Co v Číně způsobí kombinace největší migrace lidí na světě a covid-19?
Přísné protipandemické restrikce, kterými Čína dlouho udivovala svět, byly náhle z velké části zrušeny. Lékárny a nemocnice zaplavili lidé s covidem. Jak velkým problémům teď může Čína čelit?
Když na konci listopadu otřásly mnoha čínskými městy občanské nepokoje, bylo zřejmé, že vláda musí protipandemická opatření urychleně změnit. Ovšem razanci, s jakou během posledních týdnů zrušila většinu proticovidových opatření, asi nikdo nečekal. PCR testy, povinně prováděné jednou za 72 hodin, náhle skončily a plechové buňky odběrových míst zmizely z ulic přes noc. Při vstupu do obchodů, restaurací a kancelářských budov se přestal kontrolovat zelený kód. Asi nejdynamičtější změnou je uvolnění nádraží a dopravních uzlů, kudy nyní proudí zdraví i nemocní prakticky bez omezení a kontroly.
Po vládní výzvě zaplavili lidé lékárny preventivními nákupy, na mnoha místech došly i obyčejné léky snižující horečku a vlna nemocných udeřila i na nemocnice. V čínských médiích se rozšířila vládou formulovaná hlavní výzva: „Každý je tím prvním zodpovědným za vlastní zdraví“ (每个人是自己健康的第一责任人). Šíří se i důrazná varování před nepřiměřeným a dlouhodobým nasazováním léků proti symptomům covidu či chřipky, doplněné odstrašujícími případy poškození vnitřních orgánů silnými dávkami paracetamolu a dalších účinných látek. Expertní odhady předpovídají pandemickou vlnu, trvající jeden až dva měsíce.
Proč tak náhle?
Rázné změny v Číně vyvolaly řadu otázek. Proč země uvolnila přísná opatření „nulové tolerance“ tak rychle, téměř ze dne na den? Neměla se stanovit delší přechodná období? Připravila na to vláda veřejnost dostatečně – po vědomostní, morální i technické stránce?
Odpovědi nejsou jednoznačné, ale pro vysokou nakažlivost současné mutace omikronu asi nedávalo přechodné období velký smysl. Navíc se blíží čínský Nový rok, což má dva důsledky.
Lidé se chtějí vracet do své domoviny, ke starým rodičům – před covidem tak během svátků cestovaly stovky milionů lidí. Jedná se ostatně o největší pravidelnou migraci lidí na celé planetě. Uplynulé tři roky to však téměř nebylo možné, rodiče stárnou a silně rodinně založené Číňany taková věc značně bolí.
Druhým důležitým faktorem je současná ekonomická krize. Od druhého pololetí se export a celková produkce v zemi snížila až o desítky procent a podniky stále mají výrazně méně zakázek. Tradiční tři až čtyři týdny „novoročního volna“ čínských výrobních firem se tak od nadcházejícího ledna leckde protáhnou až na dva měsíce. Nadcházející nový rok Zajíce začíná 22. ledna 2023, ale volno se leckde plánuje už od druhého týdne ledna.
Z „národohospodářského“ hlediska je tak čas uvolnění protipandemických omezení stanoven ideálně. Další stránkou věci je ale i to, že lokálním vládám, které testování dlouhodobě financovaly, dávno docházely peníze.
Co bude dál?
Ústřední vláda tak konečně vyšla vstříc i dlouhotrvajícímu občanskému požadavku po ukončení restrikcí. Současně se však projevil důsledek tatíčkovské péče (v tom dobrém, i zlém) čínského státu i dlouhodobé protipandemické rétoriky, kterým je přehnaný strach čínské veřejnosti z nadcházející covidové vlny. My osobně jsme jej prožili už na jaře 2020, kdy se horečnatě skupovaly základní potraviny a léky a na jihu Evropy umíraly s covidem tisíce lidí. Jeho omikronová verze je už naštěstí mnohem mírnější.
Zdá se paradoxní, že tzv. čínský virus, jak se onemocnění Covid-19 někdy trochu pejorativně přezdívalo, nyní může nakonec snad poslední velkou vlnou dopadnout právě na Čínu. A to v době, kdy se zbytek světa zřejmě již dokázal adaptovat na život s koronavirem a řeší spíše společenské a hospodářské následky epidemie. Obrovské přesuny obyvatel v kombinaci s koncem protiepidemických pravidel jsou přesně tím, co bude šíření viru vyhovovat. Čínu tak určitě bude v následujících týdnech a měsících čekat mimořádně náročné období.
Vít Vojta, sinolog
Foto: Unsplash.com, hiurich granja