Nová vlna amerických cel proti Číně. Kdo zchudne a kdo vydělá?
Když Čína a USA vedou obchodní válku, Evropu mohou čekat slevy. Ptáte se proč? Čína, podobně jako ostatní státy, čelí zvyšování amerických cel, ale brání se. První reakcí jsou odvetná cla. Pro zmírnění dopadů ale může nechat spadnout i hodnotu své měny, aby zlevnila čínské zboží na světových trzích. Krátkodobé důsledky? Pravděpodobně nižší mzdy pro Číňany, peníze do americké kasy a zvýšená cenová konkurence pro evropské podniky. V delším horizontu? Nikdo neví.
Prezident Trump v sobotu 1. února podepsal nařízení o navýšení cel na čínské dovozy o 10 %. Údajně tak učinil ve snaze přimět Čínu, aby zastavila dovozy látek pro výrobu fentanylu, s nímž mají USA neustávající problémy. Součástí nařízení je rovněž klauzule o dalším navýšení v případě odvetných cel.
Čína na to odpověděla zavedením odvetných cel na dovoz vybraných položek až ve výši 15 %. Zároveň to vypadá, že potichu nechala během prvních dvou únorových týdnů klesnout hodnotu čínské měny oproti dolaru o 1 %, aby zmírnila negativní dopady amerických cel.
Pokud se podíváme trošku zjednodušeně na celou situaci, z pohledu obyčejného Američana došlo ke zvýšení daně na čínské zboží. Možná se zvýší ceny a inflace, ale federální kasa získá nové příjmy. Propad hodnoty čínské měny naopak vede ke snížení ceny čínské práce. Díky nižším nákladům tak získají čínské firmy prostor v zahraničí zlevnit a více vyvážet. Odvetná cla na druhé straně oceánu naopak zdraží americké zboží a přispějí do čínské státní kasy.
Jaké dopady to má na pracující lid v Číně? Část peněz z prodeje zboží se přesměruje z výplat na zaplacení cel do amerického rozpočtu. Zároveň se prodraží dovážené zboží kvůli odvetným clům i slabší měně. A Trump? Ten neví a čeká. Záleží totiž na tom, jak obchodní válka dopadne a co udělají ostatní. V principu ale Trumpovy kroky prodraží čínské zboží v USA a oslabení čínské měny ho naopak zlevní. Uvidíme, jaká bude výsledná cena a celkový efekt.
Každopádně je důležité se dívat, jak dopadá takové hašteření na Evropu. Propad čínské měny znamená slevy nejen v amerických, ale i v evropských obchodech. Pokud se čínská měna udrží nízko, zůstanou nízké i náklady a vzniká prostor pro větší konkurenci na cenu pro naše podniky. Americká cla navíc mohou uspět a přesměrovat zboží do Evropy, což vytvoří další motivaci pro snížení ceny, aby se prodalo všechno.
Obrana existuje. Státní reakce a opatření jsou ale vždy nepříjemná a hrozí u nich odveta z druhé strany. Cla sice potenciálně narovnají cenu dovozů, ale také vedou ke zdražování a blokují obchod prospěšný pro všechny. Naopak snížení hodnoty měny by mělo negativní vliv na hodnotu naší mzdy při nákupech dováženého zboží.
Doufejme proto, že se obchodní válka nerozjede naplno. Hrozila by totiž další inflace, tentokrát kvůli zvyšování cel. A to by se po třech letech vysoké inflace v důsledku koronaviru a ruské války na Ukrajině nikomu nechtělo zažívat znovu.
Na závěr jen připomeneme, že Trump u své první obchodní války s Pekingem vyslovil problém, který je reálný a měli bychom ho řešit. Jen je velká škoda, že se od řešení problému spíš vzdaluje a přidělává k tomu další.
Obchodní deficit, jak upozorňoval Trump, není v pořádku a u největších světových ekonomik vzniká problém s dlouhodobou udržitelností. Spojené státy podle portálu Statista každý rok nakupují v zahraničí více než vydělají prodejem svého zboží a služeb na světových trzích, a to už od 70. let minulého století. Amerika si žije nad poměry a jednou tak může vzniknout problém, kde vzít peníze na zaplacení nadbytečné spotřeby.
Podobně jako není udržitelné, když běžný člověk každý měsíc utratí více než si vydělá v práci, není většinou udržitelný ani obchodní deficit.
Jan Kohn Vesely, ekonom
Titulní obrázek: Visual Capitalist