Čínané si uvědomují, že příklon k Rusku je riskantní

Qin Gang 秦刚 (*1966) je bývalým mluvčím ministerstva zahraničních věcí (2005-2010), ale hlavně byl vedoucím protokolu čínského prezidenta (2013-2017). České diplomacii není neznámý, jako šéf prezidentského protokolu spoluzodpovídal za státní návštěvu čínského prezidenta v České republice v březnu 2016. V pozici náměstka ministra zahraničí pak 28. září 2019 přijal, jako prestižní host, pozvání na oslavu státního svátku na českém velvyslanectví v Pekingu.

Velvyslanec Qin Gang tentokrát publikoval v  deníku Washington Post, který se i přes jistou kritiku nestrannosti vyznačuje vysokou čteností. Ambasador Qin viditelně usiloval o velkou srozumitelnost pro amerického čtenáře. Jistě v tom vycházel z bohatých zkušeností předešlého velvyslance Cui Tiankai 崔天凯, v USA sloužícího nejdéle (2013-2021).

Protože v českých médiích se z tohoto velvyslancova textu objevilo pouze pár útržkovitých hesel, přinášíme obsáhlejší překlad klíčových pasáží tohoto celkem zásadního článku.

V něm autor mimo jiné píše, že mnoho Američanů se přirozeně snaží porozumět tomu, kde stojí Čína v ukrajinské krizi, a proto využívá příležitosti, aby plně vysvětlil a rozptýlil „pochybnosti a výmysly“, které se ohledně čínského angažmá v ukrajinské válce objevují.

„Byla zde tvrzení, že Čína dopředu věděla o ruské vojenské akci a žádala Rusko o její odložení až po skončení Zimních olympijských her. Nynější fámy zase tvrdí, že Rusko žádá Čínu o vojenskou podporu. Dovolte mi to říci zodpovědně: tvrzení, že o tom Čína věděla, že souhlasila nebo mlčky tuto válku podporovala, jsou čisté dezinformace. Všechna tato tvrzení slouží pouze cíli obviňovat Čínu a házet na ni bláto,“ píše v narážce na informace o pasivním zapojení Číny velvyslanec.  

Dále také uvádí, že „na Ukrajině bylo přes 6000 čínských občanů. Čína je největší obchodní partner obou zemí, Ruska i Ukrajiny, a je největším světovým dovozcem ropy i zemního plynu. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou není pro Čínu dobrý. Kdyby Čína o hrozící krizi věděla, snažili bychom se ze všech sil o její odvrácení,“ tvrdí dále ve svém článku a pokračuje.

„Na Ukrajině (…) musí být cíle a principy Charty OSN dodrženy, suverenita a územní integrita všech zemí, včetně Ukrajiny, musí být respektována. Vzhledem k tomu jsou hrozby proti čínským subjektům a aktivitám, jak byly vysloveny některými americkými oficiálními místy, nepřijatelné. Ani válka, ani sankce nemohou přinést mír. Pokračovat v sankcích proti čínským firmám a současně žádat o čínskou podporu, to jednoduše nemůže fungovat,“ vyložil velvyslanec nepřímou výzvu k tomu, aby USA v současné chvíli přehodnotili sankce v rámci několikaleté vleklé obchodní války mezi oběma mocnostmi.

Velvyslanec se rovněž vymezil i vůči srovnávání nezávislé Ukrajiny a Taiwanu, který Čína pokládá za svou součást.

Popsal také, že se „čínský prezident Xi Jinping již druhý den konfliktu vyjádřil v telefonním rozhovoru s prezidentem Vladimírem Putinem přání Číny, aby Rusko a Ukrajina začaly co nejdříve vést mírové rozhovory a dostalo se mu pozitivní odpovědi. Na virtuální schůzce s lídry Francie a Německa zdůraznil Xi potřebu podporovat společně mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou“.

Velvyslanec Qin dále uvedl, že Yang Jiechi, ředitel Kanceláře pro zahraniční vztahy ústředí strany se aktuálně (14.3.2022) v Římě setkal s americkým bezpečnostním poradcem Jakem Sullivanem nad mezinárodními otázkami a vzájemnými vztahy a ministr zahraničí Wang Yi zase udržuje těsnou komunikaci s ministrem zahraničí USA Antony Blinkenem.

„Jak říká čínské přísloví: aby led zmrzl na tři sáhy, potřebuje k tomu více než jen jeden mrazivý den (三尺冰冻非一日之寒). Dlouhodobý mír a stabilita v Evropě stojí na principu nedělitelné bezpečnosti. K tomu je potřeba vyvážené, efektivní a udržitelné evropské bezpečnostní architektury. Prioritou je dosažení zastavení palby a ochrany civilního obyvatelstva před válkou. (…) Našim konečným záměrem je konec války a podpora regionální a globální stability,“ uzavřel svůj text čínský velvyslanec v USA.

V českých médiích se také hodně prezentoval článek šanghajského profesora politologie Hu Wei ze South China Morning Post, ve kterém predikoval, že Rusko bude čelit obrovskému vojenskému a ekonomickému tlaku, zatímco Čína se stane mnohem izolovanější, pokud nepřetrhá vazby s Putinem. Podle jeho názoru zbývají Číně zhruba dva týdny na to, aby urychleně našla politické východisko, hájící její vlastní zájmy. A takovým východiskem podle politologa rozhodně není příklon k válce a k Rusku.