Český ekonom Ota Šik a čínské ekonomické reformy

Situace se ale změnila po smrti Mao Ce-tunga a po odstranění tzv. bandy čtyř, kdy skupina odborníků v čele s Teng Siao-pchingem využila ideologického uvolnění k zahájení procesu „otevření se světu“ a k přípravě ekonomických reforem. Názory a zkušenosti východoevropských reformních ekonomů z druhé poloviny šedesátých let pro ně představovaly cennou inspiraci. Takže zatímco W. Brus, Ota Šik a řada dalších upadli ve svých zemích v nemilost a řešili svou situaci odchodem do emigrace, jejich myšlenky našly uplatnění v Číně.

 

V roce 1979 podnikla skupina pracovníků ekonomického ústavu Čínské akademie společenských věd (ČASV) cestu do Maďarska, které jako jediné z východoevropských zemí uvádělo některé myšlenky československých reformních ekonomů do praxe. Tam vznikl nápad pozvat do Číny Otu Šika.

 

Ota Šik přijel do ČLR na pozvání ředitele ekonomického ústavu ČASV Liu Guo-guanga 刘国光 v březnu 1981. Ve dnech 19. března až 8. dubna navštívil kromě Pekingu Šanghaj a Su-čou. Přednesl sedm přednášek, které později vyšly v časopise Podklady k ekonomickým studiím 经济研究资料 pod názvem Socialistický ekonomický model. Akademické referáty [přednesené] během návštěvy naší země v roce 1981 论社会主义经济模式. 在1981年在我国访问期间的学术报告.

 

Ještě před Šikovým příjezdem vydal časopis 苏东问题研究 1981/1 (Výzkum problémů SSSR a východní Evropy) editovaný výtah do čínštiny přeložených Šikových textů nazvaný Komunistický politický systém (共产主义政权体系). Podle výše citované Databáze čínských reforem přední čínský ekonom Ma Chung 马洪, který Šika na cestě po ČLR doprovázel, informoval o Šikových názorech předsedu Státní rady ČLR Čao C´-janga. Předsedu Šikovy názory údajně zaujaly natolik, že rozhodl:

1. navrhnout Čínské akademii společenských věd, aby učinila Šika svým poradcem.
2. Jednou za rok pozvat Šika do Číny, aby se mohl podrobně seznámit s průběhem reforem, zhodnotit je a dát připomínky.
3. Uspořádat sympozium, kterého by se zúčastnili nejen teoretici, ale i vedoucí hospodářští pracovníci z praxe.

Z Čao C´-jangových návrhů se uskutečnil pouze poslední. Šik se poradcem ČASV nestal, protože, jak uvádí citovaná Databáze, „pro zaměstnání cizince na této pozici neexistují pokyny ani precedent.“ Ze stejného zdroje pochází informace, že nebyl realizován ani druhý bod Čao C´-jangových instrukcí, „neboť se změnila situace“. Někteří autoři přesto chybně uvádějí, že se Šik stal prvním zahraničním expertem, který byl zván do Číny pravidelně. Nikde jsme ale nenašli vysvětlení jak a proč „se situace změnila“. Můžeme se jen dohadovat, že možná ani Šik neměl zájem příliš se v čínských reformách angažovat. Z jeho výroků je patrné, že měl o budoucnosti reforem v podmínkách přísné stranické kontroly určité pochybnosti.

 

Podobnými výhradami se netajil ani český ekonom Jiří Kosta[2], který se v roce 1981 zúčastnil cesty do Číny organizované pro skupinu českých disidentů zformovanou kolem periodika Listy. V rozhovoru pro časopis Týden v listopadu 2008 Jiří Kosta m.j. řekl: „Dokud tam bude vláda jedné partaje, nemůže se z toho nic kloudného vyvinout. Neexistuje totiž žádný kontrolní mechanismus. Už když jsem v Číně tehdy pobýval, hlídali nás na každém kroku. Není tam možnost veřejně artikulovat vlastní názory, možnost cestovat – Číňané nevědí, co se děje jinde ve světě. Byl jsem poradcem v jedné skupině Světové banky, tehdy se to otevřelo a bylo to velmi nadějné. Pozitiva původních reforem však narážejí na politické bariéry…“.[3]

 

Šik pravděpodobně už znovu do ČLR nejel a na rozdíl od Jiřího Kosty nenapsal ani příspěvek do sborníku Čína našima očima, který vyšel v nakladatelství Index v roce 1982.[4]  Přesto je jeho odkaz v Číně dodnes živý. Pokud se mi podařilo dohledat, byly do čínštiny přeloženy kromě článků následující knižní tituly, jejichž autorem je Ota Šik:  社会主义的计划和市场,1982 (Socialistické plánování a trh), 反马克思主义的经济改革理论(O nemarxistické teorii ekonomických reforem), 第三条道路：马克思列宁主义理论与现代工业社会,1982 (Třetí cesta: Marxleninská teorie a současná průmyslová společnost), 共产主义政权体系,1983 (Komunistický politický systém)，经济-利益-政治, 1983 (Ekonomika, prosperita, politika), 一种未来的经济体制,1989 (Ekonomický systém budoucnosti)、争取人道的经济民主, 1989 (Usilovat o humánní ekonomickou demokracii), 经济体制比较、理论、批评, 1993 (Ekonomické systémy. Srovnání, teorie, kritika).

 

Ještě v roce 2024 jsem v nabídce čínských antikvariátů našla tři z uvedených titulů: Ekonomika, prosperita, politika, Socialistické plánování a trh a Ekonomický systém budoucnosti. Všechny byly přeloženy z němčiny.

 

V září 1985, v době, kdy se čínská ekonomika ocitla na rozcestí mezi první a druhou fází ekonomických reforem a měla problémy s přehřátým trhem a inflací[5], zorganizovala Státní rada ČLR Konferenci na parníku Bashan 巴山轮会议, na kterou pozvala deset významných ekonomů: dva Američany, jednoho Japonce, Němce, Francouze, zástupce Světové banky a dva představitele Velké Británie. Východní Evropu zastupoval Alexander Bajt z Jugoslávie a Janos Kornai z Maďarska. Ten byl v Číně mimořádně populární díky své knize Teorie nedostatku, která vyšla v překladu z angličtiny a stala se bestselerem.

 

V příjemném prostředí luxusního parníku plujícího týden mezi dramatickými břehy Dlouhé řeky z Čchung-čchingu do Wu-chanu mohli pozvaní odborníci [6] v neformálních rozhovorech odpovídat čínským ekonomům na otázky spojené s transformací průmyslových podniků. Ota Šik pozván nebyl. W. Bruss se konference na parníku zúčastnil, ale ne jako Polák. Na seznamu hostů byl veden jako jeden ze dvou hostů z Velké Británie.

 

 

Ivana Bakešová, sinoložka a historička

 

[1] 东欧来风：奥塔·锡克 (Ota Šik. původem z východní Evropy.) In.: 中国改革数据库 1978-2018 (Databáze čínských reforem 1978-2018) Vyšlo v Pekingu u příležitosti 40. výročí zahájení ekonomických reforem.

[2] Mezinárodně uznávaný ekonom. Pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV. Po roce 1968 odešel do SRN, kde působil především na Goethe Universität ve Frankfurtu nad Mohanem.

[3] 1968. Klaus, jediný kritik marxismu. In: Týden č.45/2008,

[4] Do sborníku přispěli: Zdeněk Hejzlar – František Janouch -Adolf Müller – Jiří Pelikán - Michal Reimann - Jiří Kosta, - Karel Kovanda,  A.J. - Liehm a - Zdeněk Mlynář.

[5] První fáze, během které byly výrobní prostředky na venkově včetně půdy dány do „ekonomického pronájmu“ jednotlivým rodinám, byla velmi úspěšná. Čínští ekonomové se zde pohybovali v důvěrně známém prostředí. V relativně krátké době se podařilo zlepšit materiální podmínky života rolníků a zlepšit zásobování měst zemědělskými produkty. Druhá fáze, během které se reformy rozšířily do měst, narazila na problémy spojené s nezkušeností čínských ekonomů a s neznalostí mezinárodního prostředí.

[6] Konference na parníku se kromě uvedených účastnili James Tobin, Edwin R.Lim, Otmar Emminger,, Alexander Caimcross, Leroy P. Jones a Michel Albert.