Depresivní podzim mezinárodní ekonomiky čeká na brzký slunovrat

Nejen česká, ale i čínská ekonomika zápasí s veřejnými rozpočty, o čemž svědčí i náhlé rozhodnutí o snížení vratky DPH při exportu keramiky, skla (z 13 na 9 %) a nezpracovaného surového hliníku (z 13 % se vrací 0), učinné od 1. prosince 2024, oznámené ale jen s dvoutýdenním předstihem.  

 

Obtíže Pekingu se stimulací domácí spotřeby a rostoucí obavy z obchodní války stahují akcie spojené s čínským trhem dolů. Akcie Volkswagenu spadly letos v Číně už o 27 % a tržby německého giganta na největším automobilovém trhu klesly ve třetím čtvrtletí o 15 %. Dokonce i prognózu pro rok 2024 musel dřív tak přesný Volkswagen dvakrát snižovat a poprvé se chystá uzavřít německý závod, což si tradičně silné německé odbory rozhodně nenechají líbit.

 

Protože čínská stimulační opatření za současné stagnace realitního trhu a oslabování burzy působila pokaždé jen krátkodobě, byla sada opatření z konce letošního září mimořádná a největší snad za celou dekádu. Zahrnula řadu pobídek včetně snižování úrokových sazeb, do trhu napumpovala 80 miliard čínských jüanů a předseda Si Ťin-pching vedl 26. září symbolicky schůzi stranických lídrů k posílení fiskální a měnové politiky a k oživení realitního trhu. Svým osobním angažmá dodává tématu váhu.

 

Malí čínští investoři, nejčastěji běžní občané a důchodci, jednorázové oživení čínské burzy a zhodnocení akcií před 1. říjnem uvítali s humorem jako „dárek ke svátku Založení ČLR“. I akcie Volkswagenu poskočily o 9 %, čínský jüan posílil vůči dolaru na více než roční maximum a burza srovnala ztráty. Paralelním cílem bylo také získat nazpět investory z amerického trhu.

 

Nárazová stimulace ekonomiky však nebývá efektivní, a tak Stálý výbor čínského parlamentu schválil na začátku listopadu další navýšení pětiletého stropu pro regionální vlády 34 čínských správních oblastí na gigantických 10 trilionů jüanů (1,4 trilionů USD) k financování „skrytého“ zadlužení regionů, trpícího i vysokými úroky. Experti banky Nomura odhadli, že tento krok ušetří regionům na úrocích až 300 miliard jüanů ročně.

 

Hned po vítězství Donalda Trumpa se čekal další „uklidňující“ stimulační balík, ale čínská vláda se zjevně rozhodla vyčkat na formulaci nové americké obchodní politiky. Podle analytiků JPMorgan hrozí, že 60 % cla na čínské zboží, slibovaná prezidentem Trumpem, by mohla snížit růst čínského HDP až o 1,3 %, v důsledku čehož JPMorgan korigoval odhad růstu čínského HDP na rok 2025 z 4,6 na 3,9 %.

 

Právě obavy z Trumpova zvyšování cel ovlivňují ceny akcií. A také Evropská unie uvalila na čínská elektrická vozidla až 45 % cla, na což Peking reagoval odvetným clem na evropskou, ale především francouzskou brandy. Akcie francouzského výrobce lihovin Pernod Ricarda pak klesly o 15 % a jeho čínské tržby ve třetím čtvrtletí spadly až o 26 %. To jsou přímé důsledky malé celní války, která pokud se skutečně rozpoutá v globálním rozsahu, může mít opravdu zásadní ekonomické oběti na všech frontách.

 

Obávají se i čínští výrobci polovodičů a ve spěchu dovážejí výrobní zařízení, než Američané přitvrdí. Ovšem restrikce zasáhnou celý sektor a také japonský výrobce čipů Tokyo Electron očekává pokles tržeb až o 40 %. O 12 % šla dolů i nizozemská společnost ASML, jediný světový výrobce fotolitografických zařízení k výrobě čipů.

 

Ztráty zaznamenává i sektor luxusu. Japonská kosmetika Shiseido šlo dolů o 19 % a v listopadu oznámila letošní pokles čistého zisku až o 72 %. Dokonce i věhlasnému LVMH (Louis Vuitton, Moet, Hennessy), jedné z nejhodnotnějších firem světa, ve 3. čtvrtletí poprvé od pandemie klesly tržby. Společnost vnímá spotřebitelskou důvěru v Číně jako nejnižší od Covidu.

 

Čínští spotřebitelé totiž stále spíše šetří, říjnový růst maloobchodních tržeb o jednotky procent ovlivnila vedle vládních stimulů zejména prodejní kampaň Dne nezadaných (11.11.), kterou internetový čínský gigant Alibaba spustil již na začátku října.

 

Ztrácely i společnosti, konkurující státem podporovaným čínským firmám. Provozní ztráta korejské ocelářské společnosti POSCO v Číně se ve 3. čtvrtletí přehoupla přes 20 milionů dolarů, a tak vidí jihokorejský ocelář svou budoucnost spíše v Indii, která udrží růst HDP o 7 %, i když byl 2. a 3. kvartál slabší.

 

Ovšem i Indie je v nejistotě ekonomicko-politického skandálu Gautama Adaniho, jednoho z nejbohatších lidí světa a blízkého spojence a sponzora premiéra Módího. Adani byl v USA obviněn z korupce, manipulací na burze a účetních podvodů. Opoziční strany vedené zejména Raulem Gándhím volají po jeho zatčení a obviňují Módího z jeho protežování doma i v zahraničí.

 

Zejména Adaniho dodávky elektřiny do Bangladéše jsou trnem v oku opozici obou zemí. Adani nemá dobrou pověst ani v Keni nebo v Austrálii. Je však považován za přítele prezidenta Trumpa, kterému slíbil až 10 miliard dolarů investic do americké energetiky, takže se čeká, jak se k tomu postaví Trump a jeho nové vedení.

 

Další potíží Indie je děsivá smogová situace na severu země. Nečekaně sblížila indické a pákistánské rivaly, když toxickým smogem přidušená pákistánská provincie Paňdžáb se 127 miliony obyvatel vyzvala Indii k přeshraniční spolupráci a zahájení „klimatické diplomacie“. Poté, co pandžábské centrum Láhaur, jen 25 kilometrů od indických hranic, zaznamenalo nejtěžší smog v historii, se k nim připojil i pakistánský ministr životního prostředí. Ekologické problémy neradno podceňovat, vždyť i naši Sametovou revoluci odstartovaly protesty v dusících se severních Čechách.

 

Pakistánský Láhaur si s indickým Dillí často vyměňuje pozici nejznečištěnějšího města světa – Dillí dosáhlo před pár dny indexu znečištění ovzduší (AQI) 488 na stupnici do 500, částečně i pro nedodržení zákazu ohňostrojů při oslavě hinduistického svátku světel Díválí. Znečištění ohrožuje v oblasti stamiliony lidí zvýšeným rizikem rakoviny plic, mrtvice, srdečních a dalších chorob.

 

Vzduch se emisemi z pálení zbytků plodin, průmyslu a dopravy každou zimu pravidelně zhoršuje, protože chladnější a sušší vzduch znečištění spíše zadrží, než by je odváděl pryč, jako to dělá teplý vzduch. Takže se v zimě za smogu tradičně prostě čeká, až se oteplí, ovšem letošní mimořádná toxicita varuje.

 

Indie také oslaví příští rok 75 let diplomatických vztahů s Čínou. Nedávné setkání premiéra Nárendry Módího a prezidenta Si Ťin-pchinga v Kazani bylo označeno za úspěšné a restart čínsko-indických vztahů je v zájmu obou zemí a celého globálního Jihu. Podobně se při následné schůzce vyjádřili i oba ministři zahraničí.

 

Návrat prezidenta Trumpa a řada mezinárodních krizí se široce diskutují, což spolu s nečekanými paradoxy poskytuje i příležitosti k černému humoru. Vždyť clo na čínské zboží přinese vedle změn pasivní americké bilance i nezamýšlené důsledky, včetně zvýšení cen americkým spotřebitelům a potíže americkým firmám, závislým na čínské výrobě. A prvním zasaženým možná nebude nikdo jiný, než globální „snobská“ značka Apple, doporučovaná i českými politiky.

 

Apple sice přesouvá montáž některých výrobků do Indie a Vietnamu, ale 90 % jeho výroby se stále montuje v Číně. Když pak v Číně složené iPhony, iMacy, iPady a iWatche vstoupí na americký trh, 60 % cla nebudou platit smluvní výrobci se sídlem v Číně jako Foxconn, Luxshare Precision a Goertek. Uhradí je samotný Apple, což mu ale může dramaticky zvýšit náklady. Pro veřejně obchodovanou společnost to není dobrá zpráva.

 

I informace o finálním týmu Donalda Trumpa, vybíraného podle osobních sympatií, popularity v amerických médiích, ale především podle loajality bývají komentovány s černým humorem. Černou anekdotou bývá vystihována i absurdita proměn světa, kde „Němci obchodují, zatímco Židé válčí“.

 

V těžkém čase hospodářské krize, dlouhých válek a klimatických katastrof je ale namístě si spíš připomenout skoro pět století starou zkušenost historika a kazatele Thomase Fullera, že totiž „největší temnota bývá před úsvitem“. Tak nezbývá, než si v tomto depresivním ekonomickém podzimu přát brzký slunovrat!

 

Vít Vojta, sinolog a etnolog

 

Titulní fotografie: Unsplash, Dewang Gupta