Čínský dopravní letoun chce konkurovat americkému Boeingu a evropskému Airbusu

Čínský dopravní letoun chce konkurovat americkému Boeingu a evropskému Airbusu
16 / 4 / 2021 Viktor Muchin

Čínský státní výrobce letadel Commercial Aircraft Corporation of China (COMAC) koncem ledna letošního roku zveřejnil, že jeho dopravní letoun C919 úspěšně prošel testem při teplotě pod -40 stupňů Celsia. COMAC chce zprovoznit C919 pro komerční lety do konce tohoto roku. Jde o dlouho očekávaný vstup na trh, kterému zatím vládnou evropský Airbus a americký Boeing.

Plán je součástí strategie „Made in China 2025“, podporující domácí produkci a přesun technologické výroby do Číny. Pomocí ní se má Čína postavit na vlastní nohy a stát se na světových trzích konkurenceschopným hráčem. V desetiletém plánu, vytvořeném Státní radou ČLR v roce 2015, jde o kvalitativní proměnu čínského průmyslu k dosažení světové dominance v konkrétních odvětvích. Důraz se klade na technologickou inovaci, vlastní výzkum a vývoj a prosazovaní vedoucí pozice v oblasti robotiky, informačních technologií a ekologické energie. Letecký průmysl je jednou z priorit čínské vlády.

 

V příštích 15 letech Čína plánuje vybudovat více než 200 nových letišť. Podle výhledu společnosti Boeing bude Čína na komerčním trhu v letech 2020-2039 potřebovat 8 400 nových osobních letadel, aby uspokojila 20 % celosvětové poptávky. Celkovou sumu k nákupu těchto letadel a souvisejících podpůrných služeb odhaduje Boeing na 2,9 bilionů amerických dolarů.

 

Čínská alternativa

Čína chce leteckým modelem C919 vstoupit na vysoce sledovaný trh, ve kterém soupeří evropský Airbus A320 a americký Boeing B737. Všechny tři společnosti mají srovnatelná letadla, určená pro osobní přepravu. Jde o letouny s jednou průchozí uličkou, dvoumotorovým proudovým pohonem a s kapacitou míst v rozmezí 150 až 180 cestujících. Letadla jsou určena jak pro vnitrostátní, tak mezinárodní přepravu.

 

C919 má dolet až 5 555 kilometrů a zatím získal 815 objednávek od 28 zákazníků, převážně čínských leteckých společností. Ve srovnaní s Boeingem a Airbusem je tento počet zatím zanedbatelný, protože Airbus A320 měl koncem roku 2019 celkové objednávky 15 193 letounů. Těsně za ním se ocitl Boeing B737 s 15 136 objednávkami. Je třeba ovšem zohlednit působení leteckých společností na trhu. Zatímco Boeing B737 zprovoznil lety v roce 1967, Airbus A320 uskutečnil svůj první let v roce 1987, COMAC C919 (první let 2017) je v porovnání s těmito giganty úplným nováčkem.

 

Chybí součástky

Slabinou čínského letadla je závislost na dovozu většiny dílů od zahraničních výrobců, včetně motoru, avioniky, řídících systémů, komunikací a podvozků. Podle zprávy zveřejněné v prosinci 2020 Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), se sídlem ve Washingtonu, tvoří americké společnosti téměř tři pětiny primárních dodavatelů C919. Přibližně jedna třetina dodávek pochází z Evropy.

 

Mezi zahraničními dodavateli jsou americké společnosti (US’ General Electric, Honeywell, Rockwell Collins), vyrábějící motory, systémy řízení letu a komunikační a navigační systémy. Evropské dodavatele reprezentuje francouzská průmyslová skupina Safran, poskytující motory, kabinu a gondoly letadla (konstrukce, v níž jsou umístěny motory a spojuje je s křídly). Letadlové motory mohla dodávat také Ukrajina, ovšem sankce uvalené na čínskou leteckou společnost Skyrizon zhoršily vztahy mezi zeměmi.

 

Technické potíže

Vstup čínského letadla na duopolní trh je často zpochybňován. Začátkem prosince 2020, po více než dva a půl roce testovacích letů, COMAC absolvoval necelou pětinu z 4 200 hodin ve vzduchu. Hodiny strávené v oblacích jsou potřebné k získaní konečného povolení k provozu od čínského úřadu pro civilní letectví (CAAC). Čínští inženýři se přepočítali v působení sil na dvojité motory letadla, v leteckém odvětví známé jako zátěže. Nepřesná data, zaslaná výrobci motorů CFM International ve výsledku způsobila, že motor a jeho skříň byly vyztuženy, což zkomplikovalo samotný let.

 

Ochrana amerických technologií

Američané nechtějí, aby se COMAC stal třetím hráčem na trhu. V polovině ledna odcházející Trumpova administrativa přidala čínskou skupinu na seznam společností, které jsou spjaté s čínskou armádou. Američané se obávají, že Čína vyvíjí strategii zaměřenou na vzájemně propojený rozvoj vojenských a civilních technologií. Tímto postupem chce Peking prostřednictvím reverzního inženýrství získat přístup k technologickým znalostem a použít je jak pro komerční, tak pro vojenské účely. Trump proto zablokoval americké investice, podporující čínský letecký průmysl. Investory by stejně nedostaly k čínskému podílu na akciích, jelikož COMAC není veřejně obchodovatelný a vydává dluhopisy pouze na čínském finančním trhu.

 

Viktor Muchin, ekonom, mezinárodní vztahy, Čínská studia, Zhongnan univerzita ve Wuhanu

 

Použité zdroje:

Scott Foster. China’s jets set to challenge Boeing and Airbus.

Stella Qiu, Tim Hepher. China’s bid to challenge Boeing and Airbus falters.

Amanda Lee. C919: what is China’s home-grown alternative to Airbus, Boeing duopoly, and why is it important?

Paul Sillers. Comac C919: China takes on Airbus and Boeing.