Čínská regulace digitálních gigantů, boj se sociální nerovností a s „krysími závody“

Čínská regulace digitálních gigantů, boj se sociální nerovností a s „krysími závody“
2 / 9 / 2021 Viktor Muchin

V posledních měsících došlo v Číně k výrazným regulacím v oblasti digitální ekonomiky. Po kritice státem se několik předních technologických a finančních společností stáhlo z mezinárodního trhu, některé za chování na trhu čelí pokutám. Sektor soukromého doučování přestal fungovat během jediného dne. Co způsobilo tento obrat a proč Čína zasahuje právě teď?

Útok čínských úřadů na velké „elektronické“ korporace (jedno z nejmocnějších a nejrychleji rostoucích průmyslových odvětví v zemi) se spustil po projevu zakladatele společnosti Alibaba, Jacka Ma, na šanghajském finančním summitu v říjnu 2020. Ma se podrobně zabýval Basilejskými dohodami o bankovním dohledu a finančními předpisy, jejíchž ustanovení uplatňují i čínské regulační orgány. Současná bankovní regulace podle něj škodí rostoucí ekonomice Číny, tvoří ji byrokratický aparát, který nerozumí fungování moderního, digitálního trhu.  

 

Spouštěč čínských regulací

Reakce na kritiku čínského boháče byla okamžitá. V listopadu byla pozastavena veřejná nabídka akcií společnosti Ant Financial, fintechové odnože Alibaby, která měla vygenerovat 35 miliard amerických dolarů a stát se největší počáteční nabídkou (Initial Public Offering) na světovém finančním trhu. Regulační orgány začaly brzy vyšetřovat aktivity Alibaby přímo v internetové sféře, zejména tlak vyvíjený na malé a střední obchodní firmy, podnikající na platformě tohoto internetového giganta. V souladu s antimonopolním zákonem byla Alibabě udělena pokuta ve výši 2,8 miliardy dolarů. 

 

Ve stejné době se začaly objevovat problémy dalších společností s obratem v desítkách nebo dokonce stovkách miliard dolarů. Skupiny jako Tencent, JD a Meituan dostaly pokuty a v krátkém časovém sledu byla zveřejněna nová vyšetřování. V důsledku toho čínský internetový sektor v posledních měsících ztratil na tržní kapitalizaci zhruba 1,5 bilionu dolarů, zatímco na zahraničních trzích kotace společností podobného profilu rostly téměř nepřetržitě.

 

Jaké motivy sleduje Čína?

Hlavní příčinou regulací internetového podnikání jsou případy nekalé konkurence, kde technologičtí giganti častokrát zneužívají dominantní postavení na trhu. Typickým příkladem jsou malé podniky, operující v sektoru služeb. Pro zvýšení tržeb umísťují svou nabídku na obrovské internetové platformy. Vše probíhá normálně, dokud neuveřejní svou nabídku také u konkurence. To se pak ozve první smluvní platforma a může požadovat zvýšení poplatku za její provizi, pokud zákazník nestáhne nabídku z konkurenčního webu. Čína ukotvila antimonopolní legislativu již v roce 2008, ve velkém ji však začala využívat až v roce 2020.

 

Celosvětovým problémem je rovněž kybernetická bezpečnost, spojená se strachem ze získání citlivých dat zahraničními útočníky. Vstup aplikace Didi (čínská obdoba komerčního sdílení automobilů) na americkou burzu proto ustoupil veřejné kritice a následně došlo k odstranění aplikace z hlavní nabídky App Stores.

 

Dalším z důvodů je boj proti „neuspořádané kapitálové expanzi“ některých čínských firem z posledních let. Tento termín označuje prudký nárůst různých digitálních finančních služeb, včetně půjček a on-line služeb z mnoha dalších odvětví, jako například vzdělávání a zdravotnictví. Některé čínské internetové korporace začaly ze dne na den poskytovat finanční služby a jejich hlavním příjmem se stalo poskytování úvěrů. Na rozdíl od přísně regulovaných úvěrových institucí jsou však tyto společnosti mnohem odvážnější v užívaní rizikových praktik, navíc jsou z hlediska podnikatelského oprávnění na hraně zákona.

 

Skutečné inovace tak přinesly společnosti Ant Group v minulém roce pouze 10 % příjmů, zatímco zbývajících 90 % příjmů tvořily různé finanční služby. V souvislosti s touto agresivní expanzí se rozšířily také obavy o udržitelnosti finančního systému. Na vládních pozicích se objevily rovněž úvahy o vlivu na celou společnost, včetně zvýšení její stratifikace a sociálních rozdílů.

 

Zrušení doučovacího byznysu a demografické potíže

Podobné motivy se objevily v silně medializovaném rozhodnutí zakázat soukromé doučování. Toto odvětví v posledních desetiletích skokově rostlo, v důsledku tradiční čínské péče o budoucnost svých dětí. Aby zabezpečili pozici v nemilosrdné konkurenci trhu práce, vynakládali rodiče na další vzdělávání jakékoli náklady.

 

Vláda se opět zabývá také demografickými otázkami. Politika jednoho dítěte sice pomohla zabránit přelidnění a vymanit stovky milionů lidi z chudoby, nyní se ovšem začínají projevovat její negativní dopady. Čínský národ rychle stárne, což má neblahé důsledky pro ekonomiku a celou společnost. Politika druhého dítěte neměla výrazný efekt a těžko lze očekávat lepší výsledky od politiky třetího dítěte.         

 

Omezení soukromého doučování tak ukazuje právě opačný přístup k problému. Když Číňané utratí méně peněz na vzdělání jediného dítěte, mohou mít další děti, což je vzhledem k inflaci v tomto sektoru docela možné. Nebo mohou své peníze utratit za něco jiného, co jim přinese větší klid, užitek a úlevu z neustálého boje o prvenství.

 

Tvrdá konkurence vyčerpává čínskou společnost

Tento boj podnítil vznik celé subkultury, odmítající tzv. „krysí závody“ neboli honbu za penězi a úspěchem, a naopak podpořil omezení ekonomické aktivity jednotlivce. Alarmující čísla vytížených zaměstnanců jasně prokazují, že problém pracovních podmínek se musí řešit na státní úrovni.

 

Programy na snížení nerovnosti lze tedy vnímat v celkovém kontextu revize finančních a hospodářských priorit Číny. Pokud se socioekonomické rozvrstvení sníží, sníží se intenzita konkurence, což postupně obnoví demografickou rovnováhu a zvýší spokojenost občanů se životem. Tím se zároveň může snížit míra podráždění veřejnosti vůči úřadům a velkému byznysu. Stojí za povšimnutí, že se nejedná o odklon od faktického kapitalismu s čínskými rysy nebo o zrovnoprávnění, sází se pouze na rozšíření klasické střední třídy.

 

Provincie Zhejiang jako výkladní skříň snížení nerovnosti

Jedním z pilotních projektů na snížení nerovnosti je zatím provincie Zhejiang na východě země. Provincie očekává, že do roku 2025 dosáhne průměrný roční příjem na dospělou osobu 11 560 dolarů, což by znamenalo 45 % nárůst oproti současnému stavu. Zároveň by platy zaměstnanců firem měly tvořit polovinu HDP v regionu. Za tímto účelem hodlá místní vláda podporovat kolektivní hnutí zaměstnanců za vyšší mzdy a školit zemědělce v oblasti podnikání.

 

Tato opatření budou pravděpodobně stále nedostačující. Dříve nebo později se objeví otázka nejen morální podpory občanských iniciativ nebo přísnější regulace, ale také otázka daňového systému. Jak uvádí agentura Bloomberg, pozornost bude zaměřena na daně z nemovitostí, dědictví a kapitálových výnosů.

 

Viktor Muchin, ekonom, mezinárodní vztahy, Čínská studia, Zhongnan univerzita ve Wuhanu

 

Použité zdroje:

Evelyn Cheng. China’s tech giants generate billions for investors – but small businesses are being squeezed.

Reuters. Factbox: From e-commerce to education, China’s season of regulatory crackdown.

Merics. Beijing increasingly tolerant of economic damage for political gain.