Asijská fúze ve Smetanově domě v Litomyšli
V elegantním secesním divadle uprostřed zeleného parku malebné Litomyšle, pouhou minutu od rušného silničního tahu mezi Prahou a Olomoucí, najdete restauraci Smetanův dům s asijskou nabídkou. Moderní kuchyně se tu opírá hlavně o vietnamské a japonské inspirace, inovativní je však i v běžných jídlech. Jistě z úcty ke slavnému rodáku Bedřichovi a jeho sládkovské rodině se tu točí dobré pivo. Co dalšího ve Smetanově domě najdete?
Vedle své krásy je město Litomyšl navíc ještě dopravním uzlem na trasách z Prahy a Hradce do Olomouce a Brna. Stačí ovšem sjet z hlavní tepny Kapitána Jaroše jen pár set metrů a za minutu jste u říčky Loučná vedle Smetanova domu, kde nebývá problém najít místo k zaparkování. Stejnojmenná restaurace Smetanův dům našla ve zvýšeném přízemí secesního divadla důstojný azyl, dominuje jí zdobný výčep, stylový dřevěný nábytek s obložením a v teplých dnech potěší útulná venkovní zahrádka.
Rukopis kuchyně je rozmáchlý od české klasiky v denním menu přes vietnamská a japonská jídla až třeba k syrové rybě v poke bowl nebo k čínskému kung-pao. Personál, pokud právě nečelí návalu hostů, je příjemný a pozorný a určitě je to místo, kde se můžete cítit dobře. Od pondělí do pátku tu mívají i trojici jídel chutného poledního menu ve velmi dostupné ceně. I stálá nabídka je poměrně bohatá, s dary moře, saláty, steaky, drůbeží a rýžovými nudlemi či batátovými hranolky.
Jen překvapí, že se tu prakticky nenabízí bezmasá, vegetariánská jídla, kterých má vietnamská i japonská kuchyně v nabídce přece přehršel. Salátový poke bowl je tu nikoliv z tuňáka a chobotnice, ale pro zjednodušení z lososa a krevet českého standardu, ale stále je to velmi chutné jídlo. Na koncepční problém lze narazit u hlavní polévky stálé nabídky z pečené dýně, která je už příjemně dochucená a dosolená, ale kuchař pak do ní, nejspíše povinně podle jídelního lístku, ještě přidá poctivou dávku sýra feta, čímž ji ve výsledku přesolí. Takže si při objednávce řekněte
„jen o úplně malou špetku" sýra feta.
Více nezvládnutý byl bůček (presovaný vepřový bok), veliký tahák východoasijské kuchyně, kde si s ním hrají vařením v páře nebo jej dochucují za velmi pomalého dušení, aby se nakonec zbavil nepříjemné masnoty, ale stále ještě držel pohromadě a byl tak měkký, že lze nakrájet i jídelními hůlkami. Tady se však kůže bůčku „v české troubě" spekla na nerozbitnou skořápku, pod kterou bylo skoro tekoucí sádlo, což k jídlu určitě nelákalo. Celkově však jídelnímu lístku dominují většinou povedené inovace.
Bohatý je i vinný lístek s množstvím moravských a výběrem italských a francouzských vín. Za zvážení jistě stojí přidání vín z mělnické podoblasti, která Bedřich Smetana pil nejvíce a která dnes dosahují velmi dobrých ročníků. Co je však nezbytné, je pozorná kontrola pravopisu anglického vinného lístku a přehmatů, jakým je zaměňování českého šumivého vína za „Champagne”.
Zastávku ve Smetanově domě v Litomyšli si však rozhodně naplánujte, zklamáni určitě nebudete. Je tu pěkně.
Vít Vojta, sinolog, someliér a autor food blogu Asiaskop