Klimatická konference COP27 přilákala stovky průmyslových lobbistů

„Je politováníhodné, že hlavní producenti oxidu uhličitého a velké ekonomiky jako Čína, Indie a Rusko, ještě nepotvrdily svou účast na letošním COP27,“ řekla v rozhovoru EFE ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová v pondělí 7. listopadu. Riberaová zároveň zdůraznila význam účasti několika afrických a nových latinskoamerických vůdců na summitu. Pokud jde o klimatickou politiku Evropské unie, Riberaová věří, že potvrdí, že je i nadále odhodlána urychlit svůj přechod k bezuhlíkové ekonomice. A že návrat Evropy k „tradičnějším řešením“ kvůli snižování závislosti na ruském plynu, je pouze dočasným řešením. „V kontextu takového energetického otřesu chce mnoho rozvojových zemí znát míru odhodlání EU a USA,“ dodala.

 

Za EU promluvil i premiér Fiala

„Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise,“ řekl český premiér Petr Fiala během vystoupení na klimatické konferenci OSN v úterý 8. listopadu. „Mnoho evropských zemí sice ctí závazky z Pařížské dohody, jsou ale nuceny dočasně využívat více fosilních paliv, než měly v plánu, aby udržely své občany v teple,“ řekl Fiala.

 

Podle něj je to pochopitelné, nemělo by to ale oslabit odhodlání snižovat emise, protože globální změny klimatu ohrožují celou planetu. 

 

Váhání velkých klimatických hráčů

Indie učinila velké pokroky ve zvýšení využívání zelené energie, země ale nedosahuje svých cílů, jak by chtěla. Aby Nové Dillí mohlo splnit své cíle v oblasti obnovitelné energie, prosazuje nutnost větší finanční podpory od bohatších zemí právě na klimatickém summitu COP27. „Indie potřebuje hmatatelnou pomoc, aby mohla splnit své cíle,“ říká Shailendra Singh Rao, zakladatel a výkonný ředitel Creduce, společnosti poskytující služby v oblasti změny klimatu a uhlíkových aktiv v Ahmedabádu v západoindickém státě Gudžarát.

 

„Financování klimatu mají platit rozvinuté země – částku 100 miliard dolarů ročně – rozvojovým zemím. To bylo dohodnuto již během COP15. Ani jednou se tak nestalo,“ upozornil Shailendra Singh Rao.

 

Viceprezident Indonésie Amin se vyjádřil následovně: „Všechny země musí přispívat podle svých příslušných kapacit, v duchu sdílení břemene, místo jeho přesouvání. Země, které jsou schopnější, musí pomáhat a podporovat ty méně rozvinuté,“ poznamenal Amin.

 

Lobbisté pracují na plné obrátky

„Čína vykročila k cíli cestou dvojího uhlíku,“ řekl čínský delegát COP27. „Čína zavádí národní strategii pro aktivní řešení změny klimatu a neochvějně jde cestou ekologické priority, zeleného a nízkouhlíkového rozvoje,“ dodal Zhao Yingmin, vedoucí čínské delegace.

 

Jak tedy bude pokračovat snažení OSN a jeho členů, které klimatická aktivistka Greta Thunbergová označila za lháře, podvodníky a podomní prodejce rádoby ekologických produktů?

Například americký prezident Joe Biden se snažil ve svém projevu přesvědčit světové státníky, aby se nevzdávali cíle odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování, a to i v době, kdy svět čelí řadě krizí, včetně pokračující ruské války na Ukrajině a vysoké inflace.

 

"V této situaci je naléhavější než kdy jindy, abychom zdvojnásobili své závazky v oblasti klimatu. Ruská válka jen zvyšuje naléhavost potřeby zbavit svět závislosti na fosilních palivech," sdělil prezident USA. Jeho administrativa krátce předtím představila domácí plán snížit emise metanu v ropném a plynárenském průmyslu USA.

 

Delegáti klimatické konference by se mimo jiné měli bavit o tom, zda budou bohaté státy vyplácet kompenzace chudším zemím s méně rozvinutým průmyslem, které nesou za současné oteplení klimatu menší odpovědnost. Zmíněný čínský zástupce prohlásil, že by jeho země přivítala, kdyby na letošní konferenci vznikl fond pro podporu chudších zemí.

 

Čínský vyslanec dále prohlásil, že Čína musí v současné době ponechat v provozu některé uhelné elektrárny, aby zajistila stabilitu elektrické sítě. "Než se vzdáme starších energetických zdrojů, musíme mít dostatečnou kapacitu obnovitelných zdrojů," řekl. Plány Pekingu na postupné omezování spotřeby uhlí jsou ale podle něj stále "realistické".

 

O lecčems však vypovídá i skutečnost, na kterou upozornil v týdnu britský týdeník Guardian. Ten píše, že v porovnání s poslední klimatickou konferencí do Šarm aš-Šajchu letos dorazilo o čtvrtinu více lobbistů, kteří hájí zájmy ropného a plynárenského průmyslu. Mělo jich být údajně až 600, tedy více, než do Egypta vyslali všechny země, na které má klimatická krize největší dopad.

 

Martin Kváča, sinolog a pedagog

 

Úvodní foto: Unsplash.com, Markus Spiske