Rozhovor: Jak Češi v Číně budují největší aquaponii světa

Momentálně jste v ČR, ale brzy se jistě budete vracet do čínského Xiamenu (Sia-men 厦门), kde se nachází váš největší aquaponický projekt. Jak se vám vlastně povedlo do Číny s vaším projektem dostat a prorazit? A proč právě Čína a Xiamen?

Náš projekt v Číně je unikátní, neboť se jedná o výstavbu největší aquaponické farmy na světě – s rozlohou skoro 140 hektarů. Jak jsme se do Číny dostali? Byla to náhoda. Jeli jsme tam hledat partnera, který nám bude dodávat do farem svítidla pro růst rostlin a ve Xiamenu jsme jej našli. Řekli jsme tam, co děláme a oni z toho měli legraci. Divili se, že děláme něco, co je mnohem složitější než hydroponie, kterou Čína umí a je velice jednoduchá. Netrvalo ale ani rok a z té firmy mi volali, jestli bych nechtěl stavět farmy v Číně, neboť Čína se o aquaponii začala zajímat, protože aquaponie nepoužívají chemické hnojivo ani postřiky.

 

Jak vzpomínáte na začátky podnikání v Číně? Je to přeci jen země, která je pro firmy zvenčí stále do jisté míry uzavřená. Vedle toho nesmíme pominout ani kulturní odlišnosti a jazykovou bariéru. Jaká jste viděl pozitiva a negativa? 

Nebylo to jednoduché. Jen vyjednávání o smlouvě trvalo půl roku a jednou jsem během vyjednávání odešel a odletěl druhý den zpět do ČR. Když jsem přistál, už jsem měl v telefonu textovou zprávu se žádostí o pokračování v jednání a zpáteční letenku do Číny.

 

Přemýšlel jsem, jestli vůbec chceme v Číně být, ale když jsem viděl rychlost, jak v Číně staví skleníky a jak se to všechno dokáže rychle pohnout, řekl jsem si, že to zkusíme. V EU bohužel takto pracovat neumíme. Brání tomu zbytečně složitá legislativa. Musím říci, že Číňané zatím splnili vše, co slíbili. Od našeho ubytování až po služby, popsané ve smlouvě.

 

Je samozřejmě hodně věcí, které se nám nelíbí, hlavně hygiena a toalety, ale to je asi problém pro všechny Evropany. To jsou ale jen drobnosti proti pozitivům, která převládají. Největší překážkou pro mě bylo, že jsem nemluvil anglicky a samozřejmě ani čínsky. Ve Xiamenu jsme ale našli skvělou kamarádku Češku Zuzanu, která tam žije dlouhodobě, pracuje pro čínskou sociální službu a věnuje se začleňování cizinců do čínské společnosti. Ta nám pomáhala s překlady, ukázala nám město a fungovala pro nás, kdykoliv jsme potřebovali. Bez ní by to bylo opravdu těžké.

 

Angličtinu jsem se během sedmi měsíců naučil, ale pak jsem k našemu pobavení zjistil, že anglicky se ve Xiamenu stejně skoro nedomluvím. Nyní se tedy učím čínsky, ale to asi tak rychlé jako angličtina nebude.

 

Jak rychle bylo možné v Číně podnikání rozjet, co bylo zásadní pro váš úspěch a čeho byste se naopak příště raději vyvaroval?

My jsme měli štěstí, protože o aquaponie je v Číně opravdu velký zájem a do nynějška nás, nezávisle na našem čínském partnerovi, oslovilo dalších 12 společností s žádostí o spolupráci. My jsme ale podepsali smlouvu s naším partnerem a dohody ctíme.

 

Co vás mile překvapilo a z čeho jste naopak „rostl“?

Naše společnost podepsala tuto partnerskou smlouvu za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana, a to byl asi zlom. V Číně nám to pomohlo. Oni si takových věcí, jako je podpora státu, velice váží. Našeho partnera to dostalo na místa, kam by dřív vůbec nedosáhl. Nám to spíše krátkodobě uškodilo, protože nás obtěžoval český tisk, neboť pan prezident nemá v médiích moc přátel. Ale vzhledem k tomu, že jsme se do Číny přesunuli, tak nás to moc nezasáhlo a přešli jsme to bez větších problémů. Nyní máme v Číně postavenou největší farmu na světě a další dvě farmy stavíme.

 

V Číně je vždy důležité spolupracovat s lokálním partnerem, který rozumí trhu a disponuje sítí konexí guanxi. Jaké jsou vaše zkušenosti a co byste doporučil dalším českým firmám, které by v Číně chtěly úspěšně začít s podnikáním? 

Najít dobrého partnera v Číně je velice složité. Každý samozřejmě sleduje svoje zájmy a v Číně to platí dvojnásob. Když ale máte dobrý projekt, partneři se snaží, aby projekt dopadl dobře a aby se v Číně o projektu mluvilo. Kontrolovali jsme práci našeho partnera, kolik investuje do reklamy, jak o nás mluví, jestli se o nás vůbec zmiňuje a podobně. Jestli je partner dobrý, pochopí i kritiku. Nejednou jsme mu něco vytkli a druhý den bylo vše napraveno.

 

Každopádně, my jsme do projektu šli hlavně pro onu stavbu největší farmy na světě, současně  jsme věděli, že nám to také otevře dveře do celého světa. Neměli jsme žádná velká očekávání, a to doporučuji všem, kteří chtějí jít do Číny podnikat.

 

Jaký jste zvolili model spolupráce s vaším partnerem? Jedná se o společný podnik (joint venture) či jiný model? Nebojíte se, že vám partner může zcizit vaše firemní know-how, jako se to už nejednou stalo v minulosti? Nebo je váš vývoj tak rychlý, že jste stále o krok napřed? Toto vždy patří mezi první otázky, které musí nejen čeští podnikatelé zvažovat před rozběhnutím projektu v Číně.

My jsme se s partnerem domluvili na společném podniku. To, že partner bude chtít naše know-how, bylo jasné již od začátku. Hodně lidí nás od spolupráce odrazovalo. Aquaponie je ale velice složitá a v podstatě se nedá zkopírovat. Bakterie fungují dle kvality vody, dle druhu ryb atd.

Každopádně jestli mám poradit něco firmám, které přemýšlí o podnikání v Číně, vlastní know-how je důležité si opravdu dobře ohlídat. Číňané jsou velmi pokročilí po technologické stránce a dokážou okopírovat opravdu vše. Jestli přijdou na to, jak váš produkt funguje, založí paralelní firmu a začnou si dělat byznys sami.

 

S tím souvisí i další otázka, a to je udržení si vlastního know-how v neuvěřitelně konkurenčním prostředí čínského trhu. Co ostatní čínské firmy? Nesnaží se vaši technologii zkopírovat? Jak jste připraveni na to, že za pár let bude konkurence z Číny, ale i z celého světa, vědět „jak na to“ a obejdou se bez vás? Zásadní roli jistě hraje ohromný potenciál aquaponie do budoucna...

V Číně už nás oslovilo hodně firem se zájmem o spolupráci s tím, že chtěli, abychom obešli našeho partnera. To je v Číně běžné. Pro nás je to ale nepřijatelné. Jednalo se i o firmy, které se byly na naši aquaponii v Xiamenu podívat. Oslovili nás ke spolupráci, protože věděli, že postavit systém není těžké, ale udržet ho v chodu je bez patřičného know-how skoro nemožné.

 

My se nebojíme ani konkurence v případě, že by Číňané do Evropy vozili aquaponické systémy z Číny. Lidé totiž chtějí farmy i se službami, které jsou s tím spojené. Číňané tu nezůstanou, aby se o klienty starali, na rozdíl od nás.

Také zároveň připravujeme největší aquaponický e-shop v Evropě, což by mimo jiného mělo Číňany přesvědčit, že bez nás nemá v Evropě smysl v tomto směru něco dělat. Každopádně, co se týká krádeží know-how, s tím máme větší problémy zde, v ČR.

 

A můžete nám na závěr prozradit, jaká je vaše globální vize fungování zemědělství v budoucnosti? Počet obyvatel Země stále narůstá, dnes jsme někde na 7,6 miliardách, udržitelné zemědělství včetně cirkulace vody jsou jednou z priorit lidstva. Nemluvě o ekologii chovu, neustále narůstající spotřebě masa, dále o výkyvech počasí, včetně záplav a erozí, úbytku hmyzu, globálním oteplování a obecně ztrátě biodiverzity?

Zemědělství se musí v budoucnosti určitě změnit. To, jak nyní zemědělci hospodaří na polích, je dlouhodobě neudržitelné. Ubývá dešťů, herbicidy a pesticidy se vylívají na pole po kubících. Aquaponie je jeden ze způsobů, jakým je možné nasytit obrovské množství lidí. Například Afrika má velké vodní toky a kdyby u takových toků stály obrovské farmy, dokázalo by se zde vyprodukovat množství potravin, které nasytí miliardy lidí. Totéž platí i o Číně. Takže osobně jsem přesvědčen, že lidstvo si poradí. Možnosti tu jsou a lidé se je jen musí naučit využívat.

V aquaponii například dokážeme ušetřit více než 90 % vody oproti klasickému zemědělství, nepoužíváme chemická hnojiva, herbicidy, pesticidy a ani léčiva. Jsme přesvědčeni, že toto je ta správná cesta.

 

Rozhovor vedl sinolog Mikuláš Nozar

 

Více info o projektu: https://www.farmaprovsechny.cz