Vzpomínky na profesora Oldřicha Krále
Jsou tomu již dva roky, co tu profesor Oldřich Král není s námi. Vrátil se zrovna z Číny a přivezl si zřejmě s sebou zápal plic. Bylo to ale ještě v době předkoronavirové, tak se 29. června 2018 mohl konat pohřební obřad v Praze-Strašnicích bez jakýchkoliv omezení. Pamatuji si ale, že spíše než to, kdo všechno se pohřbu zúčastnil, mě tehdy zaujalo, kdo všechno se ho tenkrát nezúčastnil.
Také vzpomínám, že je tomu již sedm let, kdy profesor Král zavítal poprvé do Svatého Jana pod Skalou, aby se tehdy jako nestor mezi českými překladateli Tao te ťingu (道德經) přijel podívat, co to tam s tím textem pácháme. Po celodenním překladatelském maratonu v kroužku nadšenců, během kterého nejprve neklidně poposedával, ale později se s viditelným zaujetím i zapojoval, jsem se tehdy odvážil položit mu nesmělou otázku: „Tak co tomu říkáte, pane profesore?“ On se jen usmál a řekl: „Já velmi ctím metodu.“ A mně tehdy spadl ze srdce kámen.
O co tenkrát šlo? Standardně všude po světě překládaná verze Tao te ťingu bývá spojována se jménem jeho věhlasného editora Wang Piho (王弼 Wang Bi, 226-249 n. l.). Pak se ale objevila verze Ma-wang tuej (馬王堆 Mawangdui, archeologický nález z roku 1973 z hrobky datované do roku 168 př. n. l., dále jen MWD) a následně ještě i verze Kuo-tien (郭店 Guodian, archeologický nález z roku 1993 z hrobky datované snad až do 4. stol. př. n. l., dále jen GD).
Verze MWD, psaná na hedvábí, obsahovala řadu odlišných znaků, verze GD, psaná na úštěpcích bambusu, ale již často překvapivě velké množství odlišných, a nadto často i velmi archaických znaků. A nám šlo o to, zamyslet se nad možným alternativním obsahem sdělení jednotlivých kapitol Tao te ťingu ve chvíli, kdy jsme odlišné (i ty archaické) znaky začali brát vážně, včetně studia konstitutivních významotvorných složek jednotlivých znaků ve vztahu k jejich možné sémantice. Tolik v krátkosti o metodě.
Pokusím se ale problém ilustrovat i věcně. Při návštěvě profesora Krále ve Svatém Janu pod Skalou dne 12. 5. 2013 přišla v našem překladatelském úsilí zrovna na řadu poněkud interpretačně náročná 25. kapitola Tao te ťingu. Ta je podle komentátorů a překladatelů převážně považována za popis jakéhosi univerzálního přírodního zákona, kterému podléhá jak kosmos, tak i lidská společnost, a který se zrodil dříve než nebesa a země (David Sehnal: Kniha Laozi. Překlad s filologickým komentářem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013, etc.), resp. za text, jenž podstatnou měrou přispívá k vysvětlení metafyzických základů Cesty Tao (Čarnogurská 2009).
Běžný překlad 25. kapitoly vypadá například takto:
Co v nejasné změtenosti přece úplné
co předešlo zrodu Nebe i Země
tiché
prázdné
tak samo bez hnutí
cestou dosahující všeho
aniž mu cokoliv hrozilo zánikem
mocné být Matkou světa
A nevědouce jak to jmenovat
značíme je Tao
a kdybych musil
já bych mu řekl Velkost
neboť velkost
to znamená vycházet
neboť vycházet
to znamená jít dál a dál
neboť jít nejdál
znamená se vracet!
Proto:
Tao je velkost
Nebe je velkost
Země je velkost
i král je velkost –
ty čtyři velkosti obsahuje universum
král zaujímá místo jedné z nich:
tak člověk se řídí Zemí
Země se řídí Nebem
Nebe se řídí Taem
Tao se řídí samosebou!
Překlad: Oldřich Král (1971)
Pokud ale do 25. kapitoly Tao te ťingu zakomponujeme znaky z verze MWD, nebo se odvážíme do ní přímo začlenit znaky uvedené ve verzi GD, pak se nám zejména první část kapitoly může jevit velmi odlišně. Přinejmenším se nám ony metafyzické základy Cesty Tao mohou začít jevit v trochu jiném světle.
Text 25. kapitoly Tao te ťingu ve verzi GD lze pak překládat třeba i následovně:
Shrneme-li velmi stručně, pak předložená alternativní interpretace 25. kapitoly Tao te ťingu přináší nejen docela reálnou a vcelku i věcnou informaci o tom, co se koná dříve, nežli se cokoliv na světě narodí, a tedy jak se stát na tomto světě matkou, ale i o tom, že toto „obdarování shůry“ bývá jaksi běžně spojováno s Cestou (道), a dále že my lidé toto obdarování vnímáme a prožíváme jako věc zcela zásadní, ba přímo velikou (大).
A tak zatímco evropská tradice krále dehonestuje výkřikem „Král je nahý!“, čínská tradice ústy Starého Mistra přichází s honorifikem: „Král je veliký!“
Profesor Oldřich Král by se letos dožil devadesáti let. Věřím, že by se i dnes nad uvedeným překladem usmíval.
Rostislav Fellner, poustevna BACÍN, sinolog a mykolog
Text je zčásti převzat z článku „老子最看重什么 –– 恒，反，抑或其他? (《道德经》第25章个案研究) [What mattered to Lao Tzu – sustainability, resilience, or something else? (A case study of Lao Tzu: Chapter 25 of the Dao De Jing)].“ – Acta Linguistica et Litteraturaria Sinica Occidentalia 华西语文学刊, Chengdu, 11: 19-28, 2015.
Zdroj foto: Wikipedia.org
