Pojmenuj exoplanetu

Pojmenuj exoplanetu
18 / 12 / 2019 Martin Kváča

Statisíce lidí z více než 110 zemí vybraly jména pro exoplanetární systémy během oslav 100 let Mezinárodní astronomické unie. Za Českou republiku tak vyhrál Karel Čapek se svým Absolutnem a Makropulem. Za Čínu Nanjing pak zvítězily čínské legendy s bohyněmi Slunce a Měsíce.

17. prosince 2019 byla jména více než 110 exoplanet a jejich domovských hvězd, pojmenovaných v rámci akce Mezinárodní astronomické unie IAU 100 NameExoWorlds, oznámena na tiskové konferenci v Paříži. Přes 110 zemí organizovalo národní kampaně, kterých se přímo zúčastnilo více než 780 000 lidí z celého světa. Ti navrhovali a vybírali jména pro exoplanetu a hvězdu, kolem které obíhá.

 

Projekt IAU100 NameExoWorlds – v češtině běžel pod názvem „Pojmenuj exoplanetu“ – se těšil ohromnému zájmu, protože veřejnost nadšeně využila jedinečnou možnost navrhnout rozumné, kreativní a unikátní jméno pro exoplanetární systém určený pro jejich zemi. Celkem bylo ve všech účastnících se zemích navrženo 360 000 názvů. Národní komise v jednotlivých zemích zredukovaly návrhy na krátký seznam národních kandidátů.

 

Eric Mamajek, jeden z předsedů projektu k tomu říká: „Astronomická pozorování během poslední generace objevila přes 4000 planet obíhajících kolem hvězd – říká se jim exoplanety. Zatímco astronomové katalogizují nové objevy pomocí názvů, které připomínají telefonní čísla, mezi veřejností ale i vědci, samotnými astronomy, vrůstá zájem o udělení opravdových jmen, jaká mají například objekty ve Sluneční soustavě.“

 

Hvězdy určené jednotlivým zemím jsou viditelné z jejich území a jsou dostatečně jasné, aby se daly pozorovat malým dalekohledem. Nově pojmenované planety jsou pravděpodobně plynní obři – něco jako náš Jupiter či Saturn. A všechny byly objeveny jednou ze dvou metod: 1) tranzitní, při které se pozoruje přechod planety před hvězdou, během které zablokuje část světla hvězdy; nebo 2) metodou radiálních rychlostí, kde přesné měření spektra hvězdy odhalí její výkyvy v důsledku gravitace jejích planet.

 

Naše, česká, planeta XO-5b byla objevena tranzitní metodou.

 

V nových jménech pro exoplanety se nacházejí jména mytologických bytostí (např. za Irsko), jména starověkých měst (např. za Jordánsko), jména drahých kamenů v malajštině, či odkazují k místním názvům významných řek.

 

Čína, která do Unie vstoupila v roce 1935, je historicky zastoupena hned třemi členy. Kontinentální Čínu reprezentuje China Nanjing, která v tomto projektu svou exoplanetu pojmenovala podle měsíční bohyně – Wangshu 望舒. Slunce, kolem kterého tato exoplaneta obíhá, pak pojalo jméno podle sluneční bohyně – Xihe 羲和.

 

Wangshu je bohyní, měsíčním vozatajem, někdy zaměňovanou s jinou mytickou reprezentantkou Měsíce Chang´E 嫦娥.

 

Xihe je pak podle Číňanů bohyní Slunce, která byla rovněž považována za patrona dávných astrologů a astronomů, stojících u zrodu čínského kalendáře.

 

China Taipei pojmenovala hvězdu na Formosu, což je historický latinizovaný název Taiwanu ze 17. století a exoplanetu na Sazum, historické jméno oblasti Yuchi 魚池鄉, ve které leží největší jezero Taiwanu, Jezero Slunce a Měsíce Riyue tan 日月潭.

 

China Hong Kong pojmenovala hvězdu na Lionrock, podle stejnojmenného vrcholu, uctívaného Hongkongžany a exoplanetu na Victoriapeak, nejznámější vyhlídkové místo města.

 

Česká republika se této události rovněž zúčastnila. Byla jí přidělena exoplaneta XO-05, v soustavě žlutého trpaslíka s následujícími koordináty: RA 07h46m51.97s, DEC +39d05m40.5s v souhvězdí Rysa, tedy „vedle“ Velkého vozu.

 

Vítězem – v podstatě – je významný český spisovatel Karel Čapek (1890-1938), jehož Věc MakropulosTovárna na Absolutno stojí u pojmenování první české exoplanety a jejího slunce. Hvězda se ode dneška pyšní názvem Absolutno, a její planeta pak jménem Makropulos.

 

 

Martin Kváča, sinolog a pedagog