Hluboká nad Vltavou navázala partnerství s indonéskou Yogyakartou

Hluboká nad Vltavou navázala partnerství s indonéskou Yogyakartou
5 / 7 / 2024 Pavel Zvolánek

Především v oblasti cestovního ruchu, kultury, rozvoje malých a středních podniků, vzdělávání mládeže, udržitelného zemědělství a agroturistiky se Hluboká nad Vltavou chystá spolupracovat s indonéskou Yogyakartou. Starosta jihočeského města a senátor Tomáš Jirsa a jeho indonéský partner Singgih Raharjo již v květnu podepsali v Yogyakartě smlouvu potvrzující záměr vzájemné kooperace. Zapojili se tak do celosvětového trendu, kdy obdobná partnerství již nevznikají pouze mezi jednotlivými zeměmi, ale i mezi samotnými městy či regiony a otevírají tak dveře i pro další příležitosti.

Čtvrtá nejlidnatější země světa Indonésie s více než pětiprocentním růstem HDP se v poslední době dostává stále častěji do hledáčku českých podnikatelů, kteří na dynamicky se rozvíjejícím trhu nacházejí rozmanité příležitosti. „České společnosti jako Petrof nebo Linet zde zahajují výrobu klavírů a nemocničních lůžek, Škoda Transportation usiluje o dodávku autobusů. To je velký potenciál nejen k velkému byznysu, ale také k vytváření velkých přátelství a projektů na nižší než celostátní úrovni,“ řekl Tomáš Jirsa. Prvotní impuls k projektu sesterských měst vzešel z účasti indonéské velvyslankyně  Kenssy Dwi Ekaningsihové  na hlubockém festivalu Voda, moře, oceány, kde se seznámila s organizátorem akce Jindřichem Soukalem, který dlouhodobě provozuje potápěčský resort na Bali.

 

Tradice vzájemných česko-indonéských kontaktů je až překvapivě bohatá a sahá do 14.století, kdy do Asie doputoval český mnich bratr Oldřich z Furlánska. Podrobně historii vzájemného poznání mapuje putovní výstava Češi v Indonésii, kterou po podepsání deklarace o spolupráci mezi Hlubokou a Yogyakartou otevřeli zástupci obou měst.

 

Na vernisáž poté navázaly tři workshopy, které podrobněji zkoumaly možnosti vzájemné kooperace. První projekty by se měly rozběhnout již letos. „Jako pilotní z nich navážeme partnerství s organizací Jogja Creative Community a jejich festivalem dokumentárních filmů a naším festivalem Voda, moře, oceány,“ uvedla garantka kulturní sekce za jihočeskou stranu Veronika Láchová.

 

Možnou inspiraci poskytla  Jihočechům i Yogyakarta „Může to být například systém vertikálního pěstování zeleniny v městských uličkách nebo sofistikovaná produkce potravin za účelem komunitní potravinové soběstačnosti v této provincii,“ uvedla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.

 

Půlmilionová Yogyakarta patří k nejhezčím městům 280 milionové Indonésie. K její tváři neodmyslitelně patří batikové dílničky, klasické tance, stínové divadlo, gamelanový orchestr i pouliční zpěváci na ulici Malioboro. Bohatou tradici zdejšího umění podtrhuje stovka festivalů, které se zde konají.  Za zásluhy na vzniku samostatné Indonésie má Yogyakarta status zvláštního regionu a zdejší sultán Hamengkubuwono X. je doživotním guvernérem. Sultánský palác, kraton, je městem ve městě, působí zde více než tisícovka služebníků, abdidalemů, jejichž úkolem je chránit hodnoty javánské kultury a udržovat harmonický a neměnný řád v čele se sultánem.

 

Neméně zajímavé je i blízké okolí města, kde se nacházejí historické klenoty jako největší buddhistická stavba na světě Borobudur i druhý největší hinduistický komplex Prambanan. Obě stavby jsou zařazeny na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. K návštěvě těchto památek by mohly v dohledné době lákat i informační cedule u turistických cílů v Jihočeském kraji.

 

Pavel Zvolánek, novinář a cestovatel