Očekávaný summit EU-Čína byl odložen
Hybnou silou mezinárodních vztahů ve světovém měřítku jsou především Spojené státy a Čína. Tyto velmoci mají velký vliv na dynamiku obchodu, prosperity, ale i celosvětového úpadku v důsledku rozpoutaných obchodních válek. Přetrvávající neshody na chvilku rozhýbala jednání mezi EU a Čínou o komplexní investiční dohodě, jejíž projednání mělo pokračovat na summitu EU 27 – Čína v Lipsku, konference byla ovšem odložena. Oficiálním důvodem je ustupující pandemie koronaviru, avšak před vzájemnými vztahy stojí i jiné výzvy.
Právě kvůli potřebě nahradit ztráty obchodu a investic, v důsledku obchodní války mezi USA a Čínou, byl summit v Lipsku, plánovaný na toto září, velmi očekávanou událostí. Čína a Evropská unie si minulý rok předsevzaly dokončit vyjednávání o komplexní investiční dohodě do konce roku 2020, což by bylo obzvláště v kontextu koronavirové krize velmi vítaným stimulem ekonomické aktivity na obou stranách euroasijského kontinentu.
Německá kancléřka a čínský prezident se za účasti předsedy Evropské rady dohodli na odložení očekávaného summitu v Lipsku a zatím nestanovili náhradní termín. Jako oficiální důvod uvedli pandemii koronaviru, ta je ovšem na obou stranách na ústupu a představuje spíše zmenšující se problém.
V souvislosti s událostmi minulých týdnů v Hongkongu a schválením zákona o národní bezpečnosti v Číně by se leckdo mohl domnívat, že odložení summitu má spíše jiné důvody. I když tuto souvislost nelze nijak prokázat, faktem zůstává, že jak německý ministr zahraničí Maas, tak vysoký představitel Unie pro zahraniční věci se vyjadřovali v minulých týdnech k tématu ohrožení autonomie Hongkongu. S tím nesouhlasil čínský ministr zahraničních věcí Wang Yi, trvající na tom, že Čína se drží principu „Jedna země, dva systémy.“
Význam summitu
Podle zpravodajské agentury Xinhua zopakoval Wang Yi svoje stanovisko ohledně Hongkongu i během videokonference věnované strategickému dialogu EU a Číny, na které zároveň zopakoval platnost závazku uzavření komplexní investiční dohody do konce roku 2020. Tento cíl je velmi důležitý nejen pro Čínu, ale i pro EU, zejména v kontextu přetrvávajících frikcí mezi USA a Čínou a pokračující pandemie koronaviru.
Potenciálně by totiž mohla kompenzovat ztrátu mezinárodního obchodu se Spojenými státy a být žádaným ekonomickým stimulem. Čína má zároveň zájem snížit svou závislost na obchodu s USA, což vedlo k tomu, že čínský ministr zahraničí v minulém roce dokonce prohlásil, že vztahy s Evropou jsou pro Čínu prioritou.
Komplexní investiční dohoda
Předmětem komplexní investiční dohody jsou především body, které se snaží Evropská unie prosadit u svého čínského partnera již delší dobu. Evropská unie v minulosti otevřela Číně jednostranně své trhy a Komise od této dohody očekává především postupné narovnávání podmínek a dalšího otevírání čínského trhu evropským společnostem, ne diskriminaci, větší transparentnost a ochranu investic. Zároveň je předmětem dohody téma udržitelného růstu a životního prostředí, na jehož zlepšení Čína usilovně pracuje, nicméně pro ni stále představuje velký závazek, v konečném důsledku vedoucí ke snížení ekonomickému růstu.
Evropští představitelé začínají být skeptičtí ohledně snah Číny otevírat trh a vývoj jednání o komplexní investiční dohodě proto začíná kráčet spíše opačným směrem. EU přijala v průběhu vyjednávání, probíhajícího od roku 2013, mechanismy kontroly přímých zahraničních investic ze zemí mimo EU, které se začnou uplatňovat v říjnu. Vedle této kontroly připravili představitelé EU i nový strategický dokument, který hovoří o změně přístupu ke vzájemným vztahům s Čínou. Podle dokumentu by Unie měla především prohlubovat vzájemné vztahy na základě rovného přístupu, vzájemných závazků a ochrany klíčových sektorů.
Čína v minulosti vyráběla zboží s nižší přidanou hodnotou, problém nerovného přístupu na zahraniční trhy proto nepředstavoval tak palčivý problém vzhledem k tomu, že evropské společnosti měly značný technologický náskok a z toho vyplývající výhody při vzájemném soutěžení na trhu. Čína se postupně otevírala a komplexní řešení omezeného přístupu na trh bylo proto možné odložit ve prospěch zachování dobrých obchodních vztahů.
Čína se ovšem vyvíjí a pochopitelně nechce zůstat lacinou výrobnou světa, proto přišla s různými iniciativami jako například „Vyrobeno v Číně 2025“. Nejen podle této strategie chce přejít na inovativní high-tech produkci s vyšší přidanou hodnotou, čímž se stává ekonomickým konkurentem. Evropské společnosti tak postupně ztrácí své výhody, a tak se rovnost v soutěžení na trhu stává stále důležitějším tématem. Je to jedním z důvodů, proč vznikl nový strategický dokument obsahující změnu přístupu k vzájemným vztahům s Čínou, ve kterém byla označena za „systémového rivala a ekonomického konkurenta“.
Významným setkáním, podporou k dosažení cílů investiční dohody a narovnání podmínek obchodu měl být zářijový summit EU 27 - Čína v Lipsku. Německá kancléřka si stanovila uzavření této smlouvy jako svou prioritu předsednictví v EU a její projednání mělo být stěžejním bodem konference. Zároveň se poprvé v historii s Čínou měli společně setkat zástupci všech členských států, čímž by ukázali jednotu celé Unie.
I přes diskutované komplikace nadále platí příslib obou stran uzavřít investiční dohodu v tomto roce. Ani jeden z partnerů nechce ztratit tvář nesplněním tohoto závazku, nicméně vývoj mezinárodních vztahů bývá dost často nepředvídatelný, a tak nezbývá než čekat na výsledek. Potenciálně může mít tato ambiciózní dohoda velký dopad na evropsko-čínské obchodní a investiční vztahy, avšak i v minimální podobě by dohoda výrazně zjednodušila regulatorní prostředí pro investory nahrazením 26 různých bilaterálních investičních dohod mezi členskými státy a Čínou a demonstrovala jednotný přístup Unie. Projednávaná dohoda nicméně stále zůstává komplexní a řeší mnoho kontroverzních témat. Dosažení průlomové změny je proto přinejmenším obtížné, což můžeme vidět na samotné délce probíhajícího vyjednávání.
Jan Veselý, Čínská studia, Fakulta mezinárodních vztahů, Renmin univerzita, konzultant pro veřejný sektor, EY
Použité zdroje:
Von Thomas Gutschker, „Europas klare Worte an China“, Frankfurter Allgemeine.
Von Thomas Gutschker, „Dialog unter Rivalen“, Frankfurter Allgemeine.
Xi says China ready to work with Germany, EU to create more global certainty, Xinhua.
China, EU agree to improve ties at 10th high-level strategic dialogue, Xinhua.
EU-China investment agreement negotiations enter 'critical stage': EU ambassador, Reuters.
EU-China Comprehensive Agreement on Investment, Evropská komise.
Declaration of the High Representative on behalf of the European Union on Hong Kong, Evropská rada