Incident u Mostu Marca Pola a Xi‘anský incident

Incident u Mostu Marca Pola a Xi‘anský incident
7 / 7 / 2020 Ivana Bakešová

Před 83 lety, 7. července 1937, došlo nedaleko Mostu Marka Pola u Pekingu k incidentu, který je považovaný za začátek 2. čínsko-japonské války, nebo, chceme-li, za začátek 2. světové války na Dálném východě. A to i přesto, že japonská Kuantungská armáda obsadila tři čínské severovýchodní provincie už v září 1931 a v následujících letech se postupně přiblížila až do těsné blízkosti Pekingu. Čínská armáda ustupovala. Čankajškova kuomintangská (KMT) vláda koketovala s přijetím japonské vize „velké sféry asijské prosperity“ a za svůj hlavní úkol považovala definitivní zničení komunisty kontrolovaných revolučních základen.

Na začátku července 1937 uspořádala japonská armáda poblíž historického Mostu Marka Pola na jih od Pekingu manévry, během kterých údajně jeden japonský voják zmizel. Přestřelka, která se pod záminkou vypátrání ztraceného vojáka strhla, se ve světle pozdějších událostí jeví jako Japonskem úmyslně zinscenovaná záminka k zahájení totální války s Čínou. Magické datum 7. 7. 1937 jakoby k takové interpretaci přímo vyzývalo.

 

Skutečnost je jiná. V červenci 1937 nebyla japonská armáda na dlouhou válku připravená. Provokace jí měla pouze umožnit obsadit demilitarizovanou zónu na jih od Dlouhé zdi. Ti, kdož provokaci připravili, očekávali, že se čínská armáda, stejně jako mnohokrát před tím, přímému boji vyhne a nadiktované podmínky přijme.

 

Velitelství japonské armády podcenilo význam události, ke které došlo v Xi´anu v prosinci předcházejícího roku a která vstoupila do dějin pod názvem Xi´anský incident.

Z titulu vrchního velitele KMT armády rozkázal tehdy Čankajšek generálům Zhang Xueliangovi a Yang Huchengovi, kteří střežili oblast kolem města Xi´an, připravit konečnou ofenzivu proti nedaleké komunistické základně Shaan-Gan-Ning. Bylo to v době, kdy výzva KS Číny k zastavení bratrovražedné války a ke společnému boji proti vnějšímu nepříteli získávala na popularitě a oslovila mimo jiné i některé kuomintangské důstojníky.

 

Generálové Zhang a Yang odmítli rozkaz splnit a místo aby napadli komunisty spravovanou oblast, vyzvali svého vrchního velitele, aby uzavřel s komunisty příměří a soustředil ozbrojenou sílu proti Japoncům. Čankajšek přiletěl do Xi´anu sjednat pořádek, ale byl generály vlastní armády zatčen a obviněn z vlastizrady.

 

Bezprostředně po Čankajškově zatčení přiletěl z Moskvy do Xi´anu diplomat ve službách KS Číny Zhou Enlai a v intencích 7. sjezdu Kominterny, vyzývajícího k celosvětové jednotné frontě proti fašismu zprostředkoval dohodu mezi odbojnými generály a jejich vrchním velitelem. Výsledkem jednání, o jehož průběhu stále víme jen málo, protože ani jedna ze zúčastněných stran nemá velký zájem zpřístupnit všechny archivní dokumenty, byl podpis Dohody o jednotné protijaponské frontě mezi Kuomintangem a KS Číny.

 

Nepřátelství bylo formálně přerušeno a komunistické jednotky včleněny do KMT armády pod názvem 8. pochodová armáda a Nová 4. armáda. Dne 17. července 1937, tedy deset dní po provokaci u Mostu Marka Pola, Čankajšek ustavení jednotné fronty formálně potvrdil a vyzval národ, aby se se vší energií vrhl do boje proti japonské agresi. Provokace u Mostu Marka Pola, která měla být jen nevýznamným incidentem, se tak stala počátkem sice zatím stále ještě nevyhlášené, nicméně velmi urputné války.

 

Nejsme zvyklí dávat do souvislosti s Evropou události, které se odehrály daleko od břehů našeho kontinentu, a proto nám uniká, jak fatální vliv měl Xi´anský incident na průběh druhé světové války v Evropě. Japonsko mělo s fašistickým Německem uzavřený pakt o společném boji proti komunismu, jinými slovy proti SSSR, a plánovalo napadnout Sovětský svaz koordinovaně s Německem. Podmínkou bylo ukončení vojenských akcí v Číně. Tím, že byla po incidentu u Mostu Marca Pola japonská pozemní armáda vtažená do vleklé války s Čínou, rozhodl se japonský generální štáb odsunout vylodění v sovětském Přímoří na dobu, kdy Čína ztratí vůli bojovat nebo až německá armáda vstoupí do Moskvy.

 

Jak víme, ani jedna z těchto eventualit nenastala. Nepomohl ani nátlak německé diplomacie usilující o zprostředkování čínsko-japonského příměří, přičemž některé z těchto pokusů se odehrály i na našem území. Nemůžeme vědět, jak by se události vyvíjely, kdyby Čína přestala vzdorovat a umožnila Japonsku napadnout SSSR koordinovaně s Německem. Na druhé straně nemůžeme ani vědět, jak by se události vyvíjely, kdyby výzva Kominterny k vytvoření jednotné protifašistické fronty našla ohlas nejen v Číně, ale i v Evropě.

 

Vliv Xi´anského incidentu na průběh druhé světové války v Evropě bychom ale neměli podceňovat. Pravdu bezesporu měl tehdejší československý vyslanec v Tokiu, když již v lednu 1937 pochopil, že byl Xi´anský incident naplánován v Moskvě. Varována podpisem paktu proti Kominterně vyvinula Moskva aktivitu, která Čankajškovi znemožnila uzavřít s Japonskem příměří.

 

Ivana Bakešová, sinoložka a historička