzestupy a poklesy vlastní výkonnosti, a i nadále zůstává nositelem globálních impulsů. Navíc dodal, že celkový trend dlouhodobého ekonomického růstu se nezmění.
Postpandemické oživení čínské ekonomiky totiž přichází stále jen pomalu a země současně čelí realitní krizi se značným dopadem na bytovou výstavbu a stavební průmysl, představující dříve hlavní tahouny ekonomického růstu. Zahraniční investoři jsou za čtyři pět let čínské ekonomické reformy a otevření se světu nyní možná nejvíce znepokojeni nejasnými vyhlídkami domácího dlouhodobého růstu.
Li Qiang, který vede tento týden v Davosu početnou vládní delegaci, je na Světovém fóru nejvyšším čínským hodnostářem od návštěvy prezidenta Xi Jinpinga v roce 2017. Na fóru prohlásil, že právě zdravá konkurence je klíčem k posílení spolupráce a k inovacím. Dodal, že svět potřebuje odstranit bariéry hospodářské soutěže a spolupracovat na environmentálních strategiích a mezinárodní vědecké výměně.
V nepochybném odkazu na krizi v Rudém moři a Adenském zálivu zdůraznil, že je důležité udržet globální dodavatelské řetězce „stabilní a dobře průchozí“. Dále poukázal na rostoucí propast mezi Severem a Jihem, která se podle něj stává stále aktuálnější, a zdůraznil potřebu intenzivnější spolupráce na společném rozvoji.
V tomto kontextu je dobré připomenout, že již v neděli vyzval čínský ministr zahraničí Wang Yi ke svolání velké a autoritativní izraelsko-palestinské mírové konference a k plánu řešení krize vytvořením dvou států, protože konflikt v Pásmu Gazy eskaloval a přenesl se i do Rudého moře. Dlouhodobé ochromení této globální obchodní cesty by mělo, vedle katastrofálních dopadů na Evropskou unii, také dramatický dopad i na čínský export a čínskou ekonomiku.
Premiér Li dále prohlásil, že Čína, s rychle se urbanizující 1,4 miliardou lidí, bude dál hrát důležitou roli v podpoře globální poptávky a zůstává „pevně rozhodnuta“ otevřít svou ekonomiku a vytvořit „příznivé podmínky“ pro sdílení potenciálu příležitostí. Dále dodal, že „výběr investice na čínském trhu není rizikem, nýbrž příležitostí," a zřejmě tím odpovídal na skeptické reakce na jeho dřívější projevy, ve kterých prohlašoval Čínu za otevřenou pro podnikání, zvláště za situace, kdy byl přijat širší protišpionážní zákon, proběhly policejní kontroly v poradenských společnostech a některým investorům byl znesnadňován odchod z trhu.
Premiér Li přislíbil, že „vláda bude aktivně řešit odůvodněné obavy globální obchodní komunity". Zahraniční společnosti dlouhodobě předkládají své znepokojení z geopolitického vývoje v indo-pacifickém regionu, ze zpřísnění čínských regulací a trvale výhodnějších podmínek pro čínské státní společnosti, kterými jsou zahraniční investoři přirozeně znevýhodňováni. Ve 3. čtvrtletí roku 2023 proto Čína registrovala poprvé od vedení evidence v roce 1998 deficit v přímých zahraničních investicích.
Li se v projevu nezmínil o konfliktech na Ukrajině nebo v Pásmu Gazy, a tak se čeká na jeho případná další bilaterální jednání, zejména s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, s představiteli Evropské unie či s vůdci Blízkého východu.