Čísla v čínské kultuře aneb: „Ale já tam tu osmičku chci!“

Osm minut po osmé hodině večerní osmého dne osmého měsíce léta roku 2008 začaly Olympijské hry v Pekingu. V Číně je osmička šťastné číslo a lidé věří, že pokud je součástí vašeho data narození, přinese vám to štěstí. Mnoho Číňanů se tehdy snažilo „pořídit si“ olympijské dítě, a opravdu v roce 2008 byl zaznamenán vyšší počet novorozeňat. Letos je těmto olympijským dětem dvanáct let.

 

Ale proč právě osm? Ve „standardní čínštině“, rovněž lze méně správně říci, v „mandarínštině“, výslovnost slova osm (pa 八) zní podobně jako slovo (fa发) jež znamená „rozvoj, „růst“ či „prosperitu“. V roce 1992 měl kdosi zaplatit 640.000,- USD za poznávací značku automobilu nesoucí jedno jediné číslo 8! Rovněž se traduje příběh, že během on-line dražby čísla poznávací značky ve znění A8888, muž z Chang-čou musel ve své nabídce jít až na částku 140.000,- USD, aby ji získal. Osmička je žádaná pro telefonní čísla, adresy či čísla PIN!

 

Jak jsem zařizoval telefonní číslo

 

Vzpomínám si, když jsem – a je to už hodně dávno – mému čínskému šéfovi zařizoval telefonní číslo, jak nám, tedy mě jako tlumočníkovi a slečně za přepážkou, připravil horké chvíle. Původně krátká návštěva se protáhla na dlouhé – nikoli obchodní – jednání, které stejně nakonec skončilo plichtou. Vadou na kráse totiž byla přítomnost čtyřky u jediného volacího čísla, které bylo v nabídce, jež se zároveň mohlo pyšnit přítomností číslice osm.

 

„Proč?“ ptal jsem se tehdy nechápavě, a myslel si své o nárocích svých čínských zaměstnavatelů. „Protože,“ dostalo se mi od šéfa odpovědi, „výslovnost čísla „čtyři“ (s’ 四– ve čtvrtém klesavém tónu) je podobná slovu s významem „zemřít“ (s’ 死– v třetím klesavo-stoupavém tónu)! A kdo by takové číslo chtěl? Ještě že tam ta osmička je!,“ neslo se celou kanceláří. „No, mohly tam být ty osmičky dvě,“ připojila se šéfová, „to by aspoň bylo „dvojité štěstí“ (šuang-si 双喜), ale lepší něco než nic!“

 

Pověry ohledně čísla čtyři jdou tak daleko, že jej v mnoha případech nenajdete na tlačítkách výtahů, již ve zmíněných telefonních číslech, v adresách, na státních poznávacích značkách, a dokonce na některých produktech. Může se vám klidně stát, že když vyjedete výtahem do padesátého patra, ve skutečnosti budete v patře třicátém šestém, a to jenom proto, že z názvů pater byly eliminovány čtyřky.

 

Evropská třináctka

 

„Čtyřka“ má na Číňany stejný účinek jaký má „třináctka“ či „pátek třináctého“ na Evropany. Má to být způsobeno tím, že Jidáš měl být třináctým stolovníkem během Poslední večeře Páně, nebo skutečností, kterou nám připomněl Dan Brown ve svém románu Šifra Mistra Leonarda, kdy papež Kliment rozeslal po celé Evropě vojáky se zapečetěnými rozkazy, které měly být otevřeny současně ve stanoveném okamžiku – konkrétně v pátek 13. října 1307. Kliment tvrdil, že se mu zjevil sám Bůh a varoval ho, že templáři jsou kacíři, kteří se provinili rouhačskými skutky. V tento určený den bylo zajato bezpočet rytířů, kteří byli potom nemilosrdně mučeni a nakonec jako kacíři upáleni na hranici. Ozvěna této tragédie rezonuje v moderní kultuře dodnes – pátek třináctého je všeobecně považován za nešťastný den.

 

My máme svou třináctku, Číňané pak ještě čtrnáctku, která se mimo-jiné čte jako jao-s’ 一四, tedy s významem „mít něco se smrtí“.

 

Šílenství kolem čísel jsme mohli zažít i u nás před jedenadvaceti lety, přesně ve čtvrtek 9. 9. 1999, kdy radnice spíše připomínaly pásovou výrobnu než místo, kde si lidé slibují lásku a věrnost. Zvýšený zájem byl zaznamenán ještě v pátek 11. 11. 2011 v 11:00. Nedávná data jako čtvrtek 20. 2. 2020 či sobota 22. 2. 2020 ale vážný či zvýšený zájem u nás nevyvolala. Únorové dvojky v roce 2020 tak v České republice splakaly nad výdělkem.

 

Jak jsou na tom dvojky, tedy číslo dva, v čínském pojetí? Věří se, že dvojka, tedy „zdvojení“, „pár“ přináší přízeň nebes. Mnoho svátečních ozdob a dekorací je v párech. Jako příklad mohou posloužit páry čínských novoročních nápisů, či již zmíněné dvojité štěstí (šuang-si) během svatebních obřadů. Dvojka je tedy chápána jako číslo šťastné.

 

520 vs. 250

 

Číslo tři (san 三) zní podobně jako slovo „život“ (šeng 生), je tedy považováno jako číslo šťastné. Číslo pět (wu 五) je ambivalentní, má tu záležet na kontextu. Pět (wu) totiž zní podobně jako „zápor“ (wu 无). Šestka je číslem šťastným. Šest (liou 六) zní podobně jako „plynout“, „téci“ (liou 流). Zatímco v evropském pojetí jsou tři šestky znamením ďábla, znásobená šestka je pro Číňany dobrá. Známý idiom liou-liou-ta-šun 六六大顺s významem, že vše půjde jako po másle, je toho důkazem.

 

Sedmička je dvojaká. Zní jako „vzestup“, „začátek“ (čchi 起), nebo jako „vitální, živoucí energie, síla“ (čchi 气), slovo, které znají i laici ze slovního spojení čchi-kung 气功. Primárně ji ale spíš vnímají jako „zlost“, či „vztek“ (shodně čchi 气). Rovněž zní stejně jako „trápit“, „utlačovat“ či slovo „podvádět“ (čchi 欺).

 

Pokud vám někdo z Číny přes mobilní aplikaci pošle „520“, nemusíte hned propadat panice. Je to jen jiné vyjádření internetových výrostků, že vás mají rádi, doslova, že vás milují. 5: wu 五, 2: er 二, 0: ling 零 je používáno pro (wo aj ni 我爱你): „Miluji Tě“.

 

Měli byste ale zpozornět, pokud se vám na displeji objeví „250“ (er-paj-wu 二百五). Neznamená to nic jiného než že vám odesílatel sděluje, že jste „blb“.

 

Nápadník se ale může rozpovídat a může napsat: 520 1314. „Pět set dvacítce“ už rozumíme. Co s tím zbylým letopočtem 1314? 1: i 一, 3: san 三, 1: i 一, 4: s’ 四. V čínštině tedy一生一世 (i-šeng i-š’). Doslova: „jeden život, jeden svět“. Celé poselství se pak vykládá jako „Miluji Tě navždy“, tedy česky: „Navždy Tě miluji!“¨

 

Podstatné je myslet pozitivně, aby nevznikala sebenaplňující proroctví! Je vždy na nás, jak čísla vyložíme. Čínština totiž umožňuje u všech čísel, snad kromě čtyřky, vždy najít i ten „šťastný zvuk“ a význam, aby pohár našeho života byl vždy nejméně poloplný…

 

„88!“ (pa-pa 八八: „Byebye!“) Tedy česky: Pa pa!

 

Martin Kváča, sinolog a pedagog