Kdo obeplul jako první zeměkouli?

Kdo obeplul jako první zeměkouli?
6 / 5 / 2021 Pavel Zvolánek

Školní učebnice většinou uvádějí, že první obeplul celou zeměkouli portugalský mořeplavec Ferdinand Magellan. Ve skutečnosti celou, téměř tři roky trvající objevitelskou pouť, dokončil Juan Sebastián Elcano, který převzal velení, když Magellan 27. dubna 1521 zahynul v šarvátce s domorodci u filipínského ostrova Mactan. Spolu s Elcanem se domů vrátilo i sedmnáct dalších námořníků. Všichni mohli hovořit o mimořádném štěstí, Elcano dokonce o dvojnásobném, neboť se během plavby zapletl do vzpoury a oprátce unikl jen proto, že Magellan potřeboval námořníka jeho kvalit.

Zatímco Magellanovy zásluhy zvěčnil kronikář výpravy Ital Antonio Pigafetta, Elcano žádný deník publikovat nestihl, na další cestě zemřel na kurděje, a tak prvenství zůstalo připsáno tomu, kdo stál v čele expedice na jejím počátku. Prestižní trůn má však ještě jednoho uchazeče. V době přející boření mýtů a vyrovnání se s minulostí jde o kandidáta více než vhodného, asijského otroka, kterého si po dobytí Melaky Magellan odvezl do Evropy.  

 

Melaka, ležící v dnešní Malajsii, se díky své strategické poloze stala od 13. století centrem obchodu mezi Indií a Čínou, bohatství jí přinášely zejména náklady koření, hedvábí a čaje zatížené šestiprocentním clem. V dobách největší slávy se v místním přístavu prý mluvilo čtyřiaosmdesáti jazyky a kotvilo zde až dva tisíce lodí. Dávno před příchodem globalizace tak Melaka byla skutečně globálním městem.

 

Rychle se rozvíjející region neunikl pozornosti Evropanů, vždyť podle dobového rčení „kdo byl pánem Melaky, držel pod krkem Benátky”. V září 1509 se v melackém přístavu objevilo pět portugalských lodí, ale teprve jejich následovníkům o dva roky později se podařilo město ovládnout. Alfonso de Albuquerque k tomu potřeboval osmnáctičlennou flotilu a posádku tisíce mužů. Potomci těchto koloniálních dobyvatelů žijí v Melace dodnes, v místě známém jako Medan Portugis.

 

Magellan následnou expanzi sledovat nemohl, v té době již směřoval do Evropy a společně s ním první míle z celosvětové plavby ukrojil také muž, kterého portugalský mořeplavec měl získat na den svatého Jindřicha a odtud má pocházet jeho jméno, které se dále vyskytuje v různých variantách jako Enrique, Henrique, Heinrich, Henry, v českém překladu také jako Jindřich z Melaky nebo Černý Jindřich. Na jeho rodiště aspirují hned tři země jihovýchodní Asie.

 

V roce 1997 překvapil malajsijský premiér Mahathir Mohamad, známý svým patriotismem, zasedání OSN prohlášením, že první muž, který obeplul zeměkouli, vzešel z jeho země. Na takto významném mezinárodním jevišti šlo o premiéru, ale již čtyřicet let před Mahathirovým vystoupením se v historické novele Haruna Aminurasshidy pohyboval Panglima Awang, který se po Magellanově smrti vrátil domů do Malajsie na palubě thajské lodě.

 

Podle Pigafetty Jindřich pocházel z indonéské Sumatry a filipínský historik Carlos Quirino zase uvádí, že jeho rodiště je nutné hledat v Carcaru na filipínském ostrově Cebu. Poslední verzi by napovídalo to, že poté, co Magellanova výprava dorazila do oblasti dnešních Filipín, Jindřich s překvapením seznal, že rozumí řeči tamních lidí. V takovém případě by byl zřejmě ze svého domova unesen piráty a prodán na trhu s otroky v Melace. Zdá se však, že Jindřich znal pouze jazyk vyšších vrstev a obchodníků, kteří používali malajštinu jako komunikační nástroj, společný jihovýchodní Asii.

 

Zatímco původ možného průkopníka zůstává zahalen tajemstvím, nepochybné je, že v roce 1513 byl již společně s Magellanem v Evropě a o šest let později se nacházel na palubě flotily, která měla nalézt západní cestu vedoucí k bájným ostrovům koření - Molukám. Magellana doprovázel jako otrok, ale na expedici se zhostil i úlohy tlumočníka a navigátora obzvláště užitečného v místech, která byla na mapě záměrně zobrazena nesprávně.

 

Podle sepsané závěti svého pána měl být propuštěn bez jakýkoliv závazků, poté si měl činit, jak se mu zlíbí a mělo mu být vyplaceno 10 000 maravedí, neboť jako křesťan se mohl modlit za Magellanovu duši. Tento testament a zejména jeho nedodržení později sehrál významnou úlohu v osudu celé výpravy.

 

Vnímavý kronikář Magellanovy expedice Pigafetta vzpomíná Jindřicha při přistání u filipínských břehů, kde výpravě pomohl svými jazykovými schopnostmi a zejména v dramatických okamžicích po Magellanově smrti, kdy zdánlivý spojenec, vládce Cebu Humabon, na jím pořádané hostině pobil část španělské posádky. Podle Pigafetty byl iniciátorem tohoto masakru Jindřich, neboť noví velitelé výpravy odmítli uznat Magellanovu závěť a dát mu svobodu, jak měl slíbeno.

 

Naopak po návratu do Španělska se Jindřich měl stát otrokem Magellanovy manželky. Sled následujících události popsal Pigafetta takto: „(Otrok) vystoupil na břeh a řekl křesťanskému králi (Humabonovi), že se chystáme velmi brzy odejít, ale že pokud bude následovat jeho rady, může získat lodě a veškeré naše zboží. Podle toho připravili spiknutí.“  

 

V následných zmatcích a chvatném odjezdu zbytku španělské expedice Jindřichovy stopy mizí. Pokud se mu podařilo vrátit do Melaky, vzdálené z Cebu vzdušnou čarou 2500 kilometrů, stal by se prvním, kdo obeplul zeměkouli a předstihl by tak Elcana i jeho druhy, kteří se jako jediní vrátili na poslední z původně pěti lodí Magallenovy výpravy. Místo ve školních učebnicích by tak právem náleželo Jindřichovi z Melaky.

 

Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii