Nová čínská pětiletka a vize do roku 2035

Páté plenární zasedání Ústředního výboru Čínské komunistické strany schválilo návrh 14. pětiletého plánu, ke kterému bylo vydáno oficiální komuniké. Všečínské shromáždění lidových zástupců (parlament) se potká zase počátkem roku 2021 a bude schvalovat jeho finální verzi, která by se ovšem od finálního návrhu neměla zásadně lišit.

 

Strategie „Vyrobeno v Číně 2025“

Nové plány navazují především na strategii „Vyrobeno v Číně 2025“, přijatou v roce 2015. Strategie identifikovala 10 prioritních odvětví, jejím středobodem je podpora přechodu na ekonomiku, založenou na kvalitativním růstu a inovacích.

Primárním cílem je vyzdvihnout Čínu na přední příčku v high-tech výrobě a průmyslu a přesunout se do výroby s vyšší přidanou hodnotou, vytvořením národních šampiónů v klíčových odvětvích, kteří by zajistili nový růst ekonomiky.

 

Způsob podpory ovšem zahrnoval i omezení vlivu zahraničních firem na vlastním trhu a zvýhodnění domácích firem, včetně nucených transferů technologií, iniciativa proto nevyvolala pouze pozitivní ohlasy, ale stala se i součástí sporu mezi Čínou a Spojenými státy.

 

Směrem k inovativní ekonomice

Čína postupně přechází z modelu ekonomiky rychlého růstu na model založený na udržitelném a zdravém kvalitativním růstu a na inovativní ekonomice. Středobodem nového plánu zůstávají technologické inovace a důraz na růst, založený na domácím oběhu výroby, distribuce, prodeje a spotřeby.

 

Čína si naplánovala dosáhnout velkého pokroku v klíčových technologiích a stát se světovým lídrem v oblasti inovací, což s největší pravděpodobností přinese více peněz pro výzkum a vývoj, obzvláště v klíčových oblastech, definovaných už předešlým plánem „Vyrobeno v Číně 2025“.

 

Mělo by se tak především pokračovat v investicích do nových technologií, jako jsou 5G, umělá inteligence, a především vlastní výroba polovodičových počítačových součástek, jejichž dovoz se USA snaží omezit.

 

Zásadní výzvy

Nový plán samozřejmě nezapomněl vyzdvihnout úspěchy předchozího období, ale zmiňuje i výzvy, které Čínu čekají. Mezi hlavními jsou nerovnost příjmů venkovského a městského obyvatelstva, kvalita životního prostředí a nedostatek kvalitních inovací, které mají být tímto plánem řešeny.

 

Pětiletý plán neuvádí cílový růst čínské ekonomiky, ale naopak vyzdvihuje potřebu přechodu ke kvalitativnímu růstu, což ovšem podle analytiků ještě neznamená, že se čínské vedení vzdalo politiky cílování růstu.

 

Kvalitativní růst má brát ohled i na životní prostředí. Vrcholu emisí by měla Čína dosáhnout v roce 2030 a za dalších třicet let by se měla stát uhlíkově neutrální ekonomikou. Nerovnost příjmů pak má být řešena pokračující podporou urbanizace a pozemkové reformy, kterou zatím čínské vedení úspěšně odkládalo a uvidíme, zdali se uskuteční během tohoto období.

 

Strategie duálního oběhu

Vedle přechodu ke kvalitativnímu růstu se nový pětiletý plán zabýval především novou strategií duálního oběhu (国内国际双循环), což představuje analytické oddělení domácího a mezinárodní oběhu výroby, logistiky, prodeje a spotřeby.

Kvůli problémům způsobeným obchodní válkou USA a Číny, prohloubeným koronavirovou krizí, směřují tyto dvě země k oddělení výrobních řetězců a hospodářské nezávislosti, což zároveň přináší negativní dopady na vzájemný obchod.

 

Stěžejním bodem čínského růstu tak nemá být mezinárodní obchod, ale domácí výroba, distribuce a spotřeba. Růst založený na domácí spotřebě má být pouze podpořen druhým oběhem ve formě mezinárodního obchodu a investic. Tím Čína ukazuje okolnímu světu, že se neplánuje plně uzavírat globalizaci a mezinárodnímu obchodu, ale pouze se brání nátlaku USA.

 

K úplnému dosažení proklamovaných cílů soběstačnosti a růstu, založeném převážně na domácí spotřebě, bude Čína potřebovat dostatečně velkou střední třídu schopnou utrácet za vyrobené produkty.

 

Oproti minulosti její velikost značně vzrostla, ale i tak zůstává otázka, kdy a zdali vůbec někdy bude schopna dosáhnout plné soběstačnosti (自理更生) v rámci prvního / domácího oběhu hospodářství v dnešním globalizovaném světě.

 

Jan Veselý, Čínská studia, Fakulta mezinárodních vztahů, Renmin univerzita, konzultant pro veřejný sektor, EY

 

Použité zdroje:

Bloomberg. China Pledges Quality Growth, Tech Powerhouse in 5-Year Plan.

GOLDBERG, Coby & JIN, Emily. How Should the US Respond to China’s New Five-Year Plan?

LAM, Willy Wo-Lap. The CCP’s Economic Plans in the Lead-Up to the Fifth Party Plenum.

SUKRI, Azhar. Five questions about China’s latest five-year plan

TIEZZI, Shanon. China’s Fifth Plenum: What You Need to Know.

XINHUA. Commentary: Why China's five-year plan matters to the world.

XINHUA. China proposes development targets for 14th Five-Year Plan period.

新华网. 中国共产党第十九届中央委员会第五次全体会议公报.