Knižní tip: Vojtěch Chytil a sběratelství moderní čínské tušové malby v meziválečném Československu

Knižní tip: Vojtěch Chytil a sběratelství moderní čínské tušové malby v meziválečném Československu
22 / 7 / 2019 Ivana Bakešová

Národní Galerie v Praze v letošním roce vydala novou publikaci autorky Michaely Pejčochové, která představuje jednak unikátní sbírku moderního čínského malířství, která se nachází právě v Národní galerii v Praze, čtenář ale pozná také osobnost českého sběratele a malíře Vojtěcha Chytila, který se o vznik této sbírky zasloužil.

Vojtěch Chytil byl jedním z Čechů, kteří se v důsledku paradoxů 1. světové války ocitli v Číně. Země ho zaujala, našel zde uplatnění a svou prací přispěl k vzájemnému poznání a k první kulturní výměně mezi našimi dvěma zeměmi.

Vojtěch Chytil se narodil v roce 1896 v obci Kandia u Litovle. V šestnácti letech odešel do Prahy na Akademii výtvarných umění, ale záhy jeho studia přerušila válka. Narukoval na ruskou frontu, padl do zajetí, krátce bojoval v řadách armády, která se z rozhodnutí České národní rady stala součástí armády ruské, ale armádu nakonec opustil a vydal se na vlastní pěst na východ.

Podařilo se mu dostat do Japonska a posléze do Číny. Jako malíř se velmi dobře uvedl v cizineckých koncesích. Do Československa se nakrátko vrátil, aby dokončil studia, ale další roky trávil střídavě v Praze a v Pekingu. V Pekingu vstoupil do konzulárních služeb, ale více než úřadu se věnoval malbě a kontaktům v uměleckých kruzích. Pořádal výstavy a vyučoval západním malířským technikám.

Na rozdíl od většiny Evropanů, kteří se zajímali především o staré čínské umění, se Chytil soustředil na tvorbu moderních čínských malířů. Přivážel jejich díla do Evropy a prezentoval je nejen v Československu.

Autorka knihy Posel z Dálného východu Michaela Pejčochová podrobně popisuje jednotlivé výstavy, které Chytil organizoval. Ve svém díle zdůrazňuje, že díky Chytilovi se Československo stalo v období mezi světovými válkami jednou z prvních zemí, kde vznikaly sbírky moderního čínského malířství, a kde byla dobová čínská malba systematicky představována na výstavách a ve specializovaných publikacích.

Chytilova sbírka, která se dnes nachází v Národní galerii v Praze, je se svými téměř třemi sty inventárními čísly jednou z největších evropských sbírek tohoto druhu.

Vojtěch Chytil zemřel v roce 1936 ve věku 40 let. Poslední výstava z jeho sbírek na území Československa se konala ve Slaném v listopadu 1935. Nemocného Chytila na vernisáži zastoupil Ludvík Kuba, jeden z těch významných českých malířů, kteří se díky Vojtěchu Chytilovi seznámili s moderním čínským malířstvím a nechali se jím inspirovat.

Kniha je mimořádná nejen svým obsahem, ale i formou. Jsou to vlastně dvě knihy v jedné. Když rozevřeme pevnou plátěnou vazbu, která navozuje dojem tradiční čínské vazby, objeví se nám na pravé straně svazek 302 stran textu a na levé straně svazek barevných reprodukcí dvou set třiceti asijských uměleckých děl z někdejší Chytilovy sbírky. Zároveň zde nacházíme nečíslovanou přílohu tenkých žlutých listů obsahující fotokopie Chytilových dopisů přátelům a rodině a kopie dalších dokumentů vztahujících se k Chytilovu osobnímu životu.

Kromě jiných se dozvídáme zajímavé informace o malíři Wang Mengovi a malířce Sun Kche-wu, kterým Chytil umožnil studium na Akademii výtvarných umění v Praze. Autorce, Mgr. Michaele Pejčochové Ph.D., i všem, kdož se na vydání této mimořádné publikace podíleli, patří velký dík za zajímavé čtení i za estetický zážitek.

Knihu lze pořídit online například zde.

Ivana Bakešová, sinoložka