Jak asijští ekonomičtí obři sledují návrat prezidenta Trumpa?

Japonští lídři a celá třetí největší ekonomika světa se připravují na potenciální otřesy. Přední deník Japan Times označuje Trumpův „rozvratný styl” za velkou výzvu pro jeho spojence. Střídavě oblačné zkušenosti s americko-japonskou aliancí za Trumpova prvního prezidenství sice mohou napovědět, hodně však bude záležet na složení nového Trumpova týmu. Hlavní změnou je, že Trump od roku 2020, kdy se jeho přední spolupracovníci obrátili proti němu, nadřazuje osobní loajalitu nad odbornou kompetenci. A to může být reálný problém.

 

V Tokiu dále panují obavy, že se Trump v zahraniční politice vrátí k „transakčnímu přístupu“ a bude požadovat zvýšené finanční příspěvky pro americké jednotky umístěné v Japonsku. Jeho "transakčním" přístupem se rozumí prosazování dohod, které Trump považuje za výhodné pro Spojené státy a současně mu zlepšují osobní image. Znamená to pragmatický přístup bez zbytečné ideologie.

 

Japonsko prošlo za prezidenta Bidena významnými změnami, rekordně navýšilo výdaje na obranu a historicky proměnilo celou bezpečnostní politiku. Po prohře vládnoucího bloku ve všeobecných volbách minulý měsíc ale čelí domácí politické nejistotě, která může slibované zvýšení obranného rozpočtu zkomplikovat. Nový premiér Šigeru Išiba prosazuje vyváženější spojenectví s USA a větší japonský dohled nad americkými vojenskými základnami v Japonsku. Navíc se ozývají hlasy, že „žádat Japonsko, aby udělalo víc“, se stalo v americko-japonských vztazích nedobrou tradicí.

 

To vše může japonsko-americké vztahy hned na začátku Trumpova druhého mandátu přiostřit. Větší dopad na vztahy obou zemí však bude mít politický osud premiéra Išiby po 11. listopadu, kdy se uchází o znovuzvolení na zvláštním zasedání parlamentu.

 

Indie, pátá největší ekonomika světa, má v čele již třetí funkční období silného premiéra Naréndru Módího, kterému prezident Trump opakovaně vyjádřil respekt. Oba politici si projevovali vzájemné sympatie i během státních návštěv, jako byly texaská akce „Howdy Modi!" v roce 2019 nebo vítání „Namaste Trump" v Ahmadábádu o rok později.

 

Trump minulý týden velmi takticky pozdravil hinduistické voliče během Svátku světel Díválí a slíbil, že „budeme chránit hinduistické Američany před protináboženskou agendou radikální levice. Budeme bojovat za vaši svobodu. Za mé vlády také posílíme naše skvělé partnerství s Indií a mým dobrým přítelem, premiérem Módím," řekl Trump. Obdiv k Indii a premiérovi Módímu vyjádřil také v dlouhém příspěvku na platformě X.

 

I premiér Módí pogratuloval „příteli" Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách přes síť X s tím, že se těší na „obnovení spolupráce s cílem dále posílit komplexní globální a strategické partnerství mezi Indií a USA“.

 

Na druhé straně je velmi pravděpodobné, že nová Trumpova administrativa bude tlačit Indii ke snížení cel a úpravě exportní politiky. Minulý měsíc Trump tvrdil, že Nové Dillí uvaluje na zahraniční zboží jedny z nejvyšších cel a slíbil, že pokud vyhraje, zavede reciproční daň.

 

Trumpova rétorika k Indii vystihuje jeho „transakční přístup“ a věčné balancování mezi silným nátlakem a vstřícnými projevy přátelství: „Asi nejdůležitějším prvkem mého plánu, jak učinit Ameriku opět mimořádně bohatou, je reciprocita," řekl Trump a obvinil Indii, že je „největším generátorem" cel a vzal si za příklad dovozní cla na motocykly Harley Davidson, stejně jako za prvního prezidenství.

 

Aby pak zmírnil tlak, zasypal Módího chválou: „S Indií máme skvělé vztahy. Stalo se. A zejména lídr Módí. Je to skvělý lídr. Skvělý muž. Opravdu je to skvělý muž. Dal to dohromady. Odvedl skvělou práci.".

 

Bloomberg předpověděl, že pokud Trump dodrží svůj slib uvalit 60% clo na čínské výrobky a 20% clo na ostatní, bude to mít jen malý dopad na indickou ekonomiku. Pokles HDP asi o 0,1 % do roku 2028 by byl spíše důsledkem globální a indické obchodní recese. Nové Dillí by však mohlo zasáhnout Trumpovo navýšení výrobních dotací.

 

Vízum H-1B

Důležitým problémem indických občanů, stěhujících se za prací do USA, je nepřistěhovalecké vízum H1-B s kvótou 85 tisíc. Umožňuje společnostem se sídlem v USA zaměstnávat zahraniční pracovníky do speciálních pozic ve vědě, technologiích, inženýrství, matematice a IT. Také umožňuje indickým společnostem, včetně Tata Consultancy Services (TCS), Infosys, HCL Technologies a Wipro vysílat své zaměstnance do USA.

 

V minulosti Trump popsal víza H-1B jako „velmi špatná" a „nespravedlivá" vůči americkým zaměstnancům, a tak existuje možnost revidování tohoto typu víz.

 

Obranná spolupráce a bezpečnost

Trumpovy postoje k Číně i k boji proti terorismu se mohou v mnohém shodovat s přístupem Indie, což umožní další prohloubení obranné spolupráce, jejímž vyjádřením byla už za Trumpova minulého prezidentství aliance QUAD mezi USA, Indií, Japonskem a Austrálií, pokoušející se brzdit rostoucí čínský vliv v indo-pacifickém regionu.

V příspěvku k hinduistickým voličům Trump odsoudil i „útoky na menšiny" v převážně islámském Bangladéši, kde hinduistické a křesťanské menšiny údajně za nepokojů čelily násilí. „Za mého dohledu by se to nikdy nestalo. Kamala a Joe ignorovali hinduisty po celém světě a v Americe," řekl.

 

Dalším rušivým prvkem ve vztazích s Indií je indické potlačování sikhského i separatistického hnutí v Severní Americe, které již vedlo ke konfliktům s USA, ale zejména s Kanadou. Indie nedávno také uzavřela dohodu s Čínou o sporných územích v Ladaku, která dál zmírňuje indicko-čínské napětí. Nejvyšší představitelé Indie a Číny si na to po dlouhých letech podali ruku na summitu BRICS, který uspořádal ruský prezident Putin. Vše výše uvedené ukazuje, že Indie bude i s Trumpem v čele USA dál hrát svou hru „na všechny strany“.

 

A tím se dostáváme k druhé největší ekonomice světa, Číně. Ta vyjádřila ústy mluvčí Ministerstva zahraničí Mao Ning na dotaz k Trumpovu zvolení naději, že by „obě mocnosti mohly spolupracovat“. Prohlásila, že „čínská politika vůči USA zůstane konzistentní a bude se i nadále zabývat čínsko-americkými vztahy, založenými na principech vzájemného respektu, mírového soužití a oboustranně výhodné spolupráce".

 

Podobně se v hlavním čínském deníku China Dialy vyjádřil i Ni Feng, ředitel Institutu amerických studií Čínské akademie sociálních věd, podle kterého by návrat Trumpa neměl vést k nové celní válce. I když zvýšení cel je nepochybně na pořadu dne.

 

V China Dialy se objevila celá řada smířlivých příspěvků, nabádajících k hledání vzájemné odpovědnosti v globální ekonomice a bezpečnosti a k akceptování přirozených rozdílů obou největších ekonomik světa. Vypíchnuta byla i tchajwanská otázka, nejdůležitější a nejcitlivější červená linie čínsko-amerických vztahů, která by nikdy neměla být překročena. Bidenova administrativa se k tomu opakovaně zavázala, ani u druhé Trumpovy administrativy není důvod očekávat její překračování.

 

Drsná americká volební kampaň letos politiku vůči Číně až na pár rutinních výpadů nezmiňovala. Důležitější byly ilegální imigrace, ekonomika, potraty, daně či rusko-ukrajinské a izraelsko-palestinské konflikty. To, že Čína hrála v předvolební rétorice druhotnou kartu, je pozitivní. Je totiž v zájmu všech, aby nedocházelo k dalšímu zhoršování situace, a to právě překračováním různých vzájemných „červených linií". Ostatně, je zde dost předmětů k smysluplné spolupráci. Třeba boj proti drogám, terorismu či rizikům umělé inteligence.

 

Vít Vojta, sinolog a právník

 

Úvodní foto: Library of Congress