Evropa a Česko uprostřed amerických a čínských mlýnských kamenů

Evropa a Česko uprostřed amerických a čínských mlýnských kamenů
12 / 7 / 2021 Vít Vojta

Loňské předpovědi, že nový americký prezident bude pokračovat v Trumpově konfrontaci s Čínou, se zatím naplňují. Potvrzuje se také, že Bidenova administrativa je systematičtější a méně emotivní. Současný stav mezinárodní scény, zejména „trojvztah“ Evropské Unie, Číny a Spojených států, však nedávají žádný důvod k optimismu.

Během prvního půlroku v úřadu byla Bidenova administrativa doma úspěšná ve vakcinaci a v protipandemickém boji, zlepšila vztahy s řadou partnerů, na které Trumpova administrativa „neměla čas“. Poprvé se jednalo o Fázi 1 Obchodní dohody USA s Čínou, její další osud je ale nejasný, stejně jako způsob, jakým chtějí Spojené státy konkurovat Číně v mnohostranných dohodách, podepsaných bez účasti USA.  

 

Jarní řetězec sankcí

Jaro naplnila konfrontace, na americko-čínské schůzce v Anchorage v březnu se pouze definovala sporná témata a ministr zahraničí Anthony Blinken schůzku dokonce odmítl nazvat dialogem. Téměř paralelně, 22. března, vyústila kritika dění v Ujgursku do sankcí Podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu proti čtyřem úředníkům a právnické osobě z čínského Sin-ťiangu. Čína na to ihned reagovala sankcemi proti deseti evropským fyzickým a čtyřem právnickým osobám, což následně eskaloval Evropský parlament zmrazením projednávání investiční dohody s Čínou.

 

V řetězu sankcí, před summitem G7 v Cornwallu, schválil 10. června čínský parlament Zákon proti zahraničním sankcím s vyšší právní silou, než byly předešlé restrikce čínského Ministerstva obchodu v odvetě na sankce Trumpovy administrativy, zaváděné už od roku 2018. Na červnovou výzvu zemí G7, aby respektovala lidská práva a základní svobody, odpověděla Čína obviněním G7 z politické manipulace a vměšování do vnitřních věcí.

 

Americká iniciativa B3W

I přes skeptické výhledy Bidenova administrativa dál trpělivě oslovuje partnery do protičínské koalice a na summit G7 přišla s návrhem iniciativy B3W (Build Back Better World), konkurenčního projektu k čínské Hedvábné cestě, který však má být veden „hodnotově, s vysokým standardem a transparentností“. G7 má do roku 2035 investovat do životního prostředí, zdraví, digitálních technologií a genderové vyváženosti rozvojových zemí 40 bilionů dolarů. Kancléřka Merkelová na to ale prohlásila, že G7 není ve fázi, kdy by mohla uvolnit financování iniciativy.

 

Pozitivně vyprávěný čínský příběh

Ostrá rivalita neprospívá ani Číně. Na školení Politbyra ústředí strany doporučil 31. května prezident Si Ťin-pching vyprávět „čínský příběh pozitivně“ a aby byla Čína v globální komunikaci „otevřená a sebevědomá, ale současně skromná a vstřícná (shodně k velkým i malým, bohatým i chudým, všichni jsou vítáni). Společným úsilím vytvořme obraz důvěryhodné Číny, které lidé věří, mají ji rádi a váží si ji“.

 

Doporučení lze chápat jako odklon od diplomacie „válčících vlků“, reakce Číny na konfrontační přístup prezidenta Trumpa. Styl „válčících vlků“, tedy okamžité, často tvrdé a konfrontační odpovědi do veřejného prostoru ostatně Číně v zahraničí za pět let mnoho sympatií nepřinesl, a tak je čas na změnu.

 

Thukydidova past

Přes moralizující rétoriku Washingtonu, že rivalita s Čínou je soubojem dobra a zla, jde daleko spíš o Huntingtonovský „střet civilizací“, kde se oba rivalové chytají do Thukydidovy pasti války o prvenství, jako kdysi starověké Athény se Spartou.

 

Pro evropské střední a malé podnikání, nejvíc daněmi financující veřejné rozpočty, jsou tyto politické tahanice špatnou zprávou. Třeba nynějšímu kolapsu přepravy zboží z Číny a Asie by se dalo čelit lépe, pokud by byla Investiční dohoda EU s Čínou účinná a evropští přepravci by v Číně zasahovali přes své vlastní pobočky přímo na místě. 

 

Polarizace debaty

Americko-čínská rivalita polarizuje vztahy s Čínou i ve třetích zemích. Český veřejný prostor často přebírá americký úhel pohledu, vždyť Spojené státy přes své nadace financují a také vyhodnocují práci mediálně nejviditelnějších českých „nezávislých“ odborníků. V případě vedoucích sinologů pražské Karlovy univerzity se americký přístup k Číně podivně spájí s jejich někdejším oborem – sovětskou kritikou maoismu, disciplínou, která s koncem socialismu u nás zjevně nezanikla, jen dostala nový, americký kabát.

 

Nejen Spojené státy, ale i Čína se všemožně, obchodně, kulturně i diplomaticky, snaží získat zahraniční veřejné mínění na svou stranu. Jak americký, tak čínský přístup je pochopitelný a nemá smysl je démonizovat. Je však zapotřebí si ujasnit, co jsou ekonomické zájmy České republiky. Možná si uvědomíme, že se s naším největším bezpečnostním spojencem příliš neshodují. Naše ekonomika je silně závislá na trhu Německa a Evropské unie, to německé zájmy bychom měli sledovat, zvláště když se asi neodvratně blíží zvyšování daní.

 

Vít Vojta, sinolog a právník

 

Článek byl ve zkráceném znění uveřejněn dne 10. července 2021 v deníku Mladá fronta DNES