Válce a covidu navzdory: Obchod mezi ČR a Vietnamem rostl dvouciferným tempem

Válce a covidu navzdory: Obchod mezi ČR a Vietnamem rostl dvouciferným tempem
19 / 5 / 2023 Mikuláš Nozar

ASEAN, Sdružení národů jihovýchodní Asie, je hospodářským i populačním růstem jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících částí světa. Politicko-ekonomickou unii regionální spolupráce tvoří 10 členských zemí: Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Singapur, Thajsko a Vietnam. Růst HDP tu loni dosáhl úctyhodných 6,5 %. Oblast je bohatá na suroviny a narůstající střední třída nese obrovský tržní potenciál. I proto český předseda vlády Petr Fiala v polovině dubna čtyři země ASEAN navštívil.

Evropská unie v rámci nově představeného Průmyslového plánu zelené dohody (Green Deal Industrial Plan - GDIP) jako jeden ze svých čtyř pilířů zvýšení konkurenceschopnosti evropských firem staví strategii ambiciózní obchodní politiky. Ta se týká jak zvýšení možnosti uplatnění evropských výrobků na trzích třetích zemí, tak stále aktuálnějšího problému přílišné závislosti např. v oblasti kritických surovin na jedné zdrojové zemi (nejčastěji jde o Čínu).

 

Sítí obchodních dohod chce EU, kromě zvýšení vzájemné obchodní výměny s partnerskou zemí, kladně působit na ochranu klimatu, na dodržování lidských a pracovních práv, udržitelnost apod. Zde existuje rozpor např. v aktuálně projednávané obchodní dohodě s oblastí MERCOSUR (blok Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay), kdy EU svými požadavky v oblasti udržitelnost a ochrany životního prostředí, např. co se týká odlesňování amazonských pralesů a dalších oblastí, klade ambiciózní požadavky. Jde o to nastavit rámec dohod tak, aby byly pro obě strany výhodné a zároveň motivovaly rozvojové země k naplňování dalších cílů, ne jen k nárůstu obchodní výměny.

 

Cílem je kladně působit a rozšířit síť obchodních dohod EU i se zeměmi, které jsou v různých fázích rozvoje, ať už z hlediska problematiky lidských práv nebo přístupu k životnímu prostředí. V Asii má EU uzavřené obchodní dohody (free trade agreements - FTA) s Koreou a Japonskem, v nedávné době je uzavřela se dvěma zeměmi ASEAN: Singapurem a Vietnamem. Evropská komise aktuálně jedná o dalších dohodách FTA např. s Indií, Indonésií či s Austrálií, dohody se nachází v různých fázích projednání.

 

Právě FTA s Vietnamem a Singapurem slouží za vzor dohod dalšího obchodního spojenectví se zeměmi ASEAN. Hlavním přínosem FTA je snížení nebo odstranění cel na vzájemně obchodované zboží, což se promítne na konkurenceschopnější ceně pro koncového zákazníka. Důležitým bodem je také snížení vzájemné regulace a administrativy, ochrana duševního vlastnictví, vymahatelnost práva a mechanismus na další postupné odstraňování překážek volného obchodu. 

 

Vláda jedné strany a milé překvapení pro české podnikatele

Obchodní dohoda EU s Vietnamem byla podepsána v roce 2019, v účinnost pak vstoupila 1. srpna 2020, kdy byla zrušena cla na 99 % zboží obchodovaného oběma stranami, čímž se zásadně snížily překážky růstu obchodní výměny. Dohoda umožňuje evropským subjektům ve Vietnamu jednodušeji podnikat a ucházet se o státní zakázky. Z důvodu rychlého růstu vietnamské ekonomiky (v roce 2021 to bylo + 6,5 % HDP) to znamená otevření velice perspektivního trhu. Pro evropské firmy jsou důležitá ustanovení o ochraně duševního vlastnictví a liberalizace mnoha oblastí služeb.

 

Kapitoly v uzavřené FTA týkající se dodržování lidských práv mohou působit trochu paradoxně, protože ve Vietnamské socialistické republice stále panuje autoritářský systém v čele s vládou jedné strany a svoboda názorů je přísně omezena. Úroveň dodržování lidských práv ve Vietnamu patří podle organizací jako jsou Amnesty InternationalHuman Rights Watch k nejhorším na světě. Podle současné ústavy je Komunistická strana Vietnamu (CPV) jedinou legální politickou stranou v zemi, ostatní strany jsou postaveny mimo zákon. Vietnam je tak ve skupině šesti zemí s vládou jedné strany spolu s Čínou, Kubou, Eritreou, Laosem a Severní Koreou.

 

EU tvrdí, že narůstající obchodní provázaností nejen s vietnamskými firmami získá páku v dialogu za zlepšení dodržování lidských práv a ochranu klimatu. Jako jeden z „lépe měřitelných“ pozitivních dopadů nedávné FTA, uzavřené s Vietnamem, je odstranění bariér farmaceutik vyrobených v EU pro vietnamské obyvatele, z čehož těží obě strany – obyvatelům Vietnamu jsou lépe dostupné kvalitní evropské léky, na evropské straně produkce zvyšuje zaměstnanost a prosperitu.

 

Jak v rozhovoru říká velvyslanec Vietnamu v ČR Thai Xuan Dung, výsledky už jsou vidět: „Od implementace dohody v roce 2020 stabilně rostl obrat vzájemného obchodu mezi Českem a Vietnamem v letech 2020 až 2022 dvouciferným tempem, a to navzdory covidové pandemii i válce na Ukrajině.“ A může se jednat např. o dodávky zbraní. Třešničkou na dortu a také motivací pro české podnikatele je také fakt, že mnoho Vietnamců na vedoucích pozicích firem i ve státní správě má vazby na Českou republiku, kde žili či studovali a někteří překvapí velmi dobrou češtinou. Jednání s obchodním partnerem tak může být z hlediska vzájemného porozumění posunuto o úroveň výš.

 

Singapur je klíčový obchodní uzel Asie

Singapur se za posledních 200 let proměnil z malého přístavu na jednu z nejbohatších a nejvyspělejších zemí. Spolu s Monakem a Vatikánem jsou jedním z posledních dochovaných tří městských států na světě, ale silou ekonomiky předčí např. mnohem větší Nigérii nebo zmiňovaný Vietnam. S populací, která nedávno přesáhla 6 milionů obyvatel, ročně vytváří přibližně o třetinu vyšší hrubý produkt než ČR. Specifikem Singapuru je velká etnická a kulturní různorodost obyvatelstva.

 

Singapur je klíčovým obchodním a dopravním uzlem Asie a má jednu z nejvíce otevřených a globálně orientovaných ekonomik světa. Má rozsáhlou síť obchodních dohod s více než 30 obchodními partnery a každoročně obchoduje se zbytkem světa za více než 550 miliard eur. Více než 10 000 evropských společností si v Singapuru zřídilo své kanceláře nebo regionální centra.

 

Jedna z nejvyšších životních úrovní na světě, v kombinaci se supermoderní infrastrukturou a propracovaným systémem městského plánování a v souladu s dlouhodobě udržitelnými cíli, tvoří ze Singapuru atraktivní destinaci pro život.

 

Evropská unie a Singapur v roce 2019 sjednaly dohodu o volném obchodu a dohodu o ochraně investic. Firmy z Evropy tak mají možnost obchodovat se Singapurem při minimálních tarifních překážkách (clech) a byrokracii, mohou těžit ze vzájemného přístupu na trh a posílení ochrany v oblasti duševního vlastnictví. Dohoda o ochraně investic má za cíl stimulovat vzájemné investice a vstoupí v platnost poté, co ji ratifikují všechny členské státy EU. K posílení spolupráce EU a Singapuru došlo také podepsáním Dohody o digitálním partnerství na začátku letošního roku. To pro české a evropské firmy přinese mnoho nových příležitostí v oblasti digitálních technologií.

 

Vývoz Evropské unie do Singapuru v roce 2022 činil přes 30 miliard EUR, vývoz do EU dosáhl přibližně 460 milionů EUR. Mezi hlavní vývozní artikly evropských firem patří elektronika a pokročilé produkty z oblasti strojírenství. Předcovidových objemů zatím obchod ještě nedosáhl, proto i díky uzavřeným dohodám o volném obchodu má export do Singapuru v následujících letech velký potenciál růstu. Pro doplnění, na vyjednávání textu dohody o volném obchodu se podílel i český europoslanec Jan Zahradil jako člen Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) v Evropském parlamentu.

 

Asie jako centrum světového obchodu

Singapur si drží pozici druhého největšího přístavu světa s nárůstem objemu přepravovaného zboží. První místo patří s náskokem Šanghaji. V období mezi lety 2010 a 2022 došlo k velkému rozvoji asijských přístavů, zejména v Číně, kde se nyní nachází většina největších přístavů světa. Zatímco v roce 2010 byly mezi největšími přístavy světa čínské pouze čtyři, v roce 2022 jich je již osm. Evropský Rotterdam zaujímá kulaté desáté místo.

 

Tento trend ukazuje, že Asie se stává stále důležitějším regionem pro globální námořní dopravu a především mezinárodní obchod. Místní ekonomická provázanost stvrzená největší dohodou volného obchodu (RCEP) na světě tento trend ještě umocňuje. Proto jsou snahy o aktivní zapojení EU a také hájení národních zájmů (cesta premiéra Fialy po 6 zemích Asie, cesta prezidenta Macrona do Číny) v této oblasti zcela legitimní. Rozšířením sítí obchodních dohod a kontakt nejen s partnery, které by možná někteří představitelé EU nebo ČR nehodnotili jako like-minded, nabírá na důležitosti. Se svými požadavky na rozvojové země mimo oblast obchodu však nesmíme být příliš přísní, protože v opačném případě k dohoda podepsána nebude a partnerství EU nahradí další země, jako např. Čína v Africe nebo Jižní Americe. Pokud zaspíme, technologický ani hospodářský náskok USA a Číny nemáme šanci dohnat.

 

Mikuláš Nozarsinolog a analytik mezinárodních vztahů

 

Text je výrazem osobních postřehů autora

 

Úvodní fotografie byla vytvořena prostřednictvím nástroje umělé inteligence Midjourney