Drogy, hvězdy, mrtvá těla: co jste nevěděli o filmu Apokalypsa, který se vrací do kin
Do kin se vrací digitálně restaurované mistrovské dílo režiséra Francise Forda Coppoly Apokalypsa (Apocalypse Now). Neméně fascinující je i vznik samotného filmu, popisujícího hrůzy a šílenství uvnitř válečného pekla. Natáčení ve filipínských exteriérech v polovině sedmdesátých let minulého století provázely problémy s herci, rozpočtem, přírodními živly, alei i drogami.
„Byli jsme v džungli, bylo nás příliš mnoho, měli jsme přístup k příliš velkému množství peněz, příliš velkému množství techniky a postupně jsme se zbláznili,“ svěřil se v roce 1979 režisér Coppola novinářům při premiéře na festivalu v Cannes, kde se poprvé v historii hrál ještě nedokončený film. Přesto si odtud Apokalypsa odnesla hlavní cenu (společně se snímkem Plechový bubínek).
Pro režiséra muselo jít o zadostiučinění, do projektu z vlastních peněz investoval 30 milionů dolarů, včetně záruky za dům a vinařství. V případě neúspěchu mu hrozil úplný bankrot. Během stresujícího natáčení Coppola dostal epileptický záchvat a třikrát vyhrožoval sebevraždou. Nebyl však jediným, na kom si Apokalypsa vybrala svou daň. Herec Dennis Hopper později vše přirovnal k peklu na zemi a pocitu, že je ve válce.
Předlohou k filmu se stala novela Josepha Conrada Srdce temnoty z roku 1899. Scénárista John Milius její děj přenesl z afrického Konga 19. století do prostředí vietnamské války, do které se sám chtěl zapojit, ale kvůli astmatu nebyl do armády přijat. Filmová adaptace sleduje kapitána Willarda (Martin Sheen), který má za úkol najít a zabít zmizelého amerického plukovníka Kurtze (Marlon Brando), jenž propadl šílenství a žije v domorodé vesnici, kde je uctíván jako polobůh. V názvu díla si autoři pohráli s heslem kalifornských hippies Nirwana Now a v souladu s odborovými předpisy ho umístili do jedné ze scén filmu, kde se objeví jako graffiti na průčelí domu.
Apokalypsu měl původně režírovat George Lucas, počítalo se s černobílým snímkem, natočeným s omezeným rozpočtem v Kalifornii. Přípravy se však dlouho vlekly a Lucas se nakonec pustil do realizace Hvězdných válek. V Apokalypse je mu však vzdána pocta prostřednictvím postavy plukovníka Lucase, hraného tehdy poměrně neznámým Harrisonem Fordem. Do režisérského křesla nakonec usedl Coppola, ozdobený úspěšnými snímky jako Kmotr nebo Rozhovor. Ještě ze studií se přátelil se všemi členy kapely The Doors, a tak se jejich hudba dostala i do jeho filmu.
Hned od počátku se Coppola potýkal s problémy s mnoha herci. Nejobtížnějším se stalo obsazení postavy Willarda. První volbou byl Steve McQueen, který roli nevzal, protože nechtěl natáčet v džungli. Nabídku postupně odmítli také Al Pacino, James Caan a Jack Nicholson. Harvey Keitel se zase nelíbil režisérovi, tak ho po šesti týdnech vyhodil a nahradil Martinem Sheenem, na něhož tím naložil obří břemeno.
Hned v úvodní scéně filmu se kapitán Willard v opilosti psychicky zhroutí, Sheen byl v tu chvíli skutečně opilý a rozbití ruky o zrcadlo bylo zcela reálné. Navzdory silnému krvácení a obavám štábu, že Coppolu napadne, Sheen trval na pokračování. V pozdějších rozhovorech přiznal, že bojoval s některými démony a intenzitou natáčení je ze sebe v jistém smyslu dostal. Manipulativní režisér se z něho snažil vymáčknout silný emocionální výkon a opakoval mu, že chce, aby všechno jeho zlo, násilí a nenávist vyšly najevo. Sheen během realizace filmu dostal infarkt, musel se plazit po silnici, aby našel pomoc, a dokonce mu bylo uděleno poslední pomazání. Emocionální i fyzický tlak byl na herce příliš silný, a tak si dal šestitýdenní pauzu pod záminkou, že má úpal.
Dennis Hopper, obsazený do role zfetovaného fotoreportéra, byl po celou dobu natáčení zásobován kokainem. Nebyl však jediným, kdo na place bral drogy. Celý štáb se snažil zbavit stresu prostřednictvím divokých večírků. Ani ty však nevymazaly nepříliš dobré vztahy mezi některými herci.
Marlon Brando, který předtím získal Oscara za roli v Coppolově Kmotrovi, Hopperem pohrdal a jejich společné scény se musely natáčet odděleně. Podle smlouvy měl Brando za čtyři týdny obdržet tři miliony dolarů, kontrakt mu zaručoval, že bude pracovat pouze ve všední dny a nejdéle do 17.30 hodin. Na Filipíny tato hvězda dorazila se silnou nadváhou, naprosto neodpovídající roli zdatného vojáka speciálních sil. Ve filmu se tak objevuje pouze ve stínech a siluetách. Brando se také vůbec nenaučil svůj text a na roli se nijak nepřipravoval, takže Coppola musel na týden přerušit produkci, aby si s ním mohl projít scénář. Po několika dnech se Brando objevil na place s oholenou hlavou a sdělil režisérovi, že si večer předtím konečně přečetl Srdce temnoty a rozhodl se ho hrát jako postavu z knihy.
Rekvizity z mrtvých těl
Scénárista John Milius chtěl Apokalypsu původně natáčet přímo ve Vietnamu, ještě v době, kdy tam probíhaly boje. Coppola tento nápad odmítl, a tak celý štáb zamířil na Filipíny, které společně s Thajskem v pozdějších letech poskytly exteriéry pro řadu filmů z vietnamské války. Prezident Ferdinand Marcos souhlasil s tím, že produkci zapůjčí potřebné vrtulníky a bitevní lodě. Letadla však filipínský diktátor nadále využíval i pro vlastní potřeby, a tak zatímco jeden den se jejich piloti podíleli na filmovém útoku na vietnamskou vesnici, jindy odletěli, aby se zúčastnili skutečných operací vedených proti místním komunistům.
Snímek se zrodil ještě před dobou počítačových efektů, a tak vše, co se dostalo na plátno, bylo reálné. Některé scény by mimo Filipíny vůbec nemohly vzniknout. Během jedné z nich domorodci mačetou zabijí vodního buvola. Vzhledem k tomu, že se natáčení neodehrávalo na území Spojených států, nebyl štáb stíhán za porušení amerických zákonů o týrání zvířat. Filmaři se však málem dostali do rozporu se zákony filipínskými, když jeden z místních hrobníků v zájmu autenticity tajně na natáčení přivezl skutečné lidské mrtvoly, které rozprostřel na place a rozvěsil po stromech. Štáb pak musel podstoupit výslechy na policii, která pátrala, odkud se tyto "rekvizity" vzaly.
Dva měsíce po zahájení prací zasáhl Filipíny tajfun Olga, který zničil většinu kulis, donutil produkci na osm týdnů přerušit práci a výrazně poznamenal rozpočet i natáčecí plán.
Na Filipínách však Apokalypsa zanechala i nečekaně pozitivní stopy. Část filmu vznikla na zapadlé pláži rybářského městečka Baler na ostrově Luzon. Tady se odehrává známá scéna, ve které se americký velitel snaží přesvědčit své vojáky, aby surfovali ve vlnách, přestože kolem nich padají granáty. Vše doprovází hanlivým komentářem na adresu nepřítele: „Charlie nesurfuje".
Kulisy představující vietnamskou vesničku vzaly za své, ale filmaři při odjezdu na místě zanechali surfařská prkna, kterých se chopili domorodci, a právě v Baleru založili surfařskou kulturu na Filipínách. Místu, kde se dnes prohánějí ve vlnách, se říká Charlie Point. Z Baleru se surfování rozšířilo i do dalších míst na Filipínách, jako je Surigao nebo La Union. Vyhledávaným turistickým cílem jsou dnes i vodopády Pagsanjan, ležící necelých sto kilometrů od Manily, kde se odehrává finále Apokalypsy.
Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii
Místa natáčení Apokalypsy
Název lokality Zeměpisná šířka Zeměpisná délka
Filipíny
Baler 15.734364 121.569183
Baler Bay 15.766303 121.572220
Iba 15.335858 119.972427
Metro Manila 14.532552 121.004326
Pagsanjan 14.262939 121.454895
Řeka Pagsanjan 14.260692 121.464973
Dominikánská republika
La Romana 18.432842 -68.970253
USA
Napa Valley 38.481018 -122.351227