Budoucnost americko-čínských vztahů prověří už příští měsíce
Vůdce většiny v americkém Senátu Chuck Schumer ukončil cestu do Pekingu setkáním s čínským prezidentem Xi Jinpingem. Ten se nyní připravuje jak na listopadové setkání s prezidentem Bidenem, tak na cestu do Vietnamu k významnému, ale složitému partnerovi Spojených států i Číny.
Schůzka mezi prezidentem Xi Jinpingem a senátorem Chuckem Schumerem, vedoucím delegace amerického senátu do Pekingu, přinesla pozitivní výměnu podle společného scénáře. I tentokrát obě strany v podstatě četly svá přátelská prohlášení a hledaly to společné v minulosti i ve dnešku. O to více se zdá, že pro setkání prezidentů Xi a Bidena na nadcházejícím summitu Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) v San Francisku byla nyní vyladěna poměrně dobrá atmosféra. Nakonec i loňské osobní setkání obou prezidentů v indonéském Bali v rámci summitu G20 bylo vnímáno jako spíše pozitivní.
Také čínská a americká rétorika v posledních měsících trochu ubrala z plynu, což bylo patrné zejména na nejvyšších úrovních vedení obou zemí. Léty dobře nastartovaná protiamerická a protičínská informační kampaň však stále působí na hlavní vrstvu amerických i čínských úředníků a rovněž ve státních médiích. Mezi čínskými analytiky nyní probíhá debata o tom, zda pokračující ekonomická krize v Pekingu nakonec může vyústit v přátelštější postoje vůči Západu, nebo zda bude pokračovat určitá bezpečnostní paranoia, která se od napětí mezi prezidentem Xi Jinpingem a Donaldem Trumpem stala normou.
Zatím se také zdá, že Spojené státy jsou rozhodnuty dál omezovat výměnu v oblasti rozvinutých polovodičů, a to navzdory určitému obchodnímu lobbování před potenciální návštěvou prezidenta Xi v rámci APEC. Zdá se, že tým prezidenta Bidena důsledně vytváří zázemí pro stabilizaci vztahu s prezidentem Xi, na druhé straně se však určitě nevrací k přesvědčení, že angažovanost může zásadně změnit vztah Číny a Spojených států jako strategických soupeřů.
Návštěva ve Vietnamu
Pro následující měsíc prezident Xi připravuje návštěvu Vietnamu, aby posílil bilaterální vztahy po návštěvě prezidenta Bidena minulý měsíc. Čínsko-vietnamské vztahy jsou i přes sdílení podobného státního modelu dost nepřehledné.
Jedním z nevyřešených problémů mezi zeměmi je populace uprchlíků, kteří uprchli z Vietnamu v 70. letech minulého století. Drakonická politika a vlna pogromů dopadly na vietnamskou menšinu Hoa, na vietnamské Číňany po pádu Saigonu. Zejména od roku 1976 bylo mnoho z „jihovietnamských“ čínských podnikatelů označeno za „buržoazii“ a pachatele „světového kapitalismu“ a jejich majetek byl zkonfiskován.
Protičínská politika se ještě přiostřila po čínsko-vietnamské pohraniční válce v roce 1979. Čína přesídlila mnoho z těchto uprchlíků podél své jižní hranice, ale do místní společnosti byli zařazování velmi pomalu. Čína stále hostí více než 300 tisíc uprchlíků z Vietnamu a jejich dětí, kteří jsou nyní většinou už dobře integrováni. Některé místní vlády umožnily této skupině získat čínské pasy, ale velká část z nich zůstává nominálně bez státní příslušnosti. Plná naturalizace uprchlíků z Vietnamu jako čínských občanů by jistě vyslala pozitivní signál Hanoji.
Postavení čínské menšiny ve Vietnamu se znovu zlepšilo od 80. let minulého století, zejména po ekonomické reformě, započaté Vietnamem v roce 1986. Podle sčítání lidu v roce 2019 žilo v téměř stomilionovém Vietnamu pouhých 750 tisíc Číňanů.
Fotografie: mapi.associatedpress.com