Bali přivítalo svůj nový rok, zastavil se veškerý život včetně letiště

Jedinou výjimkou, které je v této době povolen pohyb venku, představující sanitky převážející do nemocnice těžké případy nebo rodičky. Na rozdíl od mnoha jiných kultur, Bali neoslavuje příchod nového roku ohňostroji a hlučnou zábavou. Místní lidé tento den tráví v klidu, vypínají elektřinu a zůstávají doma se svými rodinami. Prostřednictvím půstu, modliteb a meditací tak nacházejí  hlubší spojení s bohem. 

 

Většina Balijců vyznává náboženství Agama Hindu Dharma, náboženství hinduistické doktríny, nebo také agama tirtha, náboženství posvátných vod. Podle něho se svět nachází mezi dvěma opačnými silami dobra a zla, které se Balijci snaží udržet v rovnováze, aby nenastal chaos. Toho je možné dosáhnout dodržováním přísně rituálního chování, k němuž patří ceremonie, modlitby a přinášení obětin. Kořeny balijského hinduismu, sahající k indickému hinduismu a buddhismu, se mísí s animistickými tradicemi původních obyvatel ostrova, magií i s prvky tradičního života. Bohové a polobohové jsou zde uctíváni s buddhistickými hrdiny, původními zemědělskými božstvy i duchy předků. Zdejší lidé věří, že bohové jsou přítomni ve všech věcech. Odtud označení pro ostrov Bali, který také možná znáte pod přizviskem "ostrov bohů". Každá část přírody má vlastní sílu, která odráží moc bohů. Všude a ve všem mohou přebývat duchové, jejichž energie může být negativní, nebo pozitivní.

 

Zákazy provázející Nyepi zahrnují rozdělávání ohně, používání elektřiny, zdržení se jakékoliv formy fyzické aktivity mimo věcí věnovaných duchovní očistě a obnově, zákaz pohybu nebo cestování mimo domov, hýření a zábavy. Nad dodržováním těchto pravidel dohlíží několik tisíc místních hlídek, pacalang, které podléhají starostům jednotlivých vesnic. Kořeny Nyepi sahají do až do 1. století našeho letopočtu. Ponoření do úplného ticha mělo zmást zlé duchy, aby  se domnívali, že ostrov zůstal opuštěný, a přesunuli se do jiných míst. 

 

V dominantně muslimské Indonésii, která právě zahajuje postní měsíc ramadan, představuje Bali malý ostrůvek hinduismu. Nyepi se však dotýká i příslušníků jiného vyznání či turistů, kteří zůstávají v hotelech nebo ve svých vilách. Uzavřeny jsou všechny pláže i místní atrakce. Ubytovací zařízení se zpravidla snaží vyjít svým hostům vstříc a nechávají v provozu bazény nebo posilovny a internetové připojení. Každý se tak může rozhodnout, zda tento den stráví jako místní obyvatelé a zda se odstřihne od moderních technologií. K dokonalému odpojení se od okolního světa přispívá i uzavření mezinárodního letiště Ngurah Rai, které je tak jediným na světě, jež z náboženských důvodů zastaví provoz.

 

Ve 210 denním balijském kalendáři Nyepi připadá na den následující po novoluní 10. lunárního měsíce, což letos připadlo na pondělí 11. března, kdy Bali umlklo na 24 hodin až do úterního rána. Jeden celý rok balijského kalendáře se skládá z měsíců a 35 dní, které tvoří kompletní cyklus jednoho novoluní a jednoho úplňku (Purnama). Letos Bali vstoupí do roku 1946. 

 

Neméně zajímavé jsou však i dny, které Nyepi předcházejí a které po něm následují. Samotný začátek nového roku slaví balijští hinduisté po dobu šesti dnů. Den před Nyepi je úplným opakem klidného mlčenlivého následujícího dne. Místní muži a chlapci procházejí ostrovem s obřími až několik metrů vysokými podobiznami příšer zvanými ogoh ogoh, které představují zlé duchy. Na křižovatkách silnic se s nimi třikrát otáčejí, aby temné síly zmátli. Výroba těchto monster z papírové hmoty a bambusu trvá několik měsíců a po skončení průvodu jsou spáleny na hřbitovech, nebo zůstávají vystaveny či si je odvážejí muzea nebo sběratelé. Procesí doprovází hlasitá hudba vydávaná zvony, klaksony, bubny nebo gamelanem, která má hlukem z Bali vyhnat zlé síly. 

 

Druhý den se život a společenská aktivita na Bali velice rychle vrátí. Rodiny a přátelé se po 24 hodinách strávených doma setkávají, aby si navzájem odpustili. Poměrně známým obřadem připadajícím na tento den je  Omed-omedan neboli "Rituál líbání", který se odehrává ve vesnici Sesetan, kde se nesezdaní lidé spojují do dvojic a v rámci oslavy se musí políbit. Svátek má kořeny již v 17. století a přestál pokusy o zákaz ze strany nizozemských koloniálních úřadů i v 80. letech minulého století.

 

Pavel Zvolánek, publicista a průvodce v jihovýchodní Asii