Uskupení BRICS posiluje, vstoupila do něj čtvrtá nejlidnatější země světa

Indonésie se stala desátou zemí sdružení BRICS. Její vstup oznámila už 6. ledna Brazílie, která letos bloku předsedá. Podle indonéského ministerstva zahraničí jde o „strategický způsob prohloubení spolupráce a partnerství s ostatními rozvojovými zeměmi“.
Indonésii byla žádost o členství schválena již v roce 2023, ale tehdejší prezident Joko Widodo se rozhodl o něj neusilovat s tím, že chce zvážit všechny klady i zápory takového kroku. Kladné rozhodnutí jeho nástupce Prabowa Subianta ukazuje na aktivnější přístup k zahraniční politice, který má podpořit hlavní cíle nové administrativy včetně „potravinové a energetické bezpečnosti, vymýcení chudoby a také rozvoje lidského kapitálu“.
Čtvrtá nejlidnatější země světa, 285 milionová Indonésie, usiluje o ambiciózní hospodářský růst ve výši 8 procent HDP, který by ji zařadil mezi nejdynamičtěji se rozvíjející ekonomiky. Vstup do BRICS má posílit její pozice v tomto vlivném bloku a otevřít možnost zapojení do mnohostranného obchodu, včetně přístupu na trhy v Asii, Africe a Latinské Americe, financování infrastruktury a technologické spolupráce.
V roce 2024 dosáhl objem obchodu Indonésie se zeměmi BRICS přibližně 150 miliard USD, což odráží význam tohoto bloku jako obchodního partnera. Indonésie vyváží do zemí BRICS zejména palmový olej, uhlí, zemní plyn a kaučuk. Nejvýznamnější oblasti importu pak zahrnují strojní zařízení, elektronika a chemikálie. Hlavním obchodním partnerem Indonésie je Čína a Indonésie byla v roce 2023 také největším příjemcem finančních prostředků z čínské iniciativy Pás a cesta (BRI). Zdá se, že nový indonéský prezident přijímá logiku vzájemného propojení BRI a BRICS.
Podle kritiků tohoto kroku však vstup do BRICS může Indonésii zatáhnout do nepřehledných velmocenských konfliktů, bez jakýchkoli ekonomických výhod a země má jiné možnosti, jak maximalizovat svoji mezinárodní účast. K tomu nepotřebuje zapojení do klubu považovaného za konkurenta západních institucí, jako jsou Mezinárodní měnový fond a Světová banka, a alternativu ke globálním institucím, jimž dominují USA a další západní země. Vstup do BRICS by tak mohl být chápán jako nepřímá podpora čínské vize nového světového řádu, nebo snahám ruského prezidenta Putina, který v čase invaze na Ukrajinu sdružení využívá jako nástroj pro vymanění se z mezinárodní izolace. Přitom Indonésie nadále potřebuje podporu Západu a účastní se platforem jako je G20 a Regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP).
Podle oficiálních prohlášení však Indonésie své rozhodnutí nevnímá jako připojení se k určitému táboru a schvalování názorů Ruska nebo Číny na podobu světového řádu. Země udržuje dobré vztahy se západními partnery a nechce se stavět na žádnou stranu geopolitického střetu mezi USA a jeho rivaly, nýbrž pokračovat v tradiční zásadě neangažovanosti a politiky udržování pozitivních vztahů se všemi státy. Ve své zahraniční politice se tak i nadále bude ubírat cestou strategické nejednoznačnosti a ochotou spolupracovat se všemi, bez toho, že by se plně zavázala některé straně.
Jedním z důvodů vstupu má být i snaha hájit zájmy globálního Jihu. Současný prezident Prabowo Subianto již několikrát vyjádřil přání, aby právě Indonésie stanula v čele těchto zemí. Vloni během prezidentské debaty prohlásil, že Indonésie by se mohla stát lídrem globálního Jihu, a to s přihlédnutím k jejím úspěchům: nízké inflaci, dobrému hospodářskému růstu a odpovědnému státnímu rozpočtu. Historicky nejsou tyto ambice novinkou. Letos uplyne sedmdesát let od první mezinárodní konference asijských a afrických zemí, odehrávající se v indonéském Bandungu. Jejím cílem bylo zvýšit vliv čerstvě nezávislých zemí a vyvinout tlak na dvě tehdy existující supervelmoci (Sovětský svaz a USA). Na deseti principech Bandungské konference se později konstituovalo Hnutí nezúčastněných států.
Iniciativu si Indonésie snaží udržet i na regionálním hřišti. O vstup do BRICS usilují také další země sdružení ASEAN, Malajsie a Thajsko, což v jihovýchodní Asii vyvolává pocit stoupající konkurence. Svým prvenstvím si tak Indonésie chce udržet vedoucí postavení a vliv v regionu a zabránit tomu, aby ji její nejbližší sousedé předstihli při formování agendy bloku.
Uskupení BRICS vzniklo v roce 2009, tehdy ještě pod názvem BRIC – Brazílie, Rusko, Indie, Čína. O rok později, kdy se k němu připojila Jihoafrická republika, bylo přejmenováno na BRICS. V srpnu 2023 bylo přizváno dalších 6 zemí - Argentina, Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Argentina však po vítězství Javiera Mileie v prezidentských volbách svoji žádost o členství stáhla a Saudská Arábie rozhodnutí zatím odložila. Vloni v říjnu bylo k účasti jako „partnerské země“ přizváno dalších 13 zemí, kromě Indonésie také Alžírsko, Bělorusko, Bolívie, Kuba, Kazachstán, Malajsie, Nigérie, Thajsko, Turecko, Uganda, Uzbekistán a Vietnam.
Pavel Zvolánek, publicista a průvodce v jihovýchodní Asii
Titulní fotografie: radio republik indonesia, rri.co.id