Peking zveřejnil výsledky sčítání lidu, jednání EU o investiční dohodě s Čínou se zastavila
O čem psala světová média v souvislosti s Čínou a oblastí východní, jižní a jihovýchodní Asie v květnu? Předmětem zájmu se stala investiční dohoda mezi Evropským parlamentem a Čínou, ale také obchodní jednání Evropské unie s Indií. Zpravodajství nicméně dominovaly především výsledky sčítání lidu v Číně. Pozornost se soustředila také na Myanmar, kde proběhlo soudní slyšení s bývalou premiérkou Aung San Suu Kyi. Z dalších zpráv média psala o přistání čínské sondy na Marsu, klesající míře rozvodovosti v Číně či o britském trhu, kde se Čína stala největším importérem.
Evropský parlament odhlasoval zastavení diskusí o investiční dohodě s Čínou, dokud Peking nezruší odvetné sankce uvalené v březnu na představitele Evropské unie, diplomaty nebo akademické a výzkumné pracovníky. Zprávu přinesl server South China Morning Post, který doplnil, že se na smlouvě v prosinci s velkou slávou dohodli nejvyšší představitelé EU a Číny.
Obchodní jednání se naopak otevřela mezi Evropskou unií a Indií. Obě strany se v sobotu, 8. května, domluvily na obnovení rozhovorů o bilaterální dohodě o volném obchodu. Stalo se tak osm let poté, co první takový pokus selhal. Podle serveru Independent se jak Evropská unie, tak Indie, snaží najít obchodního partnera, který by se stal alternativou k Číně.
Zpráva, která v médiích výrazně rezonovala, se týkala sčítání lidu v Číně. To probíhalo v závěru roku 2020. Výsledek sčítání, který v květnu zveřejnily čínské úřady, ukázal, že tamní populace rostla nejpomalejším tempem za poslední dekádu. Průměrný roční přírůstek dosáhl 0,53 procenta, zatímco v období mezi lety 2000 a 2010 to bylo 0,57 procenta. O závěrech sčítání informoval zpravodajský server BBC. Agentura Reuters v této souvislosti upozornila na predikci čínského státního think tanku, podle kterého dosáhne čínská populace „bodu zlomu“ mezi lety 2026 a 2030. Počet obyvatel se pak ustálí nebo dokonce klesne. V závěru měsíce pak list The Wall Street Journal uvedl, že vláda zmírní politiku kontroly porodnosti a umožní párům, aby mohly mít až tři děti.
Předmětem zájmu zůstávalo dění v Myanmaru, kde tamní vojenská vláda oznámila, že svržení zákonodárci, kteří řídí stínovou vládu, budou nově klasifikováni jako teroristé. Uvedl to server South China Morning Post. Pozornost se následně soustředila na bývalou premiérku Aung San Suu Kyi. Ta se poprvé od únorového převratu objevila na veřejnosti, když se dostavila k soudnímu slyšení. Podrobnosti přinesl server CNN.
Bezpilotní čínská kosmická loď úspěšně přistála na povrchu Marsu. Jak poznamenal The Guardian, Čína se tak po Spojených státech a Sovětském svazu, stala třetím národem, kterému se podařilo takového milníku dosáhnout. Sonda Tianwen-1 byla vypuštěna v červenci. První snímek Marsu pak pořídila v únoru.
Čína předstihla Německo a stala se největším importérem na britském trhu. Objem zboží dovezeného z Číny vzrostl od začátku roku 2018 o 66 procent na 16,9 miliardy liber v prvním čtvrtletí letošního roku. K nárůstu došlo vlivem Brexitu, který narušil obchod s Evropskou unií, a pandemie, jež zvýšila poptávku po čínském zboží. Téma rozebral server BBC.
Počet rozvodů v Číně klesl v prvním čtvrtletí letošního roku o více jak 70 procent, napsal server The Guardian. Podle údajů zveřejněných ministerstvem pro občanské záležitosti bylo za první tři měsíce roku 2021 registrováno 296 tisíc rozvodů. Za poklesem stojí nový kontroverzní zákon, který ukládá povinné „období na rozmyšlenou“. Páry tak před formalizací rozvodu musejí vyčkat 30 dní.