Virus i agresivní rétorika Číně u Evropanů nepomáhají, v Thajsku se při demonstracích střílelo
O čem psala světová média v souvislosti s Čínou a oblastí východní, jižní a jihovýchodní Asie v uplynulém týdnu? Rezonovala především zpráva o největší dohodě o volném obchodu na světě, kterou podepsalo celkem patnáct zemí asijsko-pacifického regionu. Média sledovala také vývoj v Thajsku, kde pokračují protivládní protesty. Vztahy mezi Čínou a Austrálií i nadále eskalovaly, tentokrát kvůli obranném paktu, který Austrálie uzavřela s Japonskem. Pozornost upoutal také čínský prezident Xi Jinping, který avizoval větší otevření čínské ekonomiky ve snaze dovážet více vysoce kvalitního zboží. Z dalších témat zaujaly průzkum Palackého univerzity o vnímání Číny v Evropě, vývoj ekonomické situace ve Vietnamu, zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu v Číně nebo čínská mise na Měsíc.
V médiích v uplynulém týdnu rezonovala především zpráva o dohodě o volném obchodu, kterou podepsalo patnáct zemí asijsko-pacifického regionu, včetně Číny. Stalo se tak po několika letech složitých vyjednávání. Podpisem dohody s názvem Regional Comprehensive Economic Partnership (RCEP) vznikl regionální blok, který pokrývá zhruba třetinu celosvětového ekonomického výkonu. Podrobnosti přinesl mj. server The Wall Street Journal. Tématu jsme se věnovali také v samostatné analýze.
Pozornosti se i nadále dostávalo situaci v Thajsku, kde v noci z úterý na středu proběhl nejnásilnější protest od vypuknutí protivládních demonstrací před pěti měsíci. Poprvé došlo k použití ostré munice. Zpravodajský server CNN pak upozornil, že následující den thajský parlament podpořil dva návrhy na změnu ústavy.
Pokračovaly také spory mezi Čínou a Austrálií, která se s Japonskem dohodla na uzavření vojenské dohody. Nový obranný pakt mezi těmito zeměmi označil Peking, který se údajně obává o bezpečnost Číny, za „konfrontační“. Australští ministři podle serveru The Guardian vyzývají k dialogu s Čínou, která varovala, že by Austrálie a Japonsko mohly za dohodu zaplatit „odpovídající cenu.“
Čínský prezident Xi Jinping uvedl, že Čína otevře svou „obrovskou“ ekonomiku, aby mohla dovážet více vysoce kvalitního zboží a služeb. Prohlásil to na fóru Asijsko-pacifického hospodářského společenství. Země podle něj rovněž podepíše smlouvy o volném obchodu s několika dalšími státy. Hlavní body Xi Jinpingova projevu shrnul server BBC.
Server South China Morning Post zaujal průzkum Palackého univerzity, který tvrdí, že reputace Číny v očích Evropanů utrpěla tím, jak se země postavila k řešení koronavirové pandemie, ale také agresivním stylem diplomacie. Přestože negativní pohled na Čínu napříč kontinentem rostl, Evropané nadále vidí obchod a spolupráci s Čínou v oblasti změny klimatu v pozitivním světle.
Rozhodnutí Komunistické strany Číny zvýšit věk odchodu do důchodu vyvolal nesouhlas na sociálních sítích. Jak uvedla agentura Reuters, v Číně se tato věková hranice nezměnila po více jak čtyři desetiletí, muži odcházejí do důchodu v 60 a ženy v 55 letech. V roce 2018 přitom žilo v zemi téměř 250 milionů lidí starších 60 let. To je 17,8 procent populace. Do roku 2053 by navíc tato hodnota mohla překročit hranici 33 procent.
Z dalších témat se média věnovala příznivé ekonomické situaci ve Vietnamu, kde se podařilo minimalizovat dopady pandemie koronaviru. Prostor dostala také avizovaná mise čínské rakety, kterou chce Peking vyslat ke konci listopadu na Měsíc. Sonda by měla poprvé od 60. a 70. let dopravit na Zemi horniny získané na Měsíci. Zprávy přinesly servery BBC, respektive Independent.