Vivékánanda: Muž, který Západu představil jógu a kterého citují hlavy států

Vivékánanda: Muž, který Západu představil jógu a kterého citují hlavy států
12 / 1 / 2021 Vít Vojta

Datum 12. ledna je v Indii Národním dnem mladých a vzpomínkou na narození slavného jogína Svámího Vivékánandy, který naučil „Indy znovunalézat vlastní kulturu a Západ ocenit duchovní dary Indie“. Stal se globální celebritou, jen na Amazonu je o jeho fenoménu přes čtyři tisíce knižních titulů.

Svámí Vivékánanda (12.1.1863 – 4.7.1902), rodným jménem Narendranáth Datta, indický filozof, mystik a básník, se stal již za svého života legendou. Byl hlavním žákem mystika Šrí Rámakršny (1836-1886), hinduisty, který přijal i islám a křesťanství a ve všech náboženstvích viděl pravdivou cestu. Rámakršnovi se připisuje citát: „Mějte lásku ke všem, neboť nikdo není jiný než vy.“

 

Vivékánanda si sám předpověděl, že se nedožije věku čtyřiceti let. Přesto toho za svůj nedlouhý život dokázal mnoho. Dostalo se mu slušného vzdělání, od roku 1886 cestoval téměř dva roky po Indii jako putující mnich Parivrajaka a hledal, co vlastně Indy v jejich nesmírné rozdílnosti spojuje.

 

Sami Indové již část jeho příběhů označují za mytologii, kde je těžké rozlišit autentickou historii a dotvořená vyprávění. Vivékánanda byl velmi lidský, měl rád dobré jídlo, pohodlí, literaturu, hudbu, zpěv a také neskrýval kuřáckou vášeň. Jeden z příběhů vypráví, jak kouřil s dalitem, tedy příslušníkem vyloučené a opovrhované vrstvy indické společnosti (také nedotýkatelným), z jeho vodní dýmky. To bylo v 19. století něco neslýchaného. 

 

Vivékánandovi se povedlo rozšířit jógu a védántu zejména do Spojených států, ale představil ji vlastně celému Západu. Pokračoval v Rámakršnově učení, že všechna náboženství jsou pravdivá a směřují ke stejnému cíli. To bylo i jednou z myšlenek jeho přelomového projevu v Chicagu během tzv. Parlamentu světových náboženství ve dnech 11. - 27. září 1893. Také v něm varoval před sektářstvím a bigotností:

 

„Sektářství, bigotnost a jejich děsivý souputník fanatismus, vládli dlouho našemu krásnému světu. Naplnili však zem násilím a často a znovu ji napájeli lidskou krví, vyvraceli civilizace a uvrhli celé národy do zoufalství. Nebýt těchto hrozivých démonů, lidská společnost mohla být mnohem dále, než je dnes.“

 

Nedávno, v roce 2018, během výročí 125 let od přednesení chicagského projevu, jej připomněl indickým studentům i současný předseda vlády Naréndra Módí. Vivékánandu citoval i americký prezident Barack Obama při návštěvě Indie, v listopadu 2010.

 

Vivékánanda byl představitelem druhé „orientální renesance“, tzv. „indické“, po předcházející první, z období romantismu. Ve 2. polovině 19. století tato „renesance“ směřovala na Západ, ale současně i nazpátek do Indie, jako obrození domácí indické kultury, která byla několik staletí pod velkým tlakem, nejprve islamizace a pak zase od 18. století christianizace, s nasazením příznačných britských projevů nadřazenosti. Vivékánanda je tak inovátorem hinduismu, jógy i védánty, které podává novým způsobem, odpovídajícím konci 19. století a vycházejícím vstříc západnímu pojetí duchovna. Považuje se také za prvního guru, působícího v USA.  

 

U nás Vivékánandu uvedl v roce 1925 slavný mystik a publicista Karel Weinfurter překladem jeho knihy: „RADŽA JOGA čili ovládnutí vnitřní podstaty“. V úvodu Weinfurter, sám praktikující spiritualista, varuje: „…všechny přírodní síly se musí vrátiti ke svému pramenu. Proto hleďte, abyste se střežili nenávisti ke každému, poněvadž tato síla, tato nenávist z vás vycházející, musí se po dlouhé dráze vrátiti k vám. Když milujete, vrátí se k vám zase láska, jakmile dokončila okruh.“

 

Vivékánanda zemřel 4. července 1902 během meditace. Lékařská zpráva uvedla jako pravděpodobnou příčinu smrti prasklou cévu v mozku. Jeho žáci však věří, že dosáhl Mahásamádhi, nejvyššího stavu mysli, a že se mu otevřela korunní čakra Sahasrára a on se tak osvobodil z koloběhů zrození a smrti.

 

 

Vít Vojta, sinolog a etnolog

 

Zdroj úvodní fotografie: Wikipedia