Čína požaduje po USA na snížení jaderného arzenálu, pro USA je čínská špionáž největší hrozbou
O čem psala světová média v souvislosti s Čínou v uplynulém týdnu? Zájem médií se i nadále pojil především s americko-čínskými vztahy a reakcemi na nový čínský zákon o národní bezpečnosti. Pozornost vyvolalo mimo jiné prohlášení ředitele FBI, že největší dlouhodobou hrozbou pro Spojené státy je čínská špionáž, či uvalení sankcí na čínské vysoce postavené politiky. Čína si naopak klade podmínky pro účast na jednání s USA a Ruskem o jaderných zbraních. Média však referovala také o sporu mezi Čínou a Austrálii či odchodu sociální sítě TikTok z Hongkongu.
Pozornost médií, např. BBC, vyvolalo vyjádření ředitele FBI Christophera Wraye, podle kterého představuje čínská špionáž největší dlouhodobou hrozbu pro budoucnost Spojených států. V Hudsonově institutu ve Washingtonu popsal Wray kampaň, v rámci které Čína cílí na čínské občany žijící v zahraničí za účelem přimět je k návratu do Číny. Snaží se prý také kompromitovat americký výzkum koronaviru.
Jak pak informovaly Financial Times, Čína uznala, že její vztahy se Spojenými státy jsou na nejnižší úrovni od roku 1979. Podle ministra zahraničí Wang Yia ale země nemá v úmyslu Spojené státy konfrontovat. Čína také prohlásila, že se nepřipojí k rozhovorům o omezení jaderných zbraní se Spojenými státy a Ruskem, pokud Washington nesníží svůj jaderný arzenál na čínskou úroveň. Podle informací CNN má však USA, ale i Rusko nejméně 5 000 jaderných hlavic, zatímco Čína disponuje pouze asi 320. Spojené státy by tak musely ze svého arzenálu odstranit více než 4 500 hlavic.
V pátek pak Spojené státy uvalily sankce na vysoce postavené čínské politiky, tajemníka komunistické strany Chen Quanguo a tři další představitele tamního režimu, kteří jsou údajně odpovědní za porušování lidských práv ujgurských muslimů. Podrobnosti přinesl server BBC. Již počátkem týdne také The New York Times informovaly o tom, že ujgurští exulanti vyzvali Mezinárodní trestní soud k zahájení vyšetřování Číny kvůli údajné genocidě a zločinům proti lidskosti.
Prostor dostal rovněž spor mezi Čínou a Austrálií, která vyhlásila, že kvůli novému zákonu o národní bezpečnosti prodlouží hongkongským držitelům víz jejich platnost o pět let. Čína zareagovala obviněním Austrálie z vměšování se do vnitřních záležitostí. O sporu se rozepsal např. The Guardian.
Na zákon o národní bezpečnosti pak zareagovala také firma Tik Tok, která ohlásila odchod z hongkongského trhu. Upozornil na to The Wall Street Journal. The New York Times zase v souvislosti s novým zákonem poukázaly na zákaz projevů politických aktivit ve školách. Studenti mimo jiné nesmí zpívat protestní píseň Sláva Hongkongu.