Čínské firmy dostaly příkaz: americký zákaz dovozu ropy ignorujte

Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem trvá už desítky let. Amerika tlačí sankcemi, aby Írán přestal vyvíjet jaderné zbraně a začal dodržovat mezinárodní normy. K tomu existovala dohoda, kterou ale Trump zrušil v domnění, že je lepší vyjednávač. Teď nevidí cestu ven, tak jedná větší silou.

 

Mezinárodní společenství se zřídka na něčem shodne, ale v červenci 2015 se to po pěti letech jednání povedlo. Írán souhlasil s omezením obohacování uranu a pustil do země mezinárodní inspektory. Výměnou získal úlevu od sankcí a větší svobodu obchodovat.

 

Společný komplexní akční plán, jak se dohoda jmenuje, s Íránem podepsaly Evropská unie, Čína, USA, Francie, Británie, Německo a Rusko. Teherán souhlasil s redukcí zásob uranu na 300 kg a jeho obohacováním maximálně na 3,67 %. Pro zbraně by potřeboval 90 %.

 

Americký nátlak doposud toleroval obchod s Pekingem

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii Teherán dohodu dodržoval i rok po jejím zrušení. Snahu o vrácení smlouvy v platnost ovšem vystřídal vzdor a obohacování uranu na hodnoty potřebné pro jaderné zbraně.

 

Trump pokračoval s nátlakem. Navzdory silným slovům ovšem americké sankce doposud tolerovaly vývoz ropy do Číny. Peking k tomu vytvořil duální systém na míru. Velké státní společnosti dodržovaly americké sankce. Vedle toho ale existovaly menší soukromé společnosti, které vesele nakupovaly v Íránu zakázané ovoce. A to za velmi výhodné ceny. Teherán byl pod tlakem USA, a ne všichni zákazníci si troufli americká pravidla porušovat.

 

Na strategii nátlaku americký prezident očividně trvá, a proto při delším trvání neúspěšných jednání přikročil k vojenskému úderu. Válku sice smí v USA vyhlásit jen kongres, ale dodržování pravidel po prezidentovi nikdo nevyžaduje.

 

Jednání o míru nejde podle Trumpových představ, tak se snaží vyhrát zastavením íránských příjmů blokádou vývozu. Čínská výjimka už není nedotknutelná. Americké sankce zasáhly pět největších čínských soukromých dovozců ropy.

 

Na to už musel reagovat i Peking, který se doposud snažil do války vměšovat co nejméně. Sankce nemůže tolerovat, a proto zakázal čínským soukromým společnostem jejich dodržování. Vedle toho si Čína vypomáhá rétorikou porušování mezinárodního práva ze strany Spojených států.

 

Dobrovolnost dodržování pravidel

Silná slova a odkazy na mezinárodní právo jsou na stole. Uvidíme, co se ovšem reálně stane. Trump nedodržuje americké zákony, jejichž dodržování vymáhají soudy a kongres. Čínský apel na mezinárodní právo má ještě slabší základ. Jeho vymáhání je na bázi slibů a dobrovolnosti.

 

Aby to fungovalo, musí státy, kterým na dodržování mezinárodních pravidel záleží, dát vlastní kůži na trh a postavit se viníkovi navzdory. Dodržování mezinárodního práva je ukázka svalů, a ne pouze silných slov.

 

To v Pekingu dobře ví a uvidíme, jestli jen mluví nebo podnikne reálné kroky proti USA. Vždyť sám ministr zahraničí ostře komentoval válku slovy: "Útoky dokazují, že svět se vrátil k zákonům džungle." Výstižný popis fungování mezinárodního systému. U zemí, které vnímají svět realisticky, ale nic nového pod sluncem.

 

Katastrofa pro Evropu

Spojené státy byly tradičně spojencem Evropy, zde se jejich zájmy ale značně rozcházejí. Americká válka v Íránu zvedá ceny energií. A co víc: pomáhá Rusku a prodlužuje utrpení na Ukrajině.

Zatímco Evropská unie usiluje o mír a snaží se Rusko donutit dodržovat mezinárodní právo, politika Spojených států dělá přesný opak. Blokáda Hormuzského průlivu hraje Kremlu do karet. Vyšší ceny znamenají více peněz na zbraně proti Ukrajině. Trumpův tlak na Čínu navíc může donutit Peking kupovat více ruské ropy.

 

To je katastrofa pro Evropskou unii, která podporuje Ukrajinu a Rusku oslabuje sankcemi, aby muselo škrtat výdaje a nákupy zbraní. Ukrajina se díky tomu brání už jedenáct let, ale co když Trump Rusko posílí natolik, aby začalo válčit ještě jinde.

 

Jan Kohn Vesely, absolvent oboru mezinárodní politika a diplomacie

 

Úvodní foto: Unsplash.com/nathan Q