Půst a jóga: tradiční a prospěšná očista těla i duše

Řízený půst považuje tradiční jóga za velice prospěšný a řadí jej pod vajrágju (वैराग्य) neboli odříkání. Jsou různé druhy půstu, často variující v závislosti na konkrétní jógové škole. Když však téma zobecníme, půst se doporučuje držet jedenkrát do týdne (často je upřednostňován čtvrtek, čili guruvár /गुरूवार/, v překladu „den Gurua, Mistra“), což někteří přísnější asketové ještě kombinují s půstem během úplňku. Tak se může stát, že na jeden týden vyjdou postní dny dva.

 

Obvyklý jógový půst

Pod pojmem jógový půst si představme, že jednak nekonzumujeme vůbec žádnou tuhou stravu a pijeme podle libosti vodu, za druhé pak průběžně jíme oříšky a ovoce ve velice malém množství a pijeme vodu (s citrónem) či ovocný čaj bez cukru. Pro mě osobně bylo jedinou volbou, když jsem tento druh jednodenního půstu držíval, zříci se jakékoli potravy, protože kdykoli jsem zkoušel si něco menšího dát, žaludek nastartoval činnost a bojovat s hladem bylo pak pro psychiku příliš náročné.

 

Pokud jsem naopak od rána nejedl vůbec, míval jsem během dopoledne často bolesti hlavy (i když jsem pil v dostatečném množství vodu), ty však po poledni přestaly a dostavil se „příjemný pocit hladu“, který asi od třetí hodiny odpolední přepnul celou bytost do jiného modu: cítil jsem se nabitý energií, pokud jsem měl cvičení se svou jógovou skupinou, bylo to pocitově vždy posunuto o mnoho úrovní výše. Často jsem pak večer, kdy už bylo dovoleno dát si normální večeři, učinil rozhodnutí půst si prodloužit až do následujícího rána (což znamenalo kompletní 24 hodinový půst). S tímto druhem půstu se setkáváme i ve variantě vícedenní.

 

Speciální půst během intenzivních cvičení

Dalším typem (speciálního) půstu je doba, kdy jsme na intenzivním jógovém semináři pro pokročilé. Jedná se zpravidla o týdenní pobyt, kdy není dovoleno dobu semináře ani prodlužovat, ani ji zkracovat (výjimku pro přerušení tvoří opravdu vážné důvody), neboť již započaté intenzivní vnitřní cvičení je účinné a současně bezpečné pouze tehdy, projdeme-li je od začátku do konce.

 

Půst je v rámci něj spíše podpůrnou technikou: tím, že účastníci semináře jedí velice málo, jsou schopni přes den „usedět“ náročná cvičení, kdy jednak bojují s bolestí těla jako takovou, a kdy za další usilují o tzv. „přeladění“ (dlouhodobější, nejprve vynucené, později přirozené stažení se z vnějšího světa do sebe – pratjáhára /प्रत्याहार/). Nutno podotknout, že se v žádném případě nedoporučuje v takovém typu cvičení pokračovat na vlastní pěst doma, ani je provádět v jinou než určenou dobu a bez dohledu a vedení. Jóga je krásná a bezpečná metoda, ovšem pouze za předpokladu, že se držíme pravidel dané jógové školy.

 

Starodávná očistná technika prakšalána

Další typ jógového půstu se provádí v rámci techniky, řadící se do hathajógových krijí (हठ योग क्रिया), tedy starodávných očistných technik. Technika se jmenuje (šankh)prakšalána (प्रक्षालन; doslova „umývání, čištění“), její méně praktikovaná varianta pak basti (बस्ती). Provádí se maximálně čtyřikrát do roka, vždy když se mění roční období. Na samotnou techniku se dá zvyknout, horší je to ale právě s následným půstem (přísnou dietou), který by měl trvat minimálně 14 dní po provedení prakšalány. Proto jsem se povětšinou sám držel osvědčeného rytmu jaro – podzim, tedy dvakrát do roka. Je ale znám i případ lékaře z Kopřivnice, který prakšalánu prováděl každé pondělí, před cestou do práce. O co se vlastně jedná?

 

Technika je pro ty, kteří ji zvládli, velice rychlá, přitom neskutečně účinná. Člověk den před ní jí méně než obvykle, večeři již nemá. Další den ráno v ideálním případě procvičí lehce jógové ásany, provede meditaci a dechové cvičení, zazpívá mantry, pak začne pít po velkých hrncích vlažnou, jemně osolenou vodu a prokládá to 4 – 5 cviky kvůli snadnějšímu postupu vody střevy. Chodí průběžně na toaletu a pokračuje tak dlouho, až z něj odchází jen průzračná tekutina.

 

Závěrem je dobré provést dhautí (धौती; „pročišťovat“), ale jen s neosolenou vodou: vypijeme co nejvíce vlažné vody naráz (asi 2 litry, aby byl žaludek plný) a vložením prstu do krku vyvoláme zvracení. Tím se jednak žaludek zbaví překyselení, jednak zastavíme nucení na stolici, čímž se celkově prakšalána přeruší.

 

Následný půst

Pak si můžeme jít odpočinout a užít si pocitu, který jsme možná naposledy zažili jako úplně malé děti – ničím nepodmíněné blaženosti. Je však třeba, aby po dobu celé prakšalány, obzvláště pak ve fázi odpočinku či spánku, někdo „hlídal“. Po hodině je nutno vstát a sníst co největší množství khičrí (खिचड़ी), což je ve vodě povařená rýže basmati, mungdál, kurkuma, římský kmín a malinko soli. Tento pokrm se promísí s větším množstvím tuku ghí (घी – termín v hindí, ze sanskrtského ghṛtam घृतम्), tedy přepuštěného másla. Dvě hodiny nepijeme. Khičrí mimo jiné zajistí, aby se v prázdných střevech vytvořil ochranný film.

 

Půst začíná v dalších dnech, kdy dále pojídáme khičrí, vyhýbáme se mléku a sýru, syrovému ovoci a zelenině, černému čaji i kávě (7 dnů). Dále nejíme nadýmavé potraviny jako fazole, česnek, cibuli, nekořeníme do ostré chuti, nepijeme sycené nápoje (20 dnů). Nejíme maso (včetně ryb), vejce, vyhýbáme se alkoholu (40 dnů).

 

Mnoho lidí tyto dietetické instrukce podceňuje, mnozí o nich ani nevědí. Přitom se jedná o vlastní bezpečnost – už i moderní medicína dnes vědeckými metodami prokázala, že střevo má přímé vazby na důležitá mozková centra a naopak – i o vyvážený a trvalý účinek této rychlé, ale velice silné hathajógové krije. Jak je totiž prakšalána rychlou technikou (zabere většinou 2 – 4 hodiny), tak je třeba ji následně „utišit“ a „nechat doběhnout“ za pomoci diety (svým způsobem půstu).

 

Pozor: prakšalána má více kontraindikací, proto je třeba znát svůj zdravotní stav, a i tak ji nejlépe provádět pod dohledem lékaře!

 

Duchovní význam půstu

Podtrženo a sečteno, rozumně prováděný půst je velice účinnou a bezpečnou preventivní technikou pro podporu a udržení fyzického i duševního zdraví, která i v dnešní moderní době těžko nalezne výraznějšího konkurenta. Z hlediska tradiční jógy půst napomáhá rozvoji člověka v rámci vyšších jógových technik, jako jsou vivéka (विवेक; schopnost rozlišování), vajrágja (वैराग्य; odříkání), šatsampatti (षट्सम्पत्ति; šest pokladů, tj. techniky pro překonání čtyřech hlavních překážek: touhy, hněvu, falešných představ a chamtivosti) a mumukšutva (मुमुक्षुत्व; kontinuální touha po duchovním prozření), je také velice prospěšný pro udržení klidu při meditačních, koncentračních a dechových cvičeních.

 

Popsal jsem půst, jak jej vidím sám díky svým zkušenostem, a hlavně, jak jej vnímá systém „Jóga v denním životě“, kde se praktikujícím dostává konkrétních rad a doporučení přímo od autora systému, svámího Mahéšvaránandy.

 

David Pirochta, instruktor jógy a bojových umění