Volby na kambodžský způsob: vítěz získal 96 % hlasů a na vládu připravuje děti
Nedělní volby v Kambodži se ani nemusely konat. O vítězi a jeho zastoupení v parlamentu bylo rozhodnuto dopředu, stala se jím opět Kambodžská lidová strana (CPP) premiéra Hun Sena, tentokrát s předběžně s 96 %. Jediný reálný opoziční soupeř byl z hlasování vyřazen, a tak se hrálo pouze o zachování dojmu volební legitimity. Ani v tomto směru však mocenská klika nic neponechala náhodě a snažila se zajistit dostatečnou účast, výzvy k bojkotu hlasování byly nezákonné a za poškození hlasovacího lístku hrozila pokuta 5 000 amerických dolarů.
Přesto tyto volby nejsou zcela bezvýznamné. Mnohem podstatnější však může být to, co se odehraje až po nich, kdy by mohlo dojít k dlouho připravovanému předání moci do rukou premiérova nejstaršího syna Hun Maneta. Generační výměna se má týkat i dalších veteránů kambodžského režimu, kteří se také chystají uvolnit místa svým dětem. Od takto ustanoveného režimu se očekává, že namísto vnitrostátních represí se bude snažit světu představit spíše kompetentní technokratickou tvář. Pro kambodžskou opozici by se tím otevřela šance na návrat do hry, z níž byla v posledních letech bezskrupulózně vyšachována.
Od roku 1985 vládne v Kambodži letos jedenasedmdesátiletý premiér Hun Sen, bývalý funkcionář Rudých Khmerů, který před pádem Pol Potova režimu přeběhl do Vietnamu, čímž se vyhnul vyřizování účtů mezi špičkami režimu vražedných polí a zajistil si krytí pro vlastní zářivou budoucnost. Během následujících čtyřiceti let si vybudoval pevně utkanou síť vlivu, zahrnující armádu, policii i rodinné příslušníky, do níž pak prostřednictvím zastrašování a uplácení zabudoval i své potenciální odpůrce. Ty, kteří se nechtěli podvolit, uvěznil, vyhnal do exilu nebo odstavil na vedlejší kolej. Prakticky neexistující hranice mezi státní a stranickou pokladnou umožnila sbírat volební hlasy na kambodžském venkově, kde se přestřižením každé pásky stal z otevírání nemocnice nebo školy Hun Senův projekt.
Tyto postupy vynesly Hun Senovi a jeho rodině majetek odhadovaný na minimálně 200 milionů amerických dolarů, podle jiných zpráv má jít až o jednu miliardu, pocházející z kontroly více než 114 společností zahrnující klíčová odvětví. Další firmy jsou pravděpodobně ovládány prostřednictvím nastrčených vlastníků.
Zdánlivě neotřesitelný trůn se zakymácel před deseti lety, kdy Kambodžská strana národní záchrany (CNRP), vedená veterány Samem Rainsym a Kemem Sokhou, získala ve volbách 44 % hlasů. Vláda dokonce zastavila přímý televizní přenos sčítání hlasů, když se zdálo, že opozice dotáhla náskok CPP. Opozice však naděje, které do ní vkládala zejména mládež, nenaplnila. V roce 2017 Nejvyšší soud CNRP rozpustil, stovka jejích členů byla trestně stíhána a několik vysokých představitelů odešlo do exilu.
Kambodžské volby přes dlouholetou mezinárodní pomoc vždy provázelo násilí a podvody. OSN zde sice v 90. letech minulého století, po období hrůzovlády Rudých Khmerů, začala budovat demokratický stát, ten však v posledních letech nabyl podoby autoritářského režimu s absolutní vládou jedné strany v čele s Hun Senem, který opozici prakticky nedává ani teoretickou šanci na úspěch. Navíc kambodžský premiér se s blížícím se koncem své éry podobá stále více kobyle v posledním tažení a stává se nevyzpytatelnějším, represivnějším a mstivějším. Naděje na možné zlepšení se tak upírají do časů posthunsenovských. Jeho syn Hun Manet určitě není ikonou demokracie, přesto se od něj očekává vstřícnější vztah k Západu, kde získal vzdělání, a spíše technokratický způsob výkonu moci. S ním by do vlády měli přijít i další čtyřicátníci, děti veteránů režimu.
Generační obměnu a zajištění kontinuity vlastní dynastie Hun Sen připravoval již několik let. V roce 2018 byl jeho syn jmenován velitelem armády, o tři roky později ho vedení CPP schválilo jako budoucího kandidáta strany na premiéra. Na budování pozitivního Hun Manetova obrazu již pracují první biografie, které se objevily na trhu. Do této strategie patří i předsednictví ve stranicky spřízněných charitativních organizacích, zejména dobrovolnické asociace mladých lékařů, která hrála klíčovou roli v očkovací kampani v Kambodži během pandemie covidu. V posledních letech Hun Manet převzal premiérovu roli i při otevírání nových škol, nemocnic a pagod. Tyto aktivity podporují hlavní legitimizační faktor dědice moci - to, že bude důvěryhodným nástupcem svého otce. Oproti němu se však Hun Manet snaží vystupovat jako méně autoritativní starší bratr pro masy. Se svými příznivci komunikuje prostřednictvím svého facebooku a namísto absolutní kontroly nad vším se zřejmě bude opírat o samostatnější byrokracii.
Bezproblémové předání moci a eliminaci případných Manetových rivalů má zajistit i to, že svůj podíl dostanou také členové dalších vlivných politických rodin. Dosavadní premiér Hun Sen by měl po rezignaci ze svého postu zůstat v čele CPP a odejít do dějin s aureolou toho, kdo po třech desetiletích trvající občanské válce Kambodži přinesl mír, stabilitu a prosperitu. Na jeho syna Hun Maneta pak budování obdobné legendy ještě čeká.
Pavel Zvolánek, novinář, průvodce a cestovatel, žijící v Indonésii
Na titulní fotografii asiatimes.com je Hun Manet